Zástupci budoucích opozičních stran, tedy ti z koalice SPOLU, Pirátů i hnutí STAN, v povolebních rozhovorech slibovali, že budou tvrdou a konstruktivní opozicí. Je to správně, jejich voliči to od nich mohou po právu očekávat.
Vidět to zatím moc není, k mnoha jednáním v Poslanecké sněmovně také ještě nedošlo. Dělila se místa ve výborech a komisích, volilo se vedení a také třeba zasedal rozpočtový výbor. Zasedání sněmovny, na kterém by přišly na řadu návrhy zákonů, ať už vládních nebo poslaneckých, neproběhlo.
V médiích ale politici debatují denně, a téměř výhradně o tématech, která nastoluje Andrej Babiš a jeho koaliční partneři.
První mimořádná schůze sněmovny se plánuje na příští čtvrtek a tématem bude střet zájmů Andreje Babiše.
Na sítích i v médiích zatím opozice prohrává, nedokáže nastavit vlastní agendu, dohání jen komentáři to, co se stane Babišovi, Turkovi nebo Rajchlovi
Změnit kurz
Situaci samozřejmě do velké míry tvoří sama média. Ta do pořadů a na rozhovory vybírají témata, která se zrovna řeší. Ale prorazit s vlastní agendou jde.
Při volbě předsedy Poslanecké sněmovny to před dvěma týdny dokázal poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL), když ohlásil svou kandidaturu na šéfa dolní komory parlamentu proti kandidátovi sněmovní většiny Tomiu Okamurovi (kterého nakonec poslanci do svého čela zvolili).
Bartošek byl do loňského roku prvním místopředsedou českých lidovců a v minulosti je chtěl i vést, předsedou ho ale spolustraníci nezvolili. Byl také místopředsedou Poslanecké sněmovny, a protože v ní začíná už čtvrté funkční období, ví, jak to v ní chodí.
Předsedou sněmovny se Bartošek nestal. Co je ale důležitější – dokázal (jako jeden z mála a bez diskuzí nejvýrazněji ze všech opozičních poslanců) aspoň na chvíli změnit kurz debaty. K samostatné kritice Okamury přidat i konkrétní krok, a dostat se tak do médií se svým programem a svými plány.
Chybí tahoun
Bartoškův postup je ale zatím ojedinělý a plyne možná i z dalšího problému. Zatímco v minulém volebním období byla opozice složená ze dvou (poslední rok ze tří) politických stran, teď ji tvoří stran a hnutí pět.
ODS navíc chystá změnu vedení, TOP 09 ho čerstvě změnila. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib předává svou pozici náměstka na pražském magistrátu, předsedové lidovců Marek Výborný a hnutí STAN Vít Rakušan dokončují projekty na svých ministerstvech.
A společně a nerozdílně chybí opozičním silám protipól k novému premiérovi. Chybí tahoun, výrazná osobnost, kterou by si voliči přirozeně začali spojovat jako vyzyvatele Andreje Babiše.
Na pozici třetího nejvyššího ústavního činitele tak nakonec z jejich tábora kandidoval člověk, který není ani místopředsedou žádné ze stran.
Možná je brzy a nového přirozeného šéfa opozice se dočkáme třeba ve chvíli, kdy si ODS zvolí nástupce Petra Fialy. Nebo vyroste spontánně a stane se jím někdo, u koho bychom to nečekali. Jak začít, se každopádně může inspirovat u Jana Bartoška.
