Radio holografie, o které je řeč, zajišťuje stálý dohled na pacienty, kteří se s těžkou nemocí rozhodli žít doma. Narozdíl od dostupných technologií to ale dokáže i bez toho, aby narušila jejich soukromí. Stačí do bytu nainstalovat radar. Ten dokáže zaznamenat pohyby sledovaného člověka, a to včetně zakolísání, a je schopný monitorovat více lidí najednou. Funguje totiž na principu rádiových vln, které se od sledované osoby odráží.
Místo obrazu jen pár teček
Pečující pomocí shluku teček v reálném čase na obrazovce svého počítače pozná, zda a jak se pacient pohybuje nebo jak se jeho pohyb vyvíjel v čase. Na rozdíl od kamery, kterou pacient může vnímat invazivně, radio holografický radar žádný obraz nepřenáší. Funguje s přesností na jeden metr a výhodou je i to, že k zaznamenání aktivity nepotřebuje světlo.
„I když to vypadá velmi jednoduše, obsažené jsou všechny podstatné informace. Jsme schopní zjistit, jestli se člověk pohybuje a jak rychle, jestli například sedí nebo jí. A to bez toho, abychom narušili jeho soukromí,“ uvedla pro Téma.21 Yuqing Song, vývojářka z finské Aaltovy univerzity, která se na vzniku této technologie podílela.
Eticky a inkluzivně
Do budoucna plánuje senzor vylepšit tak, že bude umět zachytit tepovou frekvenci, změřit tělesnou teplotu a zkontrolovat dýchání pacienta. Místo bodů by také mohl zobrazovat přímo pacientovu siluetu, Song ale přiznala, že to není jen otázka zlepšení technologie, ale i dodržení etických zásad.
Právě na ty klade výzkumný tým z Mezioborové laboratoře pro bioetiku (IRLab) při Filosofickém ústavu Akademie věd ČR důraz. Zodpovídá totiž za to, že bude tato monitorovací technologie především respektující k pacientovi. „Nevyvíjíme technologii pro technologii. My už přímo při její tvorbě přemýšlíme, jak ji udělat eticky a inkluzivně,“ vysvětlil vedoucí Mezioborové laboratoře pro bioetiku Geoffrey Dierckxsens.
Jako první na světě
Kdy bude možné radio holografické radary běžně používat, výzkumníci zatím neví. Momentálně je totiž tato metoda ve fázi testování. „Zatím to není žádný produkt, který by si někdo mohl koupit, ale technologie, kterou vyvíjíme a testujeme tak, aby splňovala požadavky pacientů,“ upřesnil další ze členů výzkumného týmu Jose Luis Guerrero Quiñones.
Pilotní projekt pod jménem Holden-care letos odstartoval v Česku, a to v jako první zemi na světě. Během 16 měsíců výzkumníci zjišťují, jak technologie v domácí paliativní péči funguje a jak jsou s ní pacienti spokojení. Zaměří se při tom převážně na etiku a zachování soukromí, získané poznatky pak využijí k vývoji radio holografických technologií ve zdravotnictví i jinde v Evropě a ve světě.
