Téma 21
cs Čeština sk Slovenčina
Kdo jsme?
🤍 Darujte
🤍 Darujte
No Result
View All Result
  • Domov
    • Česko
    • Slovensko
  • Ekonomika
  • Svět
    • Ukrajina
  • Společnost
  • #podrobne
  • Němý vůl
Neděle 5. července 2026
Téma 21
  • Domov
    • Česko
    • Slovensko
  • Ekonomika
  • Svět
    • Ukrajina
  • Společnost
  • #podrobne
  • Němý vůl
cs Čeština sk Slovenčina
Kdo jsme?
🤍 Darujte
🤍 Darujte
No Result
View All Result
Téma 21

Hlasatelé víry, nebo jazykoví reformátoři? Jak také číst odkaz Cyrila, Metoděje a Mistra Jana Husa

Alena Scheinostová Alena Scheinostová
5. 7. 2026
v Česko, Domov
Doba čtení: 7 min.

Víra, písmo, pravopis: tak by se také dal shrnout přínos protagonistů obou státních svátků, které připadly na tento prodloužený víkend. Cyril s Metodějem i Mistr Jan Hus totiž výrazně zasáhli i do našeho jazyka. Ačkoli v lecčems jinak, než se traduje.

Bratři Cyril a Metoděj nám přinesli písmo. Jejich žáci je pak zase odnesli. FOTO Pixabay

Bratři Cyril a Metoděj nám přinesli písmo. Jejich žáci je pak zase odnesli. FOTO Pixabay

Kdyby nám dnes soluňští věrozvěstové poslali pohlednici z prázdnin, nejspíš bychom jí vůbec nerozuměli, ba si ji ani neuměli přečíst. Na druhou stranu, bez jejich úsilí by dnes jazyk i písemnictví celé východní Evropy vypadaly úplně jinak. Možná by dokonce byly latinské, respektive germánské.

Takovému riziku se chtěl vyhnout velkomoravský kníže Rastislav. Proto v polovině 9. století požádal byzantského císaře Michala III. o vyslání slovanské misie. Na našem území už totiž působili kněží Východofranské říše a kromě vlivu jazykového měli především vliv politický, ze kterého se Rastislav snažil vyvázat.

A tak na Velkou Moravu doputovali v roce 863 z Konstantinopole dva učení bratři Konstantin a Metoděj. A přinesli s sebou… Co tedy vlastně přinesli?

Jazyk ze Soluně

Konstantin Filozof (který až po skončení velkomoravské mise přijal řeholní jméno Kyrillos – Cyril) byl jedním z nejvýznamnějších učenců své doby a ovládal hned několik jazyků. S bratrem pocházeli z byzantské Soluně a jejich rodnou řečí byla řečtina, badatelé se nicméně domnívají, že jejich matka byla Slovanka, a tak důvěrně znali i tento jazyk.

Slovanština 9. století byla zatím jen málo rozrůzněná, a tak bylo více než pravděpodobné, že poddaní knížete Rastislava porozumí jazyku, do kterého Konstantin převedl biblické a liturgické texty. Tzv. staroslověnština odpovídala variantě, kterou hovořili Slované v okolí Soluně.

Právě v tomto jazyce pak Konstantin sepsal také slavný „Proglas“, tedy předmluvu ke svému překladu evangelií. Ten patří k nejstarším literárním památkám na našem území, spolu s právním spisem „Zákon sudnyj ljudem“ a se zlomkem misálu pojmenovaným podle místa nálezu „Kyjevské listy“.

Česko
Read More
Konvalina: Čechům chybí hrdost na své osobnosti
Ondřej Havlíček 5. 6. 2026
HeroKnihovna Václava Havlanárodní vzoryosobnostirozhovorVáclav HavelVideo
Je Václav Havel už klišé? Jak pečovat o jeho odkaz, aby se dostával k lidem? A jak pracovat s odkazy osobností? Hostem Téma.21 je Miroslav Konvalina. Rozhovor byl natočen ještě před oznámením paní Dagmar Havlové o odstoupení od dohody o Knihovně Václava Havla.

