„Dnešní nabídka může být omezená. Zaměstnanci České televize (ČT) jsou ve výstražné stávce. Děláme vše pro to, abychom mohli doručovat veřejnou službu v plném rozsahu.“ Lišta s touto informací dnes otevírá obrazovky i webové stránky České televize. S Českým rozhlasem je to obdobné. Tisíce zaměstnanců tak reagují na připravovanou změnu systému financování, která ruší koncesionářské poplatky a chce veřejnoprávní média navázat přímo na státní rozpočet.
Televize i rozhlas dnes svůj obsah zveřejňují s minutovým zpožděním, omezena je nabídka na online kanálech. Třikrát během dne – před osmou, dvanáctou a osmnáctou hodinou – se obě redakce ve vysílání symbolicky spojují k minutě ticha „za stabilitu a nezávislost“ se společnými prohlášeními.
Před pražskými budovami ČT na Kavčích horách a ČRo na Vinohradské ulici se konají happeningy a protestní vystoupení.
Škrtání a propouštění
Důvodem protestů je obava z ohrožení nezávislosti. Vláda totiž svými kroky vytváří nástroj, kterým bude moci veřejnoprávní službu ovlivňovat. Nový model znamená také výrazný propad příjmů a ohrožení stovek pracovních míst.
„Návrh je naprosto šokující,“ reagoval na schválení vládního návrhu v polovině června generální ředitel ČT Hynek Chudárek. Finanční propad je podle něj likvidační. O omezování výroby a propouštění zase mluvil jeho protějšek z ČRo René Zavoral. Větší problém ale podle něj spočívá právě v tom, že současný systém garantuje maximální míru autonomie veřejnoprávních médií, zatímco ve změněných souřadnicích to platit nemusí.
Poplatky ve výši 150 a 55 korun nyní povinně platí každá domácnost vlastnící televizi, rádio, chytrý telefon nebo počítač. Vláda nově počítá s roční částkou 5,7 miliardy korun pro ČT a dvě miliardy pro ČRo. Tím se jejich rozpočet vrací do období let 2008 až 2024, než byly loni koncesionářské poplatky navýšeny. Celkem se zredukuje asi o 1,4 miliardy korun, tedy o 15 procent.
Podle předsedy sněmovního Výboru pro mediální záležitosti Františka Talíře (KDU-ČSL) jde o přímý útok na média veřejné služby. „Kopírujeme cestu Slovenska. Vládní koalice se snaží z jakékoliv strany destabilizovat Českou televizi a Český rozhlas,“ varoval ve vysílání ČT24.
Odmítl také základní argument Babišovy vlády, že změna má obě média vést k tomu, aby šetřila. Podle Talíře televize i rozhlas naopak výrazně šetřily v letech, kdy výše poplatků navzdory inflaci a rostoucím nákladům zůstávala neměnná.
Babiš je nepotřebuje
V podobném duchu se nese další kritika z řad opozice. Spolek Milion chvilek pro demokracii – pořadatel nedělního pochodu, kde se na podporu médií veřejné služby shromáždilo několik tisíc lidí – mluví přímo o „pokusu o únos veřejnoprávních médií“. Podle Syndikátu novinářů ČR je pak vládní návrh v rozporu s evropskou legislativou.
„Dnes jsem ve stávce. Proč? Chci, aby Český rozhlas zůstal nezávislý,“ vysvětluje na Facebooku redaktor Českého rozhlasu Lukáš Matoška. Ten pravidelně moderuje například diskusní pořad o aktuálních politických a společenských otázkách Pro a proti na stanici ČRo Plus.
„Mými otázkami se mi podařilo rozčílit politiky ze všech možných stran. Ale za ty roky, co to dělám, za mnou nikdy nikdo nepřišel, aby mi řekl: takhle se ptát nebudeš, protože si to nepřeje ten nebo onen politik,“ popisuje redaktor dosavadní situaci s tím, že obě média musejí být skutečně nestranná.
„Věřte, že proti veřejnoprávním médiím nemám nic. Já tam ani nechodím, já je nepotřebuji,“ sdělil novinářům premiér Andrej Babiš (ANO), který argumentuje výhradně finanční úsporou, podobně jako předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD): „Koalici jde čistě o zrušení poplatků. Nic jiného v tom nehledejte,“ tvrdí.
Nicméně poslanec za SPD Josef Nerušil už se nechal slyšet, že „v dalším kroku“ chce koalice dosáhnout kontroly nejen finanční, ale i obsahové roviny veřejnoprávního vysílání.
Slovenská cesta
Riziko slovenské cesty znamená příslovečný zdvižený prst. Zrušení koncesionářských poplatků v roce 2023 výměnou za podporu ze státního rozpočtu přineslo postupné snižování podpory o desítky milionů eur a vyústilo ve zrušení Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS), včetně odvolání generálního ředitele, a v nahrazení této instituce novou organizací Slovenská televize a rozhlas (STVR).
Změnil se i způsob volby generálního ředitele a složení Rady STVR, kde získala přímý vliv vládní koalice. Média veřejné služby se tak dostala pod její kontrolu, navíc musejí pracovat v ekonomické nejistotě. Dalším důsledkem je propad důvěry u diváků a posluchačů, a tím i snížení sledovanosti a relevance.
Zápas o podobu médií veřejné služby se neodehrává ve vzduchoprázdnu. Probíhá v kontextu dalších antisystémových změn a drastických škrtů, které razantně dopadají na občanskou společnost. A také v kontextu eroze důvěry ve veřejné instituce, počítaje v to i novinářskou práci. Poslední jmenované nepřišlo se současnou vládou. Její dnešní nominanti na tom spolu se svými ideovými souputníky intenzivně pracovali už dlouho. Nyní k tomu ale mají v rukou zvlášť účinné nástroje.
Novelu mediálních zákonů vláda schválila 15. června, se změnami počítá od ledna 2027. Na řadě jsou nyní Poslanecká sněmovna a Senát. A také široká veřejnost, která by se neměla nechat ukonejšit návnadou dvousetkorunové úspory. Jde totiž také o ni.














