Samotné kořeny dne věnovaného ženám, jejich právům a jejich pohledu na svět jsou vyhraněně levicové. Vůbec poprvé tento svátek vyhlásila na 28. února 1909 Socialistická strana Ameriky vedená charismatickým odborovým předákem Eugenem Debsem. Měl připomenout, jak odvážně předchozí rok v New Yorku stávkovaly švadleny za snesitelnější pracovní podmínky a za volební právo.
Mezinárodní rozměr dodala svátku německá socialistka Clara Zetkinová, která jej jako takový navrhla v roce 1910 na mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani. Její návrh byl jednoznačně přijat. Mezi stovkou účastnic byla tehdy i delegace z Rakouska-Uherska, včetně političky a redaktorky Ženského listu Karly Máchové, která rok na to zorganizovala na Střeleckém ostrově první oslavy MDŽ v Praze. Celkem se roku 1911 konaly v Rakousku-Uhersku desítky manifestací, kde ženy žádaly volební právo, přístup k veřejným funkcím nebo spravedlivou mzdu.
Svátek protestujících dělnic?
Už Clara Zetkinová prosazovala agendu, která je části ženského hnutí vlastní i dnes, například spojení feminismu a protikapitalistických postojů či pacifismu. Charakter protestní dělnické akce pak zpečetila demonstrace petrohradských žen, když roku 1917 vyšly 8. března do ulic s heslem „Chléb a mír“. Jejich protest se pokládá za předzvěst Velké říjnové socialistické revoluce.
Pro západní svět byl tak MDŽ dlouho radikálním buřičským svátkem z východu, než jej zvedla druhá vlna feminismu v 60. a 70. letech. V roce 1975 jej OSN přijala jako den společného úsilí za rovnoprávnost žen a rok 1975 vyhlásila Mezinárodním rokem ženy. A obsah i forma zamířily k mainstreamu. Postupně se objevila nová témata jako otázka práva na interrupci, boj proti sexuálnímu násilí nebo rovnost v rodinných vztazích.
Letošním hlavním tématem OSN je tak „Rights. Justice. Action. For ALL Women and Girls“ (Práva, spravedlnost, akce pro všechny ženy a dívky) s důrazem na odstraňování překážek v právních systémech. Mezinárodní platforma InternationalWomensDay.com (IWD) zase přichází s kampaní „Give To Gain“ (Daruj, abys získal/a) k podpoře rozvoje potenciálu a talentů žen.
Karafiáty a voličky
Socialistická a komunistická tradice oslav s karafiáty, alkoholem a transparenty s hesly přežívala v někdejším Československu nejméně do převratu a její pachuť mnohdy přetrvává nadále. Trvá ale také nostalgie: jak jinak si vysvětlit každoroční úspěch turné slovenské vládní strany SMER-SD, která vozí po kulturních domech v regionech premiéra Roberta Fica s gratulací a květinou ženám za doprovodu populárních umělců? Letos navíc estrádu doprovází silná kritika slovenské opozice, protože na východoslovenskou část turné – chápaného jako de facto setkání s voličkami – Fico odletěl za erární peníze vládním speciálem.
Využít svátek pro svou stranickou agendu se pokoušejí i politici v Česku, zde ale s mnohem menším úspěchem. KSČM, ANO nebo SPD pořádají pro ženy menší setkání s posezením a hudbou, jejich zásah je ale jen dílčí. Různá témata týkající se žen zvedají různé strany i občanské iniciativy, a tak se vedle sebe konají například odborný seminář na půdě Poslanecké sněmovny o rovnosti mužů a žen i protestní akce feministického kolektivu SdruŽeny „Vztek a karafiáty: za žitelnou budoucnost“ na Malinovského náměstí v Brně s tématem třídního útlaku, queerfobie (tedy předsudečnosti a nenávisti vůči lidem s menšinovou sexualitou) a odmítnutí fašismu.
A vedle toho samozřejmě nezaostávají obchodníci, kteří útočí na zákaznice speciálními nabídkami a slevovými akcemi na „ženské“ zboží.
Hledej ženu – pro dnešek
Impulzy ze zahraničí mohou být další živou inspirací. Berlín či Vatikán nabízejí festivaly a komentované prohlídky z díla umělkyň. V Sydney zvou významné ženské osobnosti na benefiční snídaně, jejichž výtěžek podpoří projekty OSN na pomoc ženám a dívkám. Londýn hostí charitativní běh na podporu ženského zdraví.
Pozadu nezůstávají ani církve. Například španělští katolíci spustili k MDŽ kampaň „Busca la santidad“ (Hledej svatost), která představuje pět výrazných světic jako vzor pro současné ženy i protiváhu k feministickému náhledu na ženskost. V církvi Adventistů sedmého dne připadá letos na 7. březen pravidelný Mezinárodní den modliteb žen. Ten má mj. podpořit přítomnost žen v kazatelské službě. V protestantských sborech je pak zvláště v zahraničí zvykem připojit se k iniciativě IWD pro daný rok a rozvíjet stanovené téma, letos tedy „Give to Gain“.
I vzhledem k aktuální rozjitřené situaci ve světě stojí za povšimnutí třeba britská iniciativa Empowered Sisters. Křesťanské a muslimské ženské spolky v ní letos propojují MDŽ a ramadán a pořádají společné charitativní večeře (iftary), kde získávají prostředky na pomoc osamělým matkám a uprchlicím.
Duch vzájemné ženské solidarity a sdílení tak může být hlavním přínosem tohoto svátku, navzdory jeho někdy kontroverzním tvářím.
S přispěním Markéty Bosákové