Ve staroslověnštině pak bratři na Velké Moravě také kázali, sloužili bohoslužby a vyučovali – k nelibosti mnoha církevních i politických představitelů, což vedlo nakonec k opakovaným zákazům slovanské misie i liturgie i k vypuzení žáků obou bratří z Moravy.

Přesto dostala slovanská liturgie papežské schválení, a to v roce 868. O rok později pak papež Hadrián II. své rozhodnutí stvrdil bulou „Gloria in excelsis Deo“ (Sláva na výsostech Bohu). Po třech jazycích zaznamenaných dle Bible na Kristově kříži – tedy latině, řečtině a hebrejštině – se tak staroslověnština stala další oficiální liturgickou řečí.

Coby tzv. církevní slovanština se ve východní liturgii užívá dodnes. Na území Moravy a o málo později i Čech se ale vrátila liturgie latinská a s ní i latina jako literární a církevní jazyk. Brzy se pak prosadila také staročeština, která sice také patří do rodiny slovanských jazyků, jinak ale se staroslověnštinou blíže příbuzná není.

Od hlaholice k azbuce

Aby mohli věrozvěstové staroslověnštinu zaznamenat, vyvinul učený Konstantin zvláštní písmo, které odpovídalo výslovnosti tohoto jazyka víc než latinka. Tzv. hlaholice (název je odvozený od staroslověnského „glagolati“ – mluvit) vycházela z řeckého písma či také z písma hebrejského, koptského nebo gruzínského, další znaky si Konstantin patrně zkrátka vymyslel.

S vyhnáním slovanských mnichů z Velké Moravy se staroslověnština i s hlaholicí dostaly do Bulharska a Chorvatska a později na Kyjevskou Rus, která se stala novým centrem slovanské vzdělanosti. Na našem území se toto písmo ještě krátce užívalo ve 14. století v Emauzích, kam mnichy z Chorvatska pozval Karel IV., ke konci století pak odtud opět odešli.

Protože se ale hlaholice brzy ukázala jako příliš složitá, vytvořili Metodějovi žáci na základě velké řecké abecedy jiné písmo, tzv. cyrilici. Rozšířila se do dalších slovanských zemí včetně Ruska a dnes ji známe jako azbuku. Vedle církevní slovanštiny se jí zapisuje ruština, ukrajinština, bulharština nebo makedonština a nověji i řada neslovanských jazyků zemí bývalého SSSR.

Česko
Read More
Nemý vůl #24: Dokážeme, že je Bůh
Tomáš Machula, Bedřich Jetelina 28. 3. 2026
AkvinskýbůhfilosofieHeroNěmý vůlpodcastTéma.21Video
Proč se zabývat důkazy boží existence? Potřebujeme Boha, jen abychom si vysvětlili věci? O čem je přesvědčen Tomáš Akvinský? Jeden vs mnozí, chápání Boha i přes logiku a matematiku, když „filosofický“ důkaz přinesl Kurt Gödel. 24. část filozofického podcastu Němý vůl je tady.

Slozzitý sprzezkový pravopis

S církví je spojen i rozvoj nejstarší podoby češtiny. O pra- a staročeštině mluvíme zhruba od 10., respektive 12. století do století 15. – tedy právě do doby Husovy a časů husitského hnutí. První glosy v češtině najdeme vepsané do církevních spisů, první českou větou je text připsaný do zakládací listiny litoměřické kapituly.

Tento zápis pochází ze 13. století a informuje o tom, že „Pavel dal jest Ploskovicích zem’u, Vlach dal jest Dolás zem’u bogu i sv’atému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučeja a Sedlatu,“ tedy o majetkových převodech včetně nevolníků ve prospěch církve.

Je psán tzv. primitivním pravopisem, který se pokoušel latinku uzpůsobit hláskově odlišné češtině. Pro specificky slovanské hlásky, jako Ř či Š, nebo například pro Ě se o málo později začal používat tzv. pravopis spřežkový. Ten pro nelatinské zvuky užíval spřežky, tedy zdvojená písmena jako RZ či RZS, SS či SZ anebo třeba EE, což byla praxe, která pak trvala až do Husových časů.

