„Jsou tu jedna, dvě velmi ožehavé otázky – ale myslím, že se to vyvíjí velmi dobře. Udělali jsme dnes velký pokrok,“ prohlásil Donald Trump na závěrečné živě přenášené tiskové konferenci.
Podle Volodymyra Zelenského obě delegace – ukrajinská i americká – prohovořily všechny roviny mírové dohody a z 90 % se shodly na dvacetibodovém mírovém plánu, na němž se pracuje už několik týdnů.
Než oba představitelé předstoupili před novináře, hovořili ještě po telefonu s evropskými lídry. „Evropa je připravena i nadále spolupracovat s Ukrajinou a našimi americkými partnery, aby se tento pokrok upevnil,“ ujistila poté na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Jak zaručit bezpečnost
Nedořešené však zůstaly zvláště dvě klíčové oblasti, a to bezpečnostní záruky Ukrajině a otázka, komu má připadnout oblast Donbasu.
Zelenskyj usiluje o to, aby případná mírová smlouva obsahovala záruky srovnatelné s článkem 5 Severoatlantické smlouvy (kdy je ozbrojený útok proti jednomu členu aliance považován za útok proti všem), aby se Rusko do budoucna neodvážilo Ukrajinu znovu napadnout. Dle jeho slov jsou takové záruky „klíčovým milníkem v dosažení trvalého míru“.
Jak potvrdil, s USA se na nich stoprocentně shodují. „V nadcházejících týdnech“ budou pokračovat setkání s evropskými týmy, aby se projednané záležitosti finalizovaly. Konkrétnější však nebyl ani Zelenskyj, ani Trump.
Jak dodala ve zmíněném tweetu Ursula von der Leyen, „neprolomitelné bezpečnostní záruky od prvního dne“ jsou pro mírové úsilí prvořadé.
Komu připadne Donbas
Za výslovně „nevyřešenou otázku“ označil Donald Trump území Donbasu na východě Ukrajiny, které protíná frontová linie. Americká a ukrajinská strana se však prý „výrazně přiblížily“ dohodě. Zelenskyj doplnil, že postoj Ukrajiny je v tomto bodě „zcela jasný“ a s tím ruským se neshoduje.
Kreml požaduje, aby mu Ukrajina postoupila celý Donbas včetně těch jeho částí, které se mu nepodařilo dobýt. Zelenskyj dříve nabídl kompromis, kdy by se vojska obou stran stáhla do vzdálenosti 40 km, a tím by se z oblasti vytvořila demilitarizovaná a ekonomická zóna.
Ruský prezident Vladimir Putin nicméně s ničím takovým nepočítá. V minulém týdnu o tom informoval ruský nezávislý deník Kommersant: tato otázka „není předmětem diskuze“, citoval kremelského vůdce pro toto periodikum Alexandr Šochin, šéf Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů (RSPP). Oba muži spolu o tématu krátce předtím hovořili na obchodní schůzce.
Energie pro Ukrajinu
Předmětem aktuálně projednávaného mírového plánu je též Záporožská jaderná elektrárna. Část ukrajinského území, kde tato nejvýkonnější elektrárna v Evropě leží, nyní okupuje Rusko. V těchto dnech zde vládne lokální příměří, které vzhledem k riziku úniku radiace vyjednala Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
„Prezident Putin nyní s Ukrajinou pracuje na jejím otevření,“ tvrdil Trump v Mar-a-Lago novinářům. Alexandr Šochin ovšem sdělil Kommersantu, že Kreml současně jedná o budoucím společném řízení elektrárny s Američany, a Ukrajinu přitom zcela opomíjí.
Trump na tiskové konferenci doplnil, že Rusko plánuje Ukrajině napříště „dodávat energie, elektřinu a další věci za velmi nízké ceny“, aby napomohlo s její obnovou.
S Vladimirem Putinem si Trump telefonoval těsně před setkáním s ukrajinskou delegací. Poté hodinu a čtvrt trvající rozhovor označil za „produktivní“. Jak předeslala ruská strana, další telefonát je v plánu vzápětí.
Rusko odmítá příměří
Schůzka na Floridě se konala krátce poté, co Rusko odmítlo přistoupit na vánoční příměří, které navrhovala Ukrajina. Zklamání nad touto jeho neochotou vyjádřil v těchto dnech kupříkladu papež Lev XIV. V noci na 26. prosince Rusko útočilo na Oděskou oblast, kde poškodilo mimo jiné námořní loď plující pod slovenskou vlajkou. V následujících hodinách vyslalo na Ukrajinu stovky dronů a desítky raket a ničilo energetickou infrastrukturu i obytné domy. Jen v Kyjevě byly zraněny dvě desítky lidí.
Na dotaz, který v Mar-a-Lago vznesl jeden z novinářů, proč Rusko žádosti o příměří nevyhovělo, odpověděl Donald Trump, že Putin nechce přestat bojovat, když by pak muset zase začít. „Tento postoj chápu,“ dodal prezident.
Souhlas Ruska s příměřím je přitom nutný k tomu, aby mohl Zelenskyj vyhlásit referendum, které bude před schválením jakékoli případné dohody potřebovat. Bez klidu zbraní není totiž možné hlasování zorganizovat.
Účast v případném referendu Zelenskyj po nynějším jednání s Trumpem přislíbil i Ukrajincům žijícím v zahraničí. Od začátku ruské invaze opustilo Ukrajinu zhruba šest milionů lidí.
Mír do 24 hodin… nebo měsíců?
Rusko zaútočilo na Ukrajinu 24. února 2022. Ve své loňské předvolební kampani Donald Trump sliboval, že válku ukončí do 24 hodin. Nyní podotkl, že výsledek současných jednání bude znám „do pár týdnů“. Komentátoři nicméně upozorňují, že dosažení dohody předpokládá, aby s vyjednanými podmínkami souhlasil také Kreml – a co se týká klíčových bodů, nic nenasvědčuje tomu, že by se postoj Ruska změnil.
