„V době, kdy počet válek a konfliktů roste a kdy jsou soudci a instituce mezinárodního práva terčem politických útoků, chce Nobelův výbor připomenout, že schopnost řešit konflikty bez použití síly či násilí závisí na mezinárodním právním řádu. Mezinárodní právní systém, v němž jsou váleční zločinci voláni k odpovědnosti a obětem se dostane spravedlnosti, je nezbytným předpokladem pro mírový svět,“ zdůvodnil Nobelův výbor svoji volbu.
Pětaosmdesátiletou Navi Pillayovou ocenil 9. října za „její úsilí o prosazování míru a mezinárodního práva“.
Právnička pochází z Jihoafrické republiky (JAR), z rodiny s tamilskými kořeny, do níž se narodila v éře apartheidu (systému oddělení a diskriminace obyvatel podle rasy). Advokátní praxi začínala v rodném Durbanu coby příslušnice znevýhodněné menšiny. Usilovala o to, aby zákony a spravedlnost platily stejnou měrou pro vládnoucí bělochy i pro podřízené skupiny.
K jejím klientům tehdy patřil kupříkladu Nelson Mandela, odpůrce apartheidu a pozdější jihoafrický prezident.
Naventhem „Navi“ Pillayová
(* 1941, Durban, Jihoafrická republika) — Významná právnička a obhájkyně lidských práv
Právo a boj proti apartheidu
- Jedna z prvních žen-advokátek v Jihoafrické republice.
- Právní obhájkyně Nelsona Mandely a dalších odpůrců rasové segregace a apartheidu.
- Spoluzakladatelka mezinárodní organizace Equality Now věnované ochraně a prosazování práv žen.
- Historicky první nebělošská soudkyně jihoafrického vrchního soudu.
Globální spravedlnost & OSN
- Soudkyně a následná předsedkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
- Vysoká komisařka OSN pro lidská práva (UN OHCHR).
- Předsedkyně Nezávislé vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území.
Znásilnění válečným zločinem
V roce 1995 Pillayová zasedla coby první nebělošská soudkyně na Vrchním soudu JAR, o čtyři roky později se stala soudkyní a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR).
Během genocidy ve Rwandě v roce 1994 sloužilo jako jeden ze systematických způsobů potlačení etnika Tutsiů brutální sexuální násilí. Dle odhadů OSN se jeho obětí stal až půlmilion tutsijských žen a dívek. ICTR se pod vedením Pillayové podařilo prosadit, aby se sexuální násilí klasifikovalo a soudilo jako zločin proti lidskosti a součást genocidních praktik.
Později byla Pillayová jmenována soudkyní Mezinárodního trestního soudu (ICC), v letech 2008 až 2014 působila jako Vysoká komisařka OSN pro lidská práva. V roce 2019 se stala soudkyní ad hoc Mezinárodního soudního dvora v procesu, kde je Myanmar obviněn z genocidy.
Konečně v letech 2021 až 2025 předsedala Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komisi OSN pro okupovaná palestinská území.
Rozšířila dosah práva
Nobelův výbor Pillayovou upřednostnil před 208 navrženými osobnostmi a 79 organizacemi. Stala se v pořadí pátou laureátkou Nobelovy ceny míru z JAR, po Nelsonu Mandelovi, jeho předchůdci v prezidentském křesle Frederiku Willemu de Klerkovi, lidskoprávním aktivistovi a politiku Albertu Luthulim a anglikánském teologovi a arcibiskupovi Desmondu Tutuovi.
„Zásadně se zasloužila o to, aby byly válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocida postaveny před soud,“ zhodnotil podle Deutsche Welle předseda Nobelova výboru Jörgen Watne Frydnes a dodal, že se díky Pillayové významně rozšířil dosah i dopad mezinárodního práva.
„Podělím se s Trumpem“
Laureátka ve své děkovné řeči ocenění symbolicky věnovala všem obětem mezinárodních zločinů. Varovala také před hrozícím návratem globální společnosti k principům, kde „o tom, na čím utrpení záleží, rozhoduje více síla než zákon“.