Tečka, háček, nabodeníčko

15. století už je nicméně obdobím, kdy přibývalo vzdělanců, a tím i textů všemožných žánrů, včetně úředních. A spřežkový pravopis byl nepřehledný, nejednotný a nejednoznačný. Proto učenci kolem pražské univerzity začali usilovat o jeho změnu. Píše se rok 1406 (nebo možná 1412) – a je tu spis Orthographia Bohemica (O českém pravopisu).

Zda byl jeho autorem skutečně temperamentní kazatel z Betlémské kaple, není dodnes potvrzeno. Husovo autorství pouze předpokládáme. Avšak právě v tomto pojednání se navrhuje zavést tzv. diakritický pravopis, který spřežky nahrazuje podle délky hlásek a jejich měkkosti písmeny s tečkami (latinsky punctus rotundus) a čárkami (gracilis virgula). A jehož novější úpravou píšeme dodnes.

Ani tato novinka se neprosazovala snadno, nakonec ale diakritiku vedle češtiny přijaly i další jazyky včetně neslovanských, jako jsou litevština nebo lotyština. Ze spřežek nám zůstaly jediné dvě, a to CH a DŽ.

Z hlediska jazykového vývoje tedy mezi cyrilometodějskou misí a dnešní češtinou není žádný vztah. Ačkoli… podle některých badatelů podnítila autora spisu Ortographia Bohemica obeznámenost s hlaholským písemnictvím v Emauzském klášteře. Možnost tu tedy je.

Ale to s těmi údajnými Husovými „nabodeníčky“ je nesmysl. Hus sám tento výraz ve svých spisech nikdy nepoužil. Jde až o mnohem mladší termín z obrozenských časů v 19. století.

Česko
Read More
Být pevný a nepodlehnout. Věřící slaví první svátek dvou moderních mučedníků
Jitka Uhnavá 17. 6. 2026
Bula a DrbolaCírkevkatolická církevkomunismusText
Blahoslavení jsou jen několik dní, přesto už slaví svátek. Čím byli kněží Bula a Drbola výjimeční? A co na nich obdivuje brněnský biskup Konzbul? U příležitosti jejich první připomínky v církevním kalendáři se vracíme také k blahořečení zavražděných kněží, které se odehrálo na začátku června v Brně.

Author

  • Alena Scheinostová

    Vystudovala český jazyk a literaturu na FF UK se specializací na romskou autorskou tvorbu. V letech 2008 - 2025 pracovala jako redaktorka zahraničního zpravodajství a kultury v Katolickém týdeníku, spolupracuje s Českým rozhlasem a řadou kulturních a romských periodik. Je autorkou několika publicistických knih. Zaměřuje se na zahraniční dění, sociální oblast a lidská práva.

Štítky: češtinaCyril a MetodějdějinyHeroJan Husnárodstátní svátekText
SdíletPublikovat

Související články

Komentáře Slovensko
Atmosféra počas hlasovania v referende 2026 na ZŠ Mierová v Bratislave, 4. júla 2026. FOTO: SITA/Milan Illík

Referendum: Ste za zrušenie Vianoc?

5. 7. 2026
Česko Slovensko Společnost
Foto: Misko3 - Own work, CC BY 4.0

Cyril a Metod nepriniesli len vieru, ale tiež písmo a vzdelanie. Ich odkaz zatriasol aj komunizmom

5. 7. 2026
Česko Domov Společnost
Kdo smí vystoupat na národní horu Čechů? FOTO Alena Scheinostová

Od praotce Čecha k pokleslému turismu aneb hora Říp v kontextech a současnosti

5. 7. 2026
Domov Slovensko

Kam kráča pološtátna STVR? Závislosť alebo odpolitizovanie

4. 7. 2026
30:22 Společnost

Němý vůl #38: Co bylo před Tomášem

4. 7. 2026
Ekonomika
Hlinikáreň Slovalco v Žiari nad Hronom vyrába hliníkové tehličky - ingoty. Foto: SITA/Úrad vlády SR

Slovalco ožije po vyše troch rokoch. Výrobu hliníka však zaplatia až budúce vlády

3. 7. 2026
32:13 Slovensko Společnost
FOTO: redakce

Martin Klus: Opozícia dostala šancu udrieť na Fica. Namiesto toho mlčí

3. 7. 2026
Svět
Kandidát na předsedu Labour Party a pravděpodobný budoucí premiér Spojeného království Andy Burnham. Zdroj: Toby Shepheard / AFP / AFP / Profimedia

Poslední šance labouristů. Blíží se konec britského politického systému?

