Milena Králíčková školu vedla po jedno funkční období od roku 2022. Její zvolení vítali před čtyřmi lety jak ti, které potěšilo, že rektorský talár Karlova učení oblékne poprvé v historii žena, tak kritici jejího předchůdce Tomáše Zimy (ve vztahu k novému rektorovi jde o shodu jmen). Tomu se vyčítala zvláště kauza Česko-čínského centra a jeho financování čínskou ambasádou, chápaného jako nátlaková iniciativa a bezpečnostní riziko.
„Jsem si vědoma chyb, které jsme v náročných situacích udělali. O to lépe dnes vím, co je třeba udělat dál,“ prohlásila ve svých volebních tezích Milena Králíčková. Z celku 70 hlasů jich obdržela 27, Jiří Zima pak 40. K vítězství to stačilo, ohlédneme-li se ale za výsledky předchozích rektorských voleb, jde o zdaleka nejnižší zisk. Reagoval na to slovy: „Opravdu se budu snažit, abych byl rektorem všech.“ Po své předchůdkyni však přebírá pro své čtyřleté funkční období dlouhou řadu nesnadných výzev.
Milionové odměny
Ještě v čase tragické střelby na Filozofické fakultě UK před Vánoci 2023 sbírala Králíčková u veřejnosti i akademické obce body. Dokázala reagovat pohotově, profesionálně a lidsky, včetně krizového řízení bezprostředně po tragédii, založení nadačního fondu pro rodiny či důstojného vystupování v médiích. Napomohla vzniku podpůrných center na fakultě i zavedení systému bezpečnostních a krizových opatření.
V dalším období však narůstalo zklamání. Právě za angažmá kolem střelby si rektorka Králíčková se svými nejbližšími spolupracovníky rozdělila vysoké odměny v celkové výši 11,5 milionů korun. Médiím to vyzradila tehdejší mluvčí univerzity Lucie Přívětivá, která za to vzápětí přišla o místo.
Vypjatá komunikace a náročné úkony té doby bezesporu jistou odměnu zasloužily. Závratné sumy však vybudily odpor nejen samy o sobě, ale především v kontextu neutuchající debaty o odměňování akademických pracovníků, kteří zvláště v humanitních oborech s Filozofickou fakultou v čele pobírají platy hluboko pod tuzemským průměrem.
Milenu Králíčkovou ostře zkritizovali i členové jejího vlastního kolegia. A navázaly se další spory. Týkaly se jejího stylu řízení a komunikace i personálního managementu. V listopadu 2024 z kolegia rektorky rezignoval bezpečnostní expert Otomar Sláma, který coby osoba odpovědná za zabezpečení budovy FF UK poskytl příslušnou zakázku firmě, s níž byl spojen. Během letoška pak z kolegia odešli další tři členové – prorektoři Josef Fontana, Martin Vlach a Jan Kuklík. Naopak rezignaci prorektorky Evy Voldřichové Beránkové oznámila v červnu sama Králíčková, ačkoliv Voldřichová Beránková vzápětí tento svůj údajný krok s překvapením popřela.
Rektorka na žebříku
Spíše úsměvná, nikoli však nevýznamná je další veřejná kauza končící rektorky, a sice mediálně hojně propíraný moment z letošního léta, kdy ve snaze odblokovat patovou situaci Katolické teologické fakulty a dokonat odvolání jejího rezistujícího děkana Jaroslava Brože Králíčková pronikla za pomoci hasičů do jeho bytu. Zastánci Brožova vedení KTF a konzervativnější křídlo české společnosti poté Králíčkovou poctilo označením „woke rektorka“, která usiluje „zlikvidovat fakultu“. Pro českého primase a Velkého kancléře KTF, arcibiskupa Jana Graubnera se stala osobou, která „zasévá chaos“ a dopouští se „nezákonných kroků“.
Poslední jmenované nicméně možná ještě přijde na přetřes. Avšak ne v souvislosti s KTF (tam už v mezičase rozhodlo MŠMT o uvalení nucené správy na fakultu), ale s plánovanou výstavbou nového univerzitního kampusu na pražském Albertově. Ta se zdržela a rektorka Králíčková nyní čelí kritice, že tím Česko přijde o několikamiliardovou evropskou dotaci. Kvůli čerpání těchto dotací zasahovala ve čtvrtek na Univerzitě Karlově policie. Jedno je tedy jisté jako máloco – ve svém novém úřadu se Jiří Zima rozhodně nebude nudit.
