Náhlá vysoká horečka, svalové bolesti a zažívací potíže anebo také selhávání ledvin či plic – to mohou být projevy onemocnění hantavirem, patogenem, který přenášejí hlodavci a ke kterému přitáhlo pozornost propuknutí nákazy na nizozemské výletní lodi v Atlantiku na počátku dubna.
Plavidlo se 175 lidmi z 23 států na palubě (podle úřadů mezi nimi nebyli ani Češi ani Slováci) vyrazilo 1. dubna z Usuhaii v Argentině, pokládané za nejjižněji položené město na světě. V plánu bylo navštívit Antarktidu a různé ostrovy roztroušené v jižním Atlantiku. Už 11. dubna ale s vážnými respiračními symptomy zemřel jeden z cestujících – sedmdesátiletý muž z Nizozemska.
Jeho tělo vyložili o dva týdny později na ostrově Svatá Helena. Současně se vylodila i jeho devětašedesátiletá manželka, kterou odtud převezli do nemocnice v Jihoafrické republice, kde vzápětí zemřela také. Třetí obětí pak byl krátce nato německý pasažér.
S infekcí na palubě
To už bylo zřejmé, že na lodi řádí agresivní nákaza, která se brzy objevila i u několika dalších cestujících. Světová zdravotnická organizace (WHO) pak potvrdila, že jde ohrožující andský kmen hantaviru, nebezpečný zvláště tím, že se na rozdíl od jiných virů z této čeledi může přenášet i z člověka na člověka.
Loď byla poté přinucena zakotvit na Kapverdách. Zdejší úřady ale nedokázaly zajistit bezpečnou evakuaci. Vystoupili zde pouze tři lidé s příznaky onemocnění, aby vyhledali odborné ošetření. Až 6. května se podařilo získat souhlas k evakuaci ostatních pasažérů, a to od španělských zdravotnických úřadů, takže MV Hondius mohl svou plavbu zakončit na Kanárských ostrovech. Měsíc poté, co zamřel první nakažený, tak cestující konečně mohli loď opustit.
Původ zatím není jasný
Asistovali jim u toho zdravotníci v celotělových ochranných oblecích. Lidé byli rozvezeni do Evropy speciálními evakuačními lety, někteří z nich jsou nyní v nemocnicích (včetně Francouze v kritickém stavu), ostatní v přísné karanténě. V šestitýdenní izolaci jsou i někteří zdravotníci, kteří nemocné ošetřovali. Plavidlo přepraví posádka zpět do Nizozemska, kde projde kompletní hloubkovou dezinfekcí.
Podle dosavadních informací se zemřelý nizozemský pár nemocí pravděpodobně nakazil již před naloděním. Inkubační doba hantaviru může trvat i několik týdnů.
Méně infekční než covid
Hantaviry jsou běžnou čeledí virů vyskytující se na celém světě, včetně Česka nebo Slovenska. Jejich přenašeči jsou hlodavci. Poprvé byl virus izolován v 70. letech z jihokorejského druhu myšice, andský hantavirus přenáší zejména drobný křeček ocasatý. Člověk se může nakazit, pokud například vdechne rozprášené kontaminované výkaly.
„Pro lidi je hantavirus velmi nebezpečný, podle konkrétního kmene může být smrtnost až 40 %,“ varuje pro Téma.21 biochemik a badatel v oboru virologie Jan Konvalinka. „Současně je ale nesrovnatelně méně infekční než například SARS CoV2 (tedy covid – pozn. aut.). Abyste se infikovala, musíte být ve styku s nakaženými hlodavci, jejich exkrementy anebo v těsném kontaktu s nakaženou osobou,“ upřesňuje. Právě to nastalo na palubě lodi MV Hondius.
Zvířata jako přenašeči infekce, která má potenciál člověka ohrozit i na životě, naopak podle Konvalinky takovou výjimkou nejsou. Stačí, aby zvířecí virus zmutoval a získal schopnost infikovat i člověka. A lidská imunita zprvu nemá dostatečnou odpověď. „Stává se to relativně často, jednou za několik let, naštěstí to jen výjimečně způsobí pandemii,“ říká Jan Konvalinka.
Na druhou stranu právě viry, které přešly na člověka ze zvířecího hostitele, způsobily takřka všechny velké pandemie posledního století. Jak Konvalinka připomíná, platí to například pro virus HIV, covid, MERS nebo pro ebolu, která aktuálně znovu zabíjí v Demokratické republice Kongo. Místní úřady hlásí už přes šedesát úmrtí a asi 250 nakažených, při nejsmrtelnější epidemii této krvácivé horečky v zemi zemřelo v letech 2018 až 2020 skoro 2 300 lidí.
Riziko je nízké
Tentokrát však podle vědce nová pandemie nehrozí. Totéž potvrzuje i české Ministerstvo zdravotnictví. „Podle aktuálních hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí i Světové zdravotnické organizace zůstává riziko pro obyvatele České republiky nízké,“ ujišťuje s tím, že zůstává v kontaktu s mezinárodními partnery a situaci nadále sleduje.
Kromě odborných informací a doporučení krajským hygienickým stanicím nebo zdravotnickým zařízením se nezavádějí žádná mimořádná opatření, nic nenasvědčuje ani šíření nákazy mimo úzce sledované kontakty, uvádí ministerstvo. V Evropě se ostatně ani běžně nevyskytují hlodavci, kteří andský typ hantaviru přenášejí.
Mezinárodní vědecký tým mezitím pracuje na vývoji očkovací látky proti hantaviru. Odborníky z USA a Jihoafrické republiky vede profesorka chemie Asel Sartbaeva z Univerzity v Bathu. „Vyvinout tuto vakcínu by bylo úžasné, protože bychom pak mohli zabránit vypuknutí této nemoci nebo alespoň zmírnit její nejhorší následky,“ sdělila výzkumnice BBC.
Na samotné onemocnění totiž neexistuje ani specifický lék, zmírňují se jen jeho symptomy, přičemž péče může v případě nutnosti zahrnovat i kyslíkovou terapii, plicní ventilaci nebo dialýzu. Včasný lékařský zásah může při těžkém průběhu pomoci zachránit život.
Věc ukázněnosti a důvěry
„Nejsme jen ‚story‘. Nejsme jen titulky, jsme lidé s rodinami, s životy, s blízkými, kteří na nás čekají doma,“ napsal ještě z paluby lodi MV Hondius na svůj TikTok jeden z cestujících, americký videoblogger Jake Rosmarin. Vysněná plavba pro něj – jako pro 150 dalších pasažérů – nabrala nešťastný kurs. „Jediné, co chceme, je cítit se v bezpečí a dostat se domů,“ doplnil.
Všichni to štěstí neměli, Američanovi se to nyní podaří. A evropské státy si prověřily, jak jsou na tom pět let po covidu s akceschopností, spoluprací či se schopností chránit své občany před biologickým rizikem. My všichni jsme si pak připomněli, jak důležitá je v krizových situacích disciplína i důvěra v záchranný a zdravotnický systém – to aby nebyly ještě krizovější.
