Ožívají sentimenty, že navzdory politické nesvobodě bylo za socialismu lépe, že lidé si dokázali více pomáhat, že hmotné vlastnictví nebylo tak důležité. Mnoho vzpomínek pamětníků, mnohdy krásných vzpomínek z dětství a mládí tomu nasvědčuje. Ale byli jsme v těchto dobách opravdu moudřejší, ne tak konzumní, nebo šlo o nutnost vzhledem k omezeným prostředkům a hlavně omezené nabídce věcí, které by se daly pořídit? Byl to opravdu až kapitalismus, který nás pokřivil akcentem na právo vlastnit, pokud možno co nejvíc? Přitom normalizaci sedmdesátých a osmdesátých let se dosti trefně přezdívalo salámový socialismus.
Proč se dnes zejména mladí lidé vyhraňují vůči ekonomickému konceptu trvalého růstu a mluví o nerůstu? A co to nerůst je? Jak to vidí literátka Dagmar Halasová, environmentalista Tadeáš Žďárský, spisovatel Miloslav Nevrlý? A co na to Martina a Jan, kteří se o tom baví a které to opravdu zajímá? Je na místě nejen mluvit o střídmosti, ale střídmě se chovat?
Authors
-
Vystudovaný teolog a žurnalista. Kněz. Rozhlasový dokumentarista, držitel cen Prix Bohemia Radio a AudioReport. Autor několika dokumentů a publicistických cyklů pro Českou televizi, interviewer na ČT24. Učitel rozhlasové žurnalistiky na FSS MUNI v Brně. Dramaturg oceněných cyklů mladé dokumentární tvorby GenZ a Poslední generace. Autor knihy Za kostelem. Člen Etického panelu České televize.
-
Je redaktorkou Radio Slovakia International, spolupracuje s ďalšími okruhmi Slovenského rozhlasu i so Slovenskou televíziou, externe so slovensko-českým portálom Téma.21, kde má s kňazom Janom Hanákom podcast „Neverím“. Ako zatiaľ jediná slovenská novinárka je členkou Sdružení pro rozhlasovou tvorbu.










