Dva projevy způsobily rozruch na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v druhé půli ledna. Ten amerického prezidenta Trumpa byl napjatě očekáván především kvůli vyhrocené americké rétorice vůči Grónsku a Dánsku. Řeč kanadského premiéra Marka Carneyho, který vystoupil o den dřív, naproti tomu před zahájením samotné akce žádnou velkou pozornost nevzbuzovala. Zpětně byla však hodnocena jako přelomová. Carney přitom v podstatě jen shrnul to, co říká už od března minulého roku.
Na Ameriku už nespoléhejte
Když Trump spustil své celní války, byla Kanada jedním z prvních cílů. Oficiálním zdůvodněním je pašování fentanylu ze severu do USA. Tento důvod je ovšem zcela zjevně zástupný. Americký prezident už předtím opakovaně říkal, že by si přál, aby se Kanada stala padesátým prvním státem USA. Zároveň urážel Kanaďany tím, že jejich premiéra Justina Trudeaua označoval za guvernéra, jako by už federálním státem byly.
I díky Trumpově agresivní rétorice se ve volbách navzdory předpokladům udržela Trudeauova Liberální strana Kanady. Tu do voleb vedl Mark Carney, který v podstatě okamžitě začal podnikat kroky k větší strategické nezávislosti své země na USA. Jako první západní politik veřejně řekl, že Spojené státy s Trumpem v čele už nejsou spolehlivým spojencem a partnerem. Bylo to dlouho před tím, než v Davosu předestřel svou vizi toho, jak se mocnosti středního významu mají vypořádat se změnou mezinárodního systému.
Strategická stupidita
Trumpovy umanuté útoky na kanadskou suverenitu jsou ze strategického hlediska nepochopitelné. Je to neuvěřitelně hloupá a nevynucená chyba. Spojené státy nemohou připojením Kanady z pohledu bezpečnosti získat nic navíc oproti současnému stavu. Obě země dělí nejdelší nestřežená hranice na světě. Mají společnou obranu vzdušného prostoru nad rámec NATO. V historii snad neexistuje příklad spojeneckých zemí, které by v časech míru byly natolik ekonomicky, ale i vojensky integrované. Tato situace ale není samozřejmostí a snaha začlenit Kanadu do Spojených států hrozí dobré vztahy výrazně narušit. Dějiny vzájemných vztahů nebyly vždy jen zalité sluncem.
Konec konců v Kanadě našly po americké válce za nezávislost v roce 1783 útočiště tisíce loajalistů, kolonistů, kteří zachovali věrnost anglickému králi. Identita anglofonních Kanaďanů je od základu vystavena na rozdílu oproti Američanům. Kanada zůstala součástí britského impéria. V britsko-americké válce z let 1812-1815 pak Kanada čelila dvěma pokusům o invazi ze strany svého jižního souseda. Řeči o guvernérovi a padesátém prvním státu tak otevírají staré historické křivdy, které se ve 20. století podařilo do značné míry překrýt.
Existenční hrozba
Kanaďané mají celkem oprávněný pocit, že současné vedení Spojených států pro ně představuje existenční hrozbu. I proto Carney, na rozdíl od Evropy, odmítl v létě loňského roku v celní válce s Trumpem kapitulovat. Raději se rozhodl orientovat na Evropu, Austrálii a také, bohužel, Čínu. Té bude Kanada dodávat více ropy a plynu a postupně otevře svůj trh čínským elektrickým autům. Kanadské sblížení s Čínou je špatnou zprávou pro celý Západ, ale těžko se Kanaďanům divit. Vina za tento vývoj leží plně na Trumpovi a jeho administrativě.
Ta ovšem svůj nevybíravý tlak jen stupňuje. Trump napřed v polovině ledna veřejně řekl, že mu právě podepsaná obchodní dohoda Kanady s Čínou nevadí. Týden na to začal hrozit stoprocentními cly na kanadské zboží a Carneyho opět titulovat jako guvernéra. Koncem ledna pak americký velvyslanec v Kanadě Pete Hoekstra pohrozil, že pokud Kanada nekoupí původně plánovaných osmaosmdesát amerických bojových letounů F-35, Američané kvůli vlastní obraně v kanadském vzdušném prostoru nasadí své. Prý by to bylo potřeba k zajištění obrany Severní Ameriky, protože kanadské letectvo by podle Hoekstry bez dostatečného počtu amerických strojů nemělo odpovídající schopnosti.
To je samozřejmě nesmysl. Kanada už v tomto roce obdrží stroje z první objednávky šestnácti letadel. Zvažované evropské stroje JAS-39 Gripen E, které by mohly americké stroje doplnit, pokud by sešlo z koupě dalších F-35, by dokázaly kanadský vzdušný prostor zabezpečit. Prověřování vhodnosti nákupu amerických strojů odstartovaly Trumpovy poznámky o připojení Kanady. Další americké výhrůžky narušením kanadské suverenity Ottawu jen těžko přesvědčí, že právě tato letadla jsou pro bezpečnost Kanady tou ideální volbou.
Chuť se odtrhnout?
Američané svou pozornost také upřeli na kanadskou provincii Alberta. Ta je největším kanadským producentem ropy a již delší dobu v ní existuje jistá podpora pro odtržení od Kanady. To teď otevřeně podpořil například ministr financí USA Scott Bessent. Nicméně podle Financial Times se představitelé separatistického hnutí Alberty od loňského dubna minimálně třikrát sešli se zástupci amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu.
Tato jednání odsoudil jak Mark Carney, tak premiérka samotné provincie Alberta. Ta přitom byla jedinou předsedkyní vlády, která se loni v lednu nepřipojila ke společnému prohlášení premiérů všech deseti provincií o společném postupu vůči Trumpovým clům. Přímá podpora separatismu je ale zjevně i pro ni příliš.
Amerika může jen tratit
Trumpova strategie vůči Kanadě je naprosto katastrofálně odtržená od reality.Těžko říct, jestli ve Washingtonu někdo skutečně věří, že by voliči v Albertě hlasovali pro odtržení od Kanady. Druhá, horší možnost je, že si Američané připravují pole podobně jako Rusko na Donbase. Uměle živené separatistické hnutí mohou využívat k eskalaci situace a tlaku na kanadského premiéra. I kdyby ale netlačili na pilu až takovým způsobem, už teď si odcizili spojence klíčového pro zajištění bezpečnosti Spojených států. Obě země mají společnou obranu vzdušného prostoru, přeshraniční propojení elektrické sítě a Kanada dodává do USA velkou část svého vývozu ropy, plynu a elektřiny. Přitom k tomu nebyl jediný skutečný důvod, pokud nepočítáme Trumpovu touho zapsat se do dějin.