3. 7. 2026
Domov Ekonomika Slovensko
Stále viac miest v priemysle a stavebníctve musia zamestnávatelia obsadiť pracovníkmi zo zahraničia. Ilustračné foto: Pexels/Sulyok Imaging

Prídavky len pre deti zo Slovenska? Vláda mení pravidlá pre cudzincov

3. 7. 2026
Nezařazené
Zničený obytný dom v Kyjeve po nočnom ruskom bombardovaní. Útok, pri ktorom zahynulo najmenej 20 ľudí, opäť ukázal, že Kremeľ popri bojoch na fronte pokračuje aj v masívnych úderoch proti ukrajinským mestám. FOTO: SITA/AP / Efrem Lukatsky

Rusko stupňuje útoky, no víťazstvo sa mu vzďaľuje

2. 7. 2026

O NÁS

Logo on dark background
nezávislé online médium
  • Slovenčina
Odštěpný závod Téma.21 s.r.o.

IČO: 22656324

Kontakt: info@tema21.cz

Více o nás

RUBRIKY

  • Domov
  • Ekonomika
  • Svět
  • Společnost
  • Lifestyle
  • Podcasty

ŠTÍTKY

#podrobne (19) Audio (104) Babiš (24) bezpečnosť (13) Církev (19) deti (27) ekonomika (24) Evropa (12) Fico (26) filosofie (27) Hero (320) historie (18) Irán (24) Izrael (26) korupcia (21) Kultura (15) Maďarsko (18) NATO (16) náboženství (19) olympiáda (12) podcast (23) Politika (183) pomoc (12) reportáž (14) rodina (11) ropa (15) rozhovor (146) Rusko (46) Slovensko (30) Text (541) Trump (58) Téma.21 (20) Ukrajina (63) USA (94) Vianoce (13) Video (238) vláda (83) vojna (24) voľby (15) válka (14) zdravotnictví (19) Írán (12) Česko (20) Československo (15) ženy (13)

© 2025-2026 Téma.21 s.r.o. • Zásady ochrany osobních údajů • Cookies • Disclaimer

Jakékoli užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Bez souhlasu je zakázáno též rozmnožování obsahu pro účely automatizované analýzy textů nebo dat dle § 39c autorského zákona.

👉 Články nezamykáme. Chceme zůstat otevření – s vaší podporou.

❤️ Darujte!
X
Pomozte nám dělat lepší novinařinu 🗞️

Téma.21 stojí na hledání souvislostí a datech 📊 Abychom pro vás mohli náš web neustále vylepšovat, financovat chod redakce a věděli, které kauzy vás zajímají nejvíce, potřebujeme váš souhlas s využitím cookies 🍪 Kliknutím na „Přijmout vše“ přímo podpoříte naši práci. Děkujeme, že nás sledujete 🤝

Funkční Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Preferences
The technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, které se používají výhradně pro statistické účely. Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
  • Spravovat možnosti
  • Spravovat služby
  • Správa {vendor_count} prodejců
  • Přečtěte si více o těchto účelech
Předvolby
  • {title}
  • {title}
  • {title}
No Result
View All Result
Podpořte nás
  • Domov
    • Česko
    • Slovensko
  • Ekonomika
  • Svět
    • Ukrajina
  • Společnost
  • #podrobne
  • Němý vůl
  • csČeština
    • cs Čeština
    • sk Slovenčina
Kdo jsme?

© 2025-2026 Téma.21 s.r.o. • Zásady ochrany osobních údajů • Cookies • Disclaimer

Jakékoli užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Bez souhlasu je zakázáno též rozmnožování obsahu pro účely automatizované analýzy textů nebo dat dle § 39c autorského zákona.

-
00:00
00:00

Queue

Update Required Flash plugin
-
00:00
00:00