Téma 21
cs Čeština sk Slovenčina
Kdo jsme?
🤍 Darujte
🤍 Darujte
No Result
View All Result
  • Domov
    • Česko
    • Slovensko
  • Ekonomika
  • Svět
    • Ukrajina
  • Společnost
  • Lifestyle
    • Host Marcely Kopecké
  • Podcasty
    • Neverím
    • Němý vůl
Sobota 25. dubna 2026
Téma 21
  • Domov
    • Česko
    • Slovensko
  • Ekonomika
  • Svět
    • Ukrajina
  • Společnost
  • Lifestyle
    • Host Marcely Kopecké
  • Podcasty
    • Neverím
    • Němý vůl
cs Čeština sk Slovenčina
Kdo jsme?
🤍 Darujte
🤍 Darujte
No Result
View All Result
Téma 21

Íránský režim se snaží utopit odpor v krvi. Zásah USA ale pomoci nemusí

Jiří Pondělíček Jiří Pondělíček
14. 1. 2026
v Svět
Doba čtení: 7 min.

Protesty proti teokratické diktatuře v Íránu sílí i přes to, že se je režim snaží potlačit násilím. Zabitých demonstrantů jsou pravděpodobně minimálně nižší tisíce. Americký prezident slibuje pomoc, ale otázka je, co mohou Spojené státy reálně udělat.

Zdroj: Michael Kuenne / Zuma Press / Profimedia

Zdroj: Michael Kuenne / Zuma Press / Profimedia

Islámská republika, jak zní oficiální název Íránu, se u moci drží už přes 50 let od islámské revoluce v roce 1979. V současnosti ji vede osmašedesátiletý ajatolláh Alí Chámeneí, který v teokratickém režimu představuje nejvyšší duchovní i světskou moc. Primární příčinou protestů je mizerná ekonomická situace v zemi. Inflace se koncem roku 2024 vyšplhala přes 40 procent. Probíhající protesty jsou označovány za největší, které země od roku 1979 zažila.

Na místě je ovšem určitá opatrnost. Podobně se mluvilo o tzv. hidžábových protestech na přelomu let 2022 a 2023, které vypukly v reakci na zabití Mahsí Amíniové. Ta zemřela po zatčení mravnostní policií kvůli nesprávně nasazenému hidžábu. I tehdy vyjadřovali mnozí naději, že to povede k pádu teokracie. Režim nakonec ale dokázal protesty potlačit.

Zásahy zvenčí nemusí přinést kýžený efekt

Spojené státy mají zkušenost se snahou ovlivnit dění v Íránu. V roce 1953 americká CIA ve spolupráci s britskou MI6 spoluorganizovala svržení premiéra Muhammada Mosadeka. Ten byl sice demokraticky zvolen parlamentem, ale v roce 1953 vyvolal referendum o zrušení parlamentu, které průběhem a výsledky připomínalo spíš demonstrativní hlasování v diktaturách. Velká Británie byla ale vedena spíš zájmem o ropu a Spojené státy obavou z příklonu Íránu ke komunismu.

Po roce 1953 vládnul zemi autokratický sekulární a prozápadní režim vedený šáhem Rezou Pahlavím. Ten byl hlavou státu už před tím, ale jeho moc silně omezovali parlament a premiér. Pahlavího svrhla v roce 1979 islámská revoluce a od té doby vládne Íránu teokratický režim ajatolláhů, kteří mají nominálně titul nejvyššího vůdce. Chámeneí svou pozici zastává od roku 1989, kdy zemřel Rúdolláh Chomejní.

Šáhův syn žijící v exilu ve Spojených státech veřejně prohlásil, že by byl připraven sestavit přechodnou vládu, která by zemi provedla přechodem k demokracii. Není ale zřejmé, jakou by měl podporu v Íránu. Historické konotace i případný americký zásah, který by Pahlavího dostal k moci, by od začátku mohli podrývat jeho legitimitu.

Od roku 1979 spolu Írán a Spojené státy neudržují diplomatické styky. Domácí propaganda Íránce přes půl století přesvědčuje, že Amerika je doslova satanem. Je tedy nejisté, jestli by v takové situaci Íránci přijali někoho, kdo by byl z jejich pohledu dosazený Spojenými státy. Zároveň se nezdá, že by protesty měly nějakou výraznou vedoucí tvář doma. Proto se logicky nabízí otázka, co by následovalo po svržení současného režimu.

Faktor Trump

Do toho vstupuje americký prezident se svou hrozbou, že zasáhne na podporu protestů v okamžiku, kdy by je režim začal potlačovat silou. V úterý ráno, kdy už bylo zřejmé, že se tak děje, Trump ohlásil zavedení cel ve výši 25 procent na země, které s Íránem obchodují. Takový krok ovšem režim k větší vstřícnosti pravděpodobně nepřiměje.

