V těchto dnech probíhá v Praze pod názvem Climate Week Prague vůbec první středoevropský festival zastřešující vědecké debaty, byznysová setkání, workshopy, diskuze i kulturně-osvětové akce pro veřejnost podle vzoru, který se poprvé uskutečnil v New Yorku v roce 2009.
Na organizaci a programu se podílí výzkumné či nevládní organizace, banky nebo oborové svazy a podnikatelé ve stavebnictví či vodohospodářství.
A také zástupci měst a obcí, kteří si vyměnili inspirace na vlajkové akci festivalu – dvoudenním kongresu CEE Sustainable Finance Summit. Mnohé podněty překvapily svou jednoduchostí.
Park na střeše
Dopady veder pomáhá zmírnit třeba nový park ve vnitrobloku U Uranie na Praze 7. Městská část ho vybudovala na střeše podzemní garáže.
Kromě toho, že má příjemné mikroklima i v horkých dnech, pomáhá upravený vnitroblok zadržovat srážkovou vodu. Promyšleně vysázené keře a stromy i modelace povrchu brání tomu, aby srážky zbytečně odtékaly do kanalizace. Neztrácí se tak důležitý zdroj vláhy pro suchá období a současně se snižuje riziko bleskových lokálních povodní.
Vláhu zachycuje také nově přepojená dešťová kanalizace v Panské zahradě v Praze-Stodůlkách. Postupně revitalizovaný park zahrnuje dva rybníčky a dešťová voda z nedalekého sídliště je nyní přiváděna místo do odpadních vod přímo do nich.
Nebo je tu naopak úprava podmáčeného prostranství tak, aby se dalo využívat k rekreaci, ale voda se přitom neztratila: v Praze-Kolodějích při výstavbě cykloparku na podmáčeném terénu vznikly kromě dvou odvodněných drah zasakovací plochy a tůňka, kam se nyní voda přirozeně stahuje.
Testovací břestovce
Tyto příklady na summitu představila Tereza Líbová z Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP), který na ně v rámci své klimatické politiky městským částem přispěl.
Hospodaření s vodou a také výsadba zeleně (tzv. modrozelená opatření) jsou jedním z pilířů, na kterých stojí pražská strategie adaptace na klimatickou změnu. Magistrát proto dále podporuje přeměnu vybetonovaných ploch na propustné nebo vysazování zelených střech a fasádních popínavek.
A pustil se také do testování „stromů budoucnosti“, tedy takových druhů, které by v městských ulicích lépe odolávaly horku a suchu než ty současné. Do budoucna jich MHMP slibuje vysadit až devět stovek. V pražských Košířích například od června roste 23 testovacích břestovců nebo javorů italských.

Kde najít oázu
Do balíčku adaptačních opatření ale patří také práce na robustní datové základně pro koordinaci mezi městskými částmi nebo vytváření praktických metodik, které mohou využívat i další obce.
„A samozřejmě osvěta mezi občany. Během vln veder je důležité, aby věděli, co dělat,“ dodala Tereza Líbová. To zahrnuje spolupráci s domovy pro seniory nebo se školami.
Anebo také online mapu Oázy chladu, která ukazuje kašny, mlžítka, koupaliště a další místa, kde se lze osvěžit. Časem na ní přibudou i veřejně přístupná klimatizovaná místa. Během tohoto léta své vychlazené prostory na celé dny mimořádně otevřely některé pražské radnice.
Když internet pomáhá
Jak se účastníci setkání shodli, samotná opatření nebývají složitá. Lépe se ovšem daří při široké spolupráci, dobré koordinaci a sdílením zkušeností.
Bohdan Soukup ze společnosti Veolia, jednoho z největších provozovatelů vodohospodářské infrastruktury v ČR, představil informační krizový systém pro případ povodně. Vznikl pro vodohospodářská zařízení Veolie ve Středočeském kraji, firma jej ale po dobrých zkušenostech nabídla dále – například starostům nebo školám.
Systém umožňuje po ohlášení rizika okamžitě upozornit na kritická místa, a to i s údaji, která zařízení je třeba zabezpečit nebo převézt, i s praktickými detaily o jejich rozměrech a dalších technických parametrech.
Obce či školy nebo domovy seniorů v něm mohou místo zařízení za kritické body označit zranitelné osoby a přidat například údaje o jejich specifických potřebách nebo zdraví.

Udělat dobrou zkušenost
A je tu i otázka spolupráce mezi obcemi a bankovním sektorem. Dlouholetý starosta Zelené obce roku 2024 – Černovic na Pelhřimovsku Jan Brožek hovořil o partnerství s Československou obchodní bankou (ČSOB). Ta už vyžaduje „zelený“ rozměr u každého městského projektu, který financuje.
Brožek si odklon od financování z dotací k bankovním úvěrům chválí. Vyhledávání vypsaných dotací vedlo podle něj k tomu, že obce zaváděly adaptační opatření izolovaně, a ta pak vždy neměla příslušný efekt. Bankám lze naopak v žádostech předkládat komplexní projekty ušité na míru svým skutečným potřebám. A to se podle Brožka stále častěji děje.
Co zbývá, je o smysluplnosti zaváděných řešení přesvědčit veřejnost. V Černovicích se to zatím pod vlivem emocí a dezinformací nepodařilo třeba u zřízení větrné elektrárny. „V klimatickém plánu ale máme řadu zelených opatření už od roku 2019 a ve veřejné diskuzi prošla většinou bez problémů,“ uznal Jan Brožek.
Mimo jiné to byl případ velkoobjemových nádrží na dešťovou vodu zapuštěných pod povrch náměstí. „Nyní se odtud napájejí záhony a stromy a s malými náklady je vidět velký přímý dopad,“ vyzdvihl Brožek s tím, že osobní dobrá zkušenost je nakonec u občanů argumentem, který rozhodne.