V neposlední řadě si rýpla do amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dává opakovaně najevo, nakolik o cenu stojí. Tu loňskou mu dokonce po jeho nevybíravé reakci symbolicky předala skutečná laureátka, opoziční venezuelská politička María Corina Machado. „Když zatleskáte ještě trošku víc, možná se s Trumpem o cenu podělím,“ prohodila nyní Pillayová před publikem.
HTMLNobelova cena míru
Jedna z pěti každoročně udělovaných Nobelových cen, určená těm, kteří se nejvíce zasloužili o bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení armád či pořádání mírových kongresů.
Kdo je laureátem?
Ocenění může získat jak konkrétní jednotlivec, tak i celá organizace s mimořádným přínosem.
Kdo cenu udílí?
Pětičlenný Nobelův výbor. Jeho členy jmenuje přímo norský parlament.
Pravidla nominace
Nominace jsou přísně neveřejné a vztahuje se na ně embargo 50 let (někteří ji však prozradí sami).
Historické milníky
-
1901: První udělení ceny
Historicky prvními laureáty se stali zakladatel Červeného kříže Jean Henry Dunant a francouzský pacifista Frédéric Passy.
-
1905: První žena-laureátka
Cenu získala Bertha von Suttner (rozená Kinská ze Vchynic a Tetova). Byla to významná česko-rakouská mírová aktivistka a spisovatelka.
USA proti mezinárodnímu právu
Trumpově kritice Nobelův výbor ani tentokrát neunikl. Jak uvádí deník The Independent, prezident Pillayovou obratem označil za „nekompromisního nepřítele Ameriky a Izraele“, který „pro podporu míru nikdy nic neudělal“. Nobelův výbor se podle něj „nenapravitelně zkompromitoval“ a Nobelovu cenu míru zcela znevážil.
Právě 9. října, kdy cena putovala do rukou Pillayové, uvalila americká vláda už třetí balíček sankcí na zaměstnance Mezinárodního trestního soudu (ICC) a historicky poprvé také na tuto instituci jako na celek. Sankce omezují přístup k americkým bankovním a technologickým službám.
Washington u této příležitosti slíbil ICC „cihlu po cihle“ rozebrat, pokud nepřestane „hrozit Spojeným státům“. Vyzvaltaké smluvní státy, aby od ICC odstoupily.
USA se k Mezinárodnímu trestnímu soudu dlouhodobě stavějí vlažně, Patří sice k zemím, které podepsaly Římský statut, na němž ICC vznikl, ale spolu s Izraelem, Ruskem a Súdánem daly později najevo, že nemají zájem smlouvu ratifikovat.
Od nástupu současné Trumpovy administrativy loni v lednu jde nyní už o třetí vlnu sankčních opatření. Na pozadí je nesouhlas s vyšetřováním amerického vojenského personálu v Afghánistánu, ale také s vydáním zatykačů na vrcholné izraelské představitele – spojence Trumpovy vlády – kvůli jejich postupu v Pásmu Gazy.
Evropská unie naopak nyní ICC podpořila a postup Spojených států označila za „politováníhodný“.
Podle samotné laureátky Nobelovy ceny míru jsou současné americké sankce nelegální. Prezidentu Trumpovi pak vzkázala: „Zavolejte svým právním poradcům, aby vám vysvětlili, co je to mezinárodní právo.“
Cena za lži?
Právě z Izraele pak směřuje do Norska druhý hlasitý proud kritiky. Podle prezidenta Benjamina Netanjahua Nobelův výbor vyznamenal „fanatičku, která si vybudovala kariéru na vymýšlení a šíření krvavých pomluv namířených proti jedinému židovskému státu.“
Ještě ostřejší slova volilo izraelské ministerstvo zahraničí. „Kdyby existovala cena za lži, nenávist a krvavé urážky, Navi Pillayová by nebyla jen kandidátkou. Byla by favoritkou,“ uvedl úřad, který řídí Gideon Sa’ar (Likud).