Hrozba vojenského zásahu by mohla být pádnější. Konec konců se spekuluje i o tom, že loňské letecké údery ze strany Izraele a USA na íránská jaderná zařízení byl pro Chámeneího velkou reputační ránou. Na druhou stranu není zřejmé, čeho by měly případné aktuální letecké údery dosáhnout. Účinné by mohly být pouze v okamžiku, kdy by se režimu situace vymykala z rukou. Samy o sobě jeho pád nezpůsobí. Pro pozemní operaci nemají Spojené státy v oblasti dostatek sil.

Změna režimu, nebo další Venezuela

Není ani zřejmé, co je vlastně cílem americké administrativy. Podobně jako v případě Venezuely mluví o změně režimu, ale v jihoamerické zemi, jejíhož prezidenta Spojené státy úspěšně zajaly, to zatím na nic takového nevypadá.

Trump sám zdůrazňuje především ropu. Podobně pragmatické by mohly být jeho zájmy s Íránem. V tom případě by šlo především o íránský jaderný program a podporu různých teroristických organizacím, jako jsou Hizballáh a Hamás.

Současný americký prezident už ve svém prvním funkčním období odstoupil od vícestranné dohody o íránském jaderném programu, kterou dojednal jeho předchůdce Barack Obama. Teherán se v ní zavázal neobohacovat uran nad 3,67 %, což stačí pro mírové využití, ale nikoliv na výrobu zbraní.  Írán ustanovení dohody dodržoval, takže z tohoto pohledu byla funkční. Faktem ale je, že íránský režim uvolnění sankcí využil nikoliv ke zlepšení ekonomické situace Íránců, ale k naplnění svých aspirací stát se regionální velmocí. Naděje, že dohoda o jaderném programu bude prvním krokem k normalizaci vztahů, se tak nenaplnila.

Podpora doma

Donald Trump vsadil na silový přístup. Zároveň ale v kampani sliboval, že nepovede další nekonečné války. Podle průzkumu Washington Post to vypadá, že Američané jsou v pohledu na Trumpovu zahraniční politiku rozdělení. Zásah ve Venezuele schvalovalo 40 procent dotázaných, proti jich bylo 42 procent. V případě letních úderů na íránská jaderná zařízení je to podle CNN pro Trumpa ještě horší, jen 44 procent je schvalovalo a 56 bylo proti. Důvod, proč zatím nevidíme velké protiválečné protesty, je v tom, že údery jsou časově i rozsahem omezené. To na jednu stranu Trumpovi umožňuje vyhnout se hněvu svých vlastních voličů. Na druhou stranu je ale dopad takových úderů stejně omezený jako jejich rozsah a trvání.

Prezident Trump nemá v ruce zázračné vojenské řešení, které by pomohlo Íráncům zbavit se diktatury, a zároveň neznamenalo výrazné, a tím pádem nepopulární, americké angažmá. Dějiny vztahů obou zemí navíc ukazují, že významná americká účast na konci ajatolláha, by mohla být problematická. Trumpovi by na jednu stranu mohla pomoci vykázat úspěch před voliči doma. Na druhou stranu by ale představovala přítěž pro novou íránskou vládu. To by platilo, i kdyby ji nevedl syn šáha Pahlavího, který se o tuto roli hlásí z amerického exilu.

Author

  • Jiří Pondělíček
    Jiří Pondělíček

    Jiří Pondělíček vystudoval magisterský obor Severoamerická studia na FSV UK, kde následně získal i doktorský titul v oboru Moderní dějiny se zaměřením na Spojené státy americké. Do roku 2024 tamtéž působil jako vyučující. Zároveň psal jako externista komentáře pro internetový deník Forum 24, kde působil od září 2024 do prosince 2025 jako zaměstnanec. Souběžně s tím externě přednáší na University of New York in Prague. Do redakce Téma.21 nastoupil v lednu 2026. Věnuje se především Americe, Británii a české zahraniční politice.

Štítky: ÍránPolitikaTextUSA
SdíletPublikovat

Související články

Společnost Svět
FOTO: ALBERT GONZALEZ FARRAN / UNAMID / AFP / Profimedia

„Dřív nebo později se to stane každé.“ Sexuální násilí jako válečná zbraň

25. 4. 2026
Ekonomika Svět
Brazilský prezident Lula da Silva a německý kancléř Friedrich Merz. Zdroj: snapshot/Future Image/U Stamm / Shutterstock Editorial / Profimedia

Bez závislosti na Washingtonu a Pekingu? Zkusit to chce Německo s Brazílií

22. 4. 2026
Svět
Bývalý bulharský prezident Rumen Radev v rozhovore s novinármi po odovzdaní svojho hlasu vo volebnej miestnosti v Sofii v Bulharsku v nedeľu (19. apríla 2026) počas predčasných parlamentných volieb. FOTO: SITA/AP Photo/Valentina Petrova

Bulharské voľby ovládol proruský exprezident Radev. Bude z neho nový Orbán?

