Od začátku tohoto roku už pacient pro žádanku nemusí do ordinace. Tedy alespoň teoreticky. Národní portál elektronického zdravotnictví, který v lednu ministerstvo zdravotnictví spustilo, nabízí lékaři i pacientovi přístup do systému elektronických žádanek, poukazů na vyšetření nebo posudků např. pro řidičská oprávnění. Zatím je ale dobrovolný, což vyvolává otázky ohledně toho, k čemu je vlastně dobrý.
Co nabízí nového?
Elektronické žádanky, lékařské posudky, informace o očkování a další najdou pacienti po přihlášení do Národního portálu elektronického zdravotnictví (NPEZ). Přihlašují se pomocí Identity občana, stejně jako například do datové schránky.
Pacienti mají v tuto chvíli přístup i do aplikace EZkarta, kterou si mohou stáhnout do mobilu. Po přihlášení – také přes Identitu občana – se jim zobrazí informace o jejich preventivních prohlídkách, vyšetřeních nebo očkování. V průběhu února čeká aplikaci aktualizace a postupně by měla pacientům nabídnout stejné služby jako webový NPEZ.
Informace o svých pacientech má přes NPEZ k dispozici zdravotnický pracovník nebo poskytovatel zdravotních služeb. V portálu najde například zdravotnickou dokumentaci, záznamy o léčbách a diagnózách, eŽádanky a eRecepty, ale i pacientovy preference týkající se léčby a způsobu péče nebo držitelství zbrojního průkazu.
Dobrovolnost blokuje přínosy
Cílem je postupný úplný přechod k digitální dokumentaci, systém ale zatím funguje jen pilotně a jeho využívání je dobrovolné. Pokud tedy lékař dokumentaci nebo žádanky v elektronické podobě do NPEZ nenahraje, pacient se k nim přes portál nedostane a bude mu muset stačit papírová verze.
To, že bez plošného zapojení celého systému nelze plně využít jeho přínosy, si uvědomuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). „Elektronizace zdravotnictví dává smysl pouze tehdy, pokud bude využívána plošně a povinně napříč celým systémem. Bez toho nebudeme schopni sledovat čekací doby ani efektivně plánovat péči,“ uvedl. Připravuje proto změnu zákona, která by stanovila jasný termín povinného využívání elektronických nástrojů. Klíčovým nástrojem je podle mluvčí ministerstva Renaty Povolné elektronická žádanka. Povinně zavést ji ministerstvo plánuje od začátku roku 2028, sdělila pro Téma.21.
Používání digitálních nástrojů, včetně elektronicky vedené zdravotnické dokumentace v širokém měřítku, je podle předsedy pracovní skupiny pro digitalizaci zdravotnictví České lékařské komory Jana Mečla velkou výzvou. „Nepůjde to bez bezvadně nastaveného, funkčního a přívětivého systému. Rizikem bude do budoucna ekonomická udržitelnost elektronického zdravotnictví a riziko neúměrného zvyšování nákladů pro poskytovatele,“ řekl pro Téma.21.
Prezident Svazu pacientů ČR Luboš Olejár vnímá převedení komunikace mezi pacientem a zdravotnickými zařízeními jako potřebné. „Elektronizace zdravotnictví je v dnešní době nezbytná pro zjednodušení komunikace a urychlení získávání vyšetření. Samozřejmě ale chceme, aby zůstala i písemná verze dokumentace o pacientech pro případ kolapsu elektronických úložišť,“ okomentoval zavedení elektronických systémů pro Téma.21.
Problém pro starší pacienty i lékaře
Mečla z České lékařské komory zároveň upozornil na to, že elektronizace s sebou může přinášet problémy pro starší generaci. A to bez ohledu na to, na které straně ordinace se pohybují. „Musíme bojovat i za nejstarší lékařky a lékaře, ale především pacienty, kteří s moderními technologiemi neumějí, abychom zabránili jejich vyloučení nebo zhoršení přístupu k zdravotní péči. (…) Bude třeba určité období, spíše v letech než měsících, než se tento fenomén moderní doby stane běžnou součástí naší praxe,“ poukázal s tím, že například systém eReceptů se už běžně několik let používá. Česko ale má podle něj za ostatními státy v tomto směru stále velké zpoždění.
To, že situace může být pro starší pacienty složitá a že bude nový systém vyžadovat čas, reflektuje také ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn. „Osmdesátiletá babička chce odejít z ordinace s žádankou v ruce. Proto počítám, že toto přechodné období bude složitější než třeba u eReceptu, kde mimochodem náběh do rutinního provozu trval deset let. U eŽádanky bychom se chtěli dostat do funkčního řešení do dvou let,“ řekl pro server Naše zdravotnictví už v srpnu minulého roku.
