„Podle mě je na tom hodně dětí závislých a ničí jim to dětství,“ uvažuje dvanáctiletá Magdaléna o možném omezení přístupu na sociální sítě, jako je TikTok, Instagram nebo YouTube.
Ona sama si přes sociální sítě hlavně píše s kamarády, hodně času tráví ale i scrollováním a sledováním krátkých videí. „Snažím se to regulovat, ale vůbec se mi to nedaří,“ přiznává. Přístup by povolila od 13 let.
Omezit, ale ne nás
Po regulaci sociálních sítích volají sami dospívající ve velkém. Podle výzkumu Mladé hlasy 2026, který pro UNICEF ČR pravidelně realizuje agentura STEM/MARK, by si přála věkovou hranici pro sociální sítě více než polovina oslovených. Nejčastěji by sítě omezili od 13 nebo 16 let. Zajímavé je ale i to, že i když věkové omezení chtějí, na ně samotné by se podle nich už vztahovat nemělo. To znamená, že dotazovaní ve věku 13-15 let se přikláněli k nižší věkové hranici než ti, kterým bylo 16 a více let.
Regulaci na platformách by uvítali také rodiče. S plošným zákazem sociálních sítí do 15 let by podle STEM/MARK souhlasili čtyři z pěti rodičů, kteří mají děti mladší 17 let. Často totiž vnímají sociální sítě jako hlavní viníky zhoršeného psychického zdraví dětí. Nadužívání sociálních sítí dává do souvislosti se zhoršeným duševním zdravím šest z deseti Čechů.
Vládní nečinnost
Podobný názor má i poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), podle které nové technologie kromě špatného vlivu na duševní zdraví přinášejí i další závažné problémy jako kyberšikanu nebo sebepoškozování.
„Děti od nejmladšího věku čelí pornografickému obsahu a objevují se zde i výzvy k sebevraždám. Povinností nás politiků je přicházet s aktivními návrhy, jak na tyto závažné skutečnosti reagovat,“ uvedla na květnové konferenci, která se zabývala ochranou dětí a dospívajících v digitálním prostředí.
Situaci by podle Langšádlové mohl pomoct řešit zákon o digitální ekonomice, který upravuje pravidla pro fungování online platforem, tržišť i vyhledávačů. Ty by musely omezit třeba některé nevhodné reklamy. Vláda Petra Fialy (ODS) předložila návrh už v prosinci 2025 a plánovala ho schválit zrychleně. To ale nestihla a strany tvořící současnou vládu (ANO, SPD a Motoristé) zrychlený postup letos v březnu vetovaly, protože podle nich potřebuje zákon úpravy.
Návrh nicméně prošel prvním čtením. V současnosti ho projednávají sněmovní výbory a podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka chystá vládní koalice pro druhé čtení pozměňovací návrhy .
Premiér Andrej Babiš (ANO), který dříve prohlásil, že duševní zdraví bere jako zásadní oblast, by byl pro zákaz sociálních sítí do 15 let. Uvedl to v únoru na svých sociálních sítích. „Já jsem pro, protože odborníci, které znám, říkají, že je to strašně škodlivé pro děti. My musíme ochránit naše děti,“ říká ve videu.
Konkrétní kroky přímo pro regulaci na základě věku ale nedělá, vláda omezení sociálních sítí zatím jen „vážně zvažuje“, jak uvedl vicepremiér a místopředseda ANO Karel Havlíček pro CNN Prima News. Místo toho se Babiš zaměřil spíš na používání telefonů ve školách, které chce zakázat. Vypracováním plošné regulace pověřil v dubnu ministra školství Roberta Plagu (ANO).
Česká a evropská regulace
Česká republika stanovila věk 15 let jako hranici „digitální plnoletosti“ už v roce 2019, platformy by tedy už teď teoreticky měly věk ověřovat. Stačí ale zadat jiný rok narození a na sociální sítě se lidé bez větších problémů dostanou.
Doporučení regulovat přístup mladistvých na sociální sítě schválil na podzim minulého roku i Evropský parlament. Návrh počítá s minimální hranicí 16 let s tím, že od 13 let by mohly mít děti vlastní účet se souhlasem rodičů. Ověřovala by to aplikace. Tomuto konkrétnímu návrhu podle únorového šetření agentury NMS vyjádřilo podporu 86 procent Čechů a 81 procent Slováků.
(Ne)bezpečné ověřování
Problematický je ale způsob, jakým by měly platformy věk ověřovat. Evropská komise v dubnu představila aplikaci, která by členským státům poskytla způsob, jak stáří uživatelů v případě nastavení věkové hranice kontrolovat.
Při tvorbě profilu si člověk aplikaci stáhne, pomocí pasu nebo občanky si ji nastaví a aplikace by měla uložit data pouze ve formě ANO/NE, tedy zaznamenat pouze to, jestli uživatel má nebo nemá dostatečný věk na to, aby mohl sítě využívat. Datum narození ani jiné údaje aplikace ukládat nemá.
Podle tzv. etických hackerů, kteří se snaží napadnout systémy a upozornit tak na jejich nedostatky, má ale evropská aplikace mnoho slabých míst a není dobře zabezpečená. Mluvčí Evropské komise následně dodali, že nejde o finální verzi pro občany a že kód programu budou dále aktualizovat a vylepšovat.
Australský příklad
Průkopníkem ohledně kontroly věku uživatelů na sociálních sítí je Austrálie, kde od konce minulého roku můžou na sociální sítě lidé až od 16 let. Za ověření věku jsou zodpovědné samy platformy a za nekontrolování stáří uživatelů jim hrozí vysoké pokuty.
Za prvních několik měsíců fungování hlásí australští rodiče pozitivní, ale i negativní změny. Podle průzkumu YouGov pozorovaly necelé dvě třetiny rodičů pozorují třeba více sociálních interakcí v offline světě nebo zlepšení jejich vztahu s dítětem. Dva z pěti australských rodičů ale popisují naopak úbytek kreativity nebo rozpad sociálních vazeb. Více než čtvrtina jich pak přiznává, že jejich děti volí menší a méně regulované platformy.
Omezit sociální sítě se chystá také Dánsko, Francie nebo Rakousko. Nejvíce navrhují hranici 15 nebo 16 let.