20. 4. 2026
Svět
Ilustračné foto: SITA/AP Photo/Rafiq Maqbool

Hormuzskou úžinou konečne plávajú lode, ceny to hneď nezníži

17. 4. 2026
Nezařazené
Poľský premiér Donald Tusk na včerajšom summite EÚ v cyperskej Nikózii ironicky poznamenal, že „prvý raz po rokoch neboli na rokovaniach Rusi“, čím narážal na neprítomnosť maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten bol dlhodobo kritizovaný, že je „trójskym koňom Kremľa“, lebo blokoval viaceré rozhodnutia EÚ. FOTO: SITA/AP Photo/Petros Karadjias

Tusk na summite EÚ bez Orbána: „Po rokoch nie sú v miestnosti žiadni Rusi“

25. 4. 2026
30:51 Společnost
foto: Téma.21

Němý vůl #28: Zvládat emoce?

25. 4. 2026
33:18 Česko Domov

Je Grolich lidovecký spasitel nebo Charón? Komentuje politolog Drašar 

24. 4. 2026
Nezařazené
Zranený muž stojí vo svojom byte v obytnom dome, ktorý bol zničený pri dnešnom ruskom útoku na ukrajinskú Odesu. FOTO: SITA/AP Photo/Michael Shtekel

Rusko presúva vojnu do ukrajinských spální, nemocníc a ulíc

24. 4. 2026
Komentáře
Dekréty bývalého česko-slovenského prezidenta Edvarda Beneša (na snímke v strede), vydané po druhej svetovej vojne, sa môžu stať dôvodom sporu medzi budúcim maďarským premiérom Péterom Magyarom (vpravo) a predsedom vlády SR Robertom Ficom (vľavo). FOTO: SITA/AP Photo/ Vadim Ghirda, Denes Erdos a Jaromír Funke – Národní knihovna ČR

Prečo sa Robert Fico a Péter Magyar dohodnú len veľmi ťažko

23. 4. 2026
Ekonomika Komentáře Slovensko
Slovensko čelí v posledných rokoch zvýšenému odchodu firiem do zahraničia, pretože od ostatných parlamentných volieb sa výrazne zhoršili podmienky na podnikanie. Naposledy oznámila odchod trnavská čokoládovňa Figaro, ktorá sa presúva do susedného Česka. Minister financií SR Ladislav Kamenický, ktorý je vo vláde zodpovedný za hospodársku politiku, neprichádza zo žiadnymi návrhmi na zlepšenie situácie. Naopak, cez nevhodne vyskladané konsolidačné balíky prispieva k deformácii podnikateľského prostredia. FOTO: SITA/NR SR a Pexels

Vláda krízy nerieši. Ona ich vytvára

23. 4. 2026

O NÁS

Logo on dark background
nezávislé online médium
  • Slovenčina
Odštěpný závod Téma.21 s.r.o.

IČO: 22656324

Kontakt: info@tema21.cz

Více o nás

RUBRIKY

  • Domov
  • Ekonomika
  • Svět
  • Společnost
  • Lifestyle
  • Podcasty

ŠTÍTKY

#podrobne (12) Audio (104) Babiš (19) bezpečnosť (9) deti (19) ekonomika (16) Fico (23) filosofie (19) Geopolitika (9) Grónsko (10) Hero (203) historie (10) Irán (19) Izrael (17) korupcia (19) Kultura (12) Maďarsko (13) NATO (11) náboženství (18) olympiáda (12) podcast (19) Politika (122) pomoc (11) prezident (10) ropa (11) rozhovor (104) Rusko (29) Slovensko (24) Text (458) Trump (39) Téma.21 (19) Ukrajina (43) USA (68) Venezuela (10) Vianoce (13) Video (174) vláda (59) vojna (16) voľby (13) válka (10) Vánoce (9) zdravotnictví (12) Česko (16) Československo (10) ženy (9)

© 2025-2026 Téma.21 s.r.o. • Zásady ochrany osobních údajů • Cookies • Disclaimer

Jakékoli užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Bez souhlasu je zakázáno též rozmnožování obsahu pro účely automatizované analýzy textů nebo dat dle § 39c autorského zákona.

👉 Články nezamykáme. Chceme zůstat otevření – s vaší podporou.

❤️ Darujte!
X
Spravovat Souhlas
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Preferences
The technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, které se používají výhradně pro statistické účely. Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
  • Spravovat možnosti
  • Spravovat služby
  • Správa {vendor_count} prodejců
  • Přečtěte si více o těchto účelech
Zobrazit předvolby
  • {title}
  • {title}
  • {title}
No Result
View All Result
Podpořte nás
  • Domov
    • Česko
    • Slovensko
  • Ekonomika
  • Svět
    • Ukrajina
  • Společnost
  • Lifestyle
    • Host Marcely Kopecké
  • Podcasty
    • Neverím
    • Němý vůl
  • csČeština
    • cs Čeština
    • sk Slovenčina
Kdo jsme?

© 2025-2026 Téma.21 s.r.o. • Zásady ochrany osobních údajů • Cookies • Disclaimer

Jakékoli užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Bez souhlasu je zakázáno též rozmnožování obsahu pro účely automatizované analýzy textů nebo dat dle § 39c autorského zákona.

-
00:00
00:00

Queue

Update Required Flash plugin
-
00:00
00:00