Paradoxně právě Navi Pillayová byla posledním vysokým komisařem OSN pro lidská práva, který byl s Izraelem v korektních vztazích. Ještě v roce 2011 zemi oficiálně navštívila, včetně památníku obětí holokaustu Jad Vašem. Všechny její nástupce už Izrael bojkotoval, stejně jako se časem distancoval i od dalších institucí OSN.
V roce 2021 Izrael také odmítl součinnost při vyšetřování tehdy ustanovené vyšetřovací komise OSN, v jejímž čele Pillayová stanula a která měla přezkoumat zacházení s palestinskými civilisty v Izraeli, Pásmu Gazy a na Západním břehu po tehdejší vlně arabsko-izraelského násilí. Izraelská vláda už předem vyšetřovatele označila za předpojaté.
Zločiny Hamásu i Izraele
Po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023 – jak připomíná izraelský deník Haarec –přinesla tato komise dosud nejkomplexnější šedesátistránkový souhrn, kde konstatuje na straně Hamásu dlouhou řadu válečných zločinů.
Pojmenovává však také bezpečnostní selhání izraelských úřadů. To je aktuálně v Izraeli předmětem vyhrocené diskuze. Dotýká se i nadcházejících parlamentních voleb, protože nynější opozice brzy po útoku usilovala o zřízení státního vyšetřovacího výboru, v Knesetu (izraelském parlamentu) ji ale těsně přehlasovala Netanjahuova většina.
Po několika dílčích zprávách dospěli v září 2025 vyšetřovatelé OSN k závěru, že izraelské úřady a izraelské bezpečnostní síly v Pásmu Gazy přestoupily Úmluvu OSN o genocidě z roku 1948 ve čtyřech z pěti oblastí, které genocidu definují.
Jihoafrická republika následně Izrael z porušení Úmluvy žalovala u ICC. Rozsudek zatím nebyl vynesen.
Kdo tleská z pekla
Izraelská vláda závěry komise důrazně odmítá. Ministr Sa’ar už v květnu prohlásil, že s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem napříště přerušuje kontakty. Pojem „genocida“ v souvislosti s Palestinci patří na pomyslný index zakázaných slov, podobně jako srovnávání izraelské demografické politiky s jihoafrickým apartheidem, které se v souvislosti s přístupem k Palestincům rovněž příležitostně ozývá.
Kvůli interpretaci svého postupu v Gaze Izrael dokonce nyní v čase konání parlamentních voleb vypovídá ze země zahraniční reportéry, jak informuje izraelský deník Haarec.
Rozhodnutí Nobelova výboru je pak podle Tel Avivu politicky motivovanou démonizací Izraele.
„Nyní, když Nobelova komise ocenila největší lež 21. století, Joseph Goebbels jistě tleská z pekla,“ píše ministerstvo zahraničí v připomenutém prohlášení. Což rezonuje o to ostřeji, že se Pillayová o svém ocenění dozvěděla během právní konference Nuremberg Forum 2026 v historické soudní síni č. 600 v norimberském Justičním paláci.
Právě zde byli po druhé světové války před mezinárodním tribunálem souzeni nacističtí zločinci – ne však Joseph Goebbels, protože ten na konci války spáchal sebevraždu.
Cesty, které se rozdělily
Izraelský investigativní novinář Nir Hasson svou analýzu v Haarecu nazval: „Izraelský boj s nobelistkou Navi Pillayovou je bojem proti samotnému mezinárodnímu právu“.
Stěží mohl formulovat výstižněji. Že je ocenění Pillayové politickým tahem – nebo, chceme-li, manévrem v boji – je neoddiskutovatelné. Stejně jako to, že se hodnoty a standardy mezinárodního společenství a Izraele se Spojenými státy v některých oblastech nesmiřitelně rozcházejí.
Zatímco Nobelův výbor letošním rozhodnutím připomíná, ze kterých struktur a principů neradí slevit, reakce izraelské vlády sděluje, že se bez mnohých z nich ve jménu sebezáchovy raději obejde.
Cena, která ve svém názvu nese mír, tak nakonec nejvíce vypovídá o konfliktu, který se jejím udělením sice vyjasnil, ale určitě neusmířil.
