Pro pochopení významu listopadových voleb, tzv. midterms, je třeba mít na paměti, že americký systém nefunguje stejně jako třeba český nebo slovenský. U nás je vláda, tedy moc výkonná, odpovědná parlamentu, tedy moci zákonodárné. Skládá se na základě výsledků parlamentních voleb a pokud ztratí důvěru parlamentu, pak musí skončit. Ve Spojených státech skládá vládu prezident, kterého přímo volí občané na čtyřleté období bez ohledu na to, zda má jeho strana většinu v Kongresu. Moc výkonná a zákonodárná jsou tak odděleny.
Takový systém historicky vedl obě strany ke kompromisu. Dolní komora Kongresu, Sněmovna reprezentantů, se navíc obměňuje kompletně každé dva roky. To znamená, že každého prezidenta čeká volební test v poločase jeho mandátu. Od vlády Billy Clintona (1993 – 2001) ztratila v těchto volbách strana vládnoucího prezidenta průměrně 24 křesel. Republikáni mají momentálně většinu jen o dvě křesla, tři mandáty jsou neobsazené. Z tohoto hlediska by se rovnalo zázraku, kdyby se jim podařilo si většinu udržet.
Lepší je pro ně situace v Senátu. Senátoři mají totiž mandát šestiletý, a tak se každé dva roky volí jen třetina. Nicméně i v těchto volbách by měli demokraté šanci, pokud by se potvrdily některé z průzkumů. Podle nich by mohli získat mandáty ve čtyřech státech, které momentálně zastupují republikáni, a to na Aljašce, v Maine, Ohiu a Severní Karolíně. Za předpokladu, že by obhájili všechny své mandáty, by jim výhra v těchto čtyřech státech na většinu stačila.
Vzhledem k tomu, že obě komory musí zákony schválit ve stejném znění, stačilo by navíc demokratům získat jen Sněmovnu. Pak by mohli blokovat všechny republikánské zákony a navíc by pravděpodobně zpřísnili dohled nad exekutivou prostřednictvím sněmovních výborů.
Modrý Texas
Někteří obzvláště velcí optimisté mezi demokraty doufají, že by se jim mohlo podařit zvítězit i v tradičně republikánském Texasu. Tam proběhly 3. března takzvané primárky, tedy volby, v nichž strany vybírají kandidáty. V těch demokratických bylo odevzdáno více hlasů než v těch republikánských, což je naprostá výjimka. Navíc zatímco u demokratů vyhrál James Talarico a poražená soupeřka Jasmine Crockettová už ho podpořila, republikány čeká druhé kolo, protože žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů.
Do druhého kola postoupil stávající senátor John Cornyn a jeho vyzyvatel Ken Paxton. Druhý jmenovaný je bližší věrné Trumpově voličské základně. Také ho tíží skandál spojený s tím, že měl zneužít svou pozici ministra spravedlnosti státu Texas, aby pomohl obviněnému sponzorovi strany. Cornyn představuje asi lepší volbu pro všeobecné volby, protože má větší šanci oslovit nezávislé voliče, ale jeho podpora mezi nejzapálenějšími republikány je slabší. Oba získali něco přes 40 % hlasů. Noční můru pro republikány představuje rozštěpení volební podpory, kdy voliči poraženého kandidáta zůstanou v listopadu doma a tím se otevře cesta k vítězství demokrata Tallarica.
Faktor Trump
Svou podporu jednomu z dvojice Cornyn a Paxton slíbil brzy ohlásit prezident Trump. Ten zatím do tohoto souboje otevřeně nevstupoval. Trump ale také jasně řekl, že očekává, že kandidát, kterého nepodpoří, z primárek odstoupí. Je tak zjevné, jak moc škodlivé by pro republikány bylo napjaté druhé kolo.
Paxton po Trumpových slovech ohlásil, že je ochoten z primárek odstoupit, ale až poté, kdy senát schválí prezidentovu volební reformu. Toto zdánlivě vstřícné gesto je tak jen dalším útokem proti Cornynovi. Reformu schválila sněmovna, ale demokraté už ohlásili, že budou hlasování v senátu obstruovat. Republikáni uvažují, že by kvůli tomu změnili pravidla hlasování v Senátu, ale Cornyn patří k odpůrcům takového řešení. Paxton chce jen ukázat, že by byl v senátu prezidentovi loajálnější.
Zákon má řešit údajné volební podvody, které prý Donalda Trumpa stály vítězství ve volbách v roce 2020. Hlavním sporným bodem je, že by voliči museli předkládat průkaz s fotografií, aby mohli hlasovat. Jenže v USA neexistují občanské průkazy a především chudší Američané z řad etnických menšin často nemají řidičský průkaz natož pas. Kritici proto tvrdí, že cílem je snížit volební účast ve skupinách, které straní spíše demokratům.
Donald Trump zároveň hrozí, že by mohla federální vláda v některých státech organizaci voleb zcela převzít. To by byl naprosto extrémní krok, který sice americká Ústava teoreticky umožňuje, ale v praxi se nevyužíval s výjimkou krátkého období po občanské válce v letech 1865 až 1877. Vzhledem k tomu, jak Trump naléhal na republikány v Georgii, aby mu našli 16 tisíc hlasů, o které s Bidenem prohrál, vzbuzuje federalizace voleb obavy, že by ji Trump využil k tomu, aby výsledky zfalšoval.
Volby bude jako už tradičně rozhodovat ekonomika. Ta ovšem není v ideální kondici. Přes slušný růst HDP vzniká jen málo pracovních míst. V únoru dokonce americká ekonomika přišla o 92 tisíc míst. Teď navíc Američany trápí skokový nárůst cen benzinu po americko-izraelském útoku na Írán. Demokraté mají ideální příležitost zvítězit.
Ideální příležitost
O každých volbách se v posledních letech říká, že jsou klíčové a přelomové. Pro ty americké v listopadu to ale platit bude. A možná nejdůležitější bude, zda budou moci proběhnout svobodně a klidně a zda Donald Trump v případě porážky bude ochoten výsledek uznat.
