Papež Lev věnoval prezidentu Pavlovi čtyřicet minut, což je pro podobná setkání mírný nadstandard. Hovořili anglicky, bez tlumočníka. Poté se prezident setkal se státním sekretářem Svatého stolce kardinálem Pietrem Parolinem (jeho úřad odpovídá úřadu premiéra) a se sekretářem pro vztahy se státy Paulem R. Gallagherem (tedy ministrem zahraničních věcí).
Udržet respekt k pravidlům
„Bavili jsme se o tom, jak se velice dynamicky proměňuje současný svět, co to znamená nejenom pro naši republiku, ale pro celou Evropu, jak se bude vyvíjet její vztah ke Spojeným státům, co můžeme udělat pro to, abychom se úplně nevzdálili od politiky založené na hodnotách, pravidlech a nesklouzli jenom k uplatňování politiky na základě síly,“ řekl pak Pavel Novinkám.
Jak informuje ČTK, s papežem se sjednotili na tom, že k řešení napjaté situace kolem Grónska, USA a vztahů s Evropou nebyly dosud zdaleka vyčerpány všechny možnosti. „Shodli jsme se, že demokratické země jsou a měly by být přirozenými partnery, kteří stavějí nejen na respektu k pravidlům, ale i na kultuře jednání a diplomacii raději než tlaku. Ať už tlaku ekonomickém, nebo vojenském,“ prohlásil Pavel s tím, že právě kvůli nátlaku, který Trumpova administrativa vyvíjí na Evropu, prochází svět přelomovým obdobím a rozhodováním, zda napříště převáží evropské hodnoty a zásady, nebo dojde k rozštěpení a k uplatňování práva silnějšího.
Země velikosti a síly České republiky si nemůže dovolit stát sama o sobě, konstatoval Pavel. „Bude nás v brzké době čekat rozhodnutí, na kterou stranu se postavíme – za solidaritu, nebo sobectví,“ dodal.
Jak Téma.21 z místa informovala členka výpravy, šéfredaktorka Katolického týdeníku Kateřina Koubová, v rozhovorech s papežem došlo i na ryze česká témata. „Mluvili například o chystaném blahořečení mučedníků komunismu – kněží Jana Buly a Václava Drboly nebo o projektu poutní Cyrilometodějské stezky, která propojuje už deset evropských zemí,“ popsala Koubová. Bula a Drbola byli popraveni roku 1951 v tzv. babickém procesu. Jejich blahořečení papež odsouhlasil loni na podzim.
Ochrana zranitelných a „vatikánská smlouva“
Před cestou do Vatikánu zaslala prezidentu Pavlovi otevřený dopis skupina obětí sexuálního zneužití v církvi, sdružená kolem bývalého církevního soudce Jana Rozka. „Prosíme Vás: staňte se naším hlasem v místě, kde se nám dosud dostalo jen lhostejnosti,“ vyzvali signatáři prezidenta. Loni v únoru zaslali papeži petici žádající rezignaci některých tuzemských biskupů. Ti podle nich věděli o sexuálních predátorech v řadách kléru, ale nezakročili. Z Vatikánu zatím nepřišla žádná reakce.
Oběti se v dopise dále vyslovily proti tomu, aby prezident Pavel podepsal tzv. Vatikánskou smlouvu. Úmluva, která upravuje některé vztahy mezi Českem a Svatým stolcem, už prošla oběma komorami parlamentu. Signatáři dopisu se obávají, že dokument umožní církvi zatajovat zneužívání dětí a bude bránit nezávislému vyšetřování. Pavel dříve vyjádřil pochybnost o souladu této smlouvy s Ústavou ČR, nyní ji zkoumá Ústavní soud.
Kancelář prezidenta předem potvrdila, že se tématu bude ve Vatikánu věnovat pozornost, a vyzdvihla snahy, které Svatý stolec v potírání sexuálního zneužívání zranitelných vyvíjí. Konkrétnější detaily však po jednáních ani jedna strana nesdělila.
Problematikou zneužívání se v těchto dnech zabývají také čeští a moravští biskupové na svém pravidelném plenárním zasedání. V týdnu spouštějí spolu se spolkem Někdo ti uvěří (který podporuje oběti zneužití v církvích) bezplatný online kurz pro pracovníky církví „Safeguarding. Bezpečnost dětí v církevním prostředí“. Připravili jej odborníci šesti zemí střední a východní Evropy včetně Česka a Slovenska.
Přijede Lev XIV. do Česka?
Petr Pavel s manželkou Evou navštívil v Římě také svatopetrskou baziliku či papežskou kolej Nepomucenum pro české a moravské bohoslovce. Návštěvu Věčného města zakončil prezident v bazilice sv. Klimenta, kde položil květiny u hrobu svatého Cyrila – jednoho ze dvou věrozvěstů velkomoravské mise z roku 863.
Papež Lev XIV., dříve americký duchovní Robert Francis Prevost, se ujal úřadu loni v květnu. Předtím několikrát navštívil Česko coby generální převor augustiniánského řádu, který působí také v Praze a Brně. Při nynější návštěvě jej prezident Pavel do Česka opětovně pozval. „Pozvání s poděkováním přijal, myslím, že je návštěvě příznivě nakloněn,“ komentoval poté prezident.
Hlavu katolické církve Česká republika zatím naposledy hostila roku 2009, a to Benedikta XVI. v Praze, Brně a Staré Boleslavi. V 90. letech tu třikrát pobýval Jan Pavel II. (v letech 1990, 1995 a 1997). Naopak Vatikán navštívili všichni posametoví čeští prezidenti.
S přispěním Kateřiny Koubové, šéfredaktorky Katolického týdeníku, z Vatikánu
