15. dubna to budou už tři roky, kdy se v severoafrickém Súdánu pokusili povstalci z Jednotek rychlé podpory (RSF) svrhnout vládu svého někdejšího spojence – Súdánských ozbrojených sil (SAF). Od roku 1956, kdy země získala nezávislost, jde o další krvavý konflikt v řadě bezmála nepřetržitých bojů. Ostatně i SAF se v roce 2021 dostaly k moci ozbrojeným převratem.
Bilance současné války je děsivá: 14 milionů vysídlenců, kteří přežívají v táborech anebo utekli do sousedních států – tedy čtvrtina súdánské populace. Jak varuje OSN v prohlášení ke třetímu výročí konfliktu, strmě narůstá i problém hladu. Nedostatkem potravin trpí 21 milionů Súdánců, takřka čtvrtina z toho čelí hladomoru.
Nemocnice úmyslnými cíli
Zdravotní péče je v zemi prakticky nedostupná, a to v situaci, kdy lidé trpí válečnými zraněními stejně jako podvýživou či epidemiemi (mj. cholerou). Agrese záměrně cílí i na nemocnice, podle OSN je zdokumentováno přes 200 útoků s dvěma tisíci úmrtí.
Jak na pondělní tiskové konferenci uvedli pracovníci mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF), ozbrojenci také v nemocnicích rabují, vraždí zdravotníky a blokují sanitky.
„Příkladem je i nedávný útok, připsaný RSF, na nemocnici Džabalain, který zasáhl operační sál a porodnici. Zemřelo 10 lidí, sedm z nich byli zdravotníci, kteří s MSF dříve spolupracovali,“ podotýká organizace. V Súdánu pod její hlavičkou působí asi 1 400 místních i mezinárodních pracovníků.
Bude se opakovat hrůza Dárfúru?
Loni v říjnu dobyly povstalecké RSF po mnohaměsíčním obléhání město Fášir v oblasti Severní Dárfúr. Vzápětí zde vypukly rozsáhlé masakry civilistů s až 60 tisíci obětí. V živé paměti je přitom ještě genocida, kterou na počátku tisíciletí v Dárfúru spáchaly vládní milice tehdejší vlády Džandžavíd. Někteří její bojovníci ostatně později přešli do řad RSF.
Z Fáširu, ale i z dalších oblastí nyní zaznívají drastické výpovědi o cíleném znásilňování. „Cílem není jen sex. Jde o promyšlenou snahu terorizovat a paralyzovat – nejprve samotné oběti, poté jejich rodiny, a nakonec celé komunity,“ upřesnil za MSF Tomáš Bendl.
Sexuální násilí jako zbraň
V týdnech po dobytí Fáširu Lékaři bez hranic ošetřili přes 140 žen a dívek, z nichž naprostou většinu znásilnili povstalci hromadně před zraky jejich rodin. „Jedna žena, matka čtyř dětí, mi vyprávěla, že ji jednotky RSF ve Fáširu téměř měsíc držely v domě, kde byly desítky žen a dívek každý den systematicky znásilňovány. Jí se podařilo uniknout, protože její rodina zaplatila obrovské výkupné. Ale mnohé tam zůstaly a spousta z nich pravděpodobně zemřela,“ řekla pediatrička MSF Giulia Chiopris.
A dokreslila: „Nejmladší pacientce, kterou jsem ošetřila, byly pouhé čtyři roky. To ráno ji unesly jednotky RSF. Teprve odpoledne ji rodiče našli u kraje silnice, když sledovali krvavé stopy vedoucí od jejich domova. Dívka dorazila na naši kliniku ve městě Tawila s vážnými poraněními. Aby se tam dostala, musela v tomto stavu se svými rodiči ujít 60 kilometrů.“
V Tawile našly během loňského roku útočiště statisíce vnitřních uprchlíků. Mezinárodní humanitární agentury zde provozují uprchlický tábor a poskytují mnohostrannou pomoc.
Bojištěm zahraničních zájmů
„Bohužel nevidíme jasný pokrok směrem k žádnému řešení,“ prohlásila ke třetímu výročí války zástupkyně Agentury OSN pro uprchlíky v Súdánu Marie-Helene Verney. RSF ovládá několik jihocentrálních oblastí s těžištěm v Severním Dárfúru, SAF kontroluje hlavní město Chartúm a střední, severní a východní část země (viz mapku). Pokračují otevřené boje včetně vzdušných útoků.
Nejde totiž jen o lokální soupeření dvou někdejších spojenců. Súdán je současně bojištěm světových mocností. Za povstalci z RSF stojí Spojené arabské emiráty (jež také rebely vyzbrojují), současná vláda zase má součinnost Turecka, Egypta či Saúdské Arábie. Vládní SAF jsou pak přímo propojené s islamistickým súdánským Muslimským bratrstvem, které zemi ovládalo do roku 2019, a využívají mj. íránské zbraně.
Po zahájení americko-izraelské agrese proti Íránu se súdánská vláda od Teheránu pragmaticky odklonila pro případ, že by její velký spojenec padl. To jí ale nemusí stačit. USA totiž v březnu vyhověly dlouhodobému tlaku Spojených arabských emirátů a prohlásily súdánské Muslimské bratrstvo za teroristickou skupinu napojenou na Írán. Vládní síly tak mohou rychle přijít o mezinárodní podporu.
Odblokování Hormuzu – otázka přežití
Zatím však i íránskou válku odnáší v Súdánu hlavně civilní obyvatelé. Většina světových humanitárních agentur má totiž hlavní logistická centra ve Spojených arabských emirátech a s uzavřením Hormuzského průlivu uvízly v Dubaji tisíce tun pomoci, včetně potravin nebo základních léků pro desítky súdánských zdravotnických pracovišť.
Přesměrování humanitárních zásilek na náhradní trasu kolem jihoafrického Mysu Dobré naděje znamená prodloužení o 10 tisíc kilometrů a tři týdny, a tudíž i znásobení kritické doby, kdy hladovějící a zranění lidé zůstanou bez potravin a léků.
Co nejdřívější vyřešení íránské krize a odblokování Hormuzu tedy není jen výzva pohodlí západního světa či zápas o dominanci v regionu, ale pro desítky milionů Súdánců jde o otázku života a smrti – a to doslova.
