Francouzský prezident Emmanuel Macron, britský král Karel III. a nový premiér Británie Andy Burnham tento týden návštěvou v Britském muzeu symbolicky přivítali tapiserii z Bayeux v Londýně. Od 10. září si může středověký skvost přijít prohlédnout široká veřejnost.
Gobelín, který vznikl v Anglii, ale nejpozději od 15. století je uchováván ve Francii, opustil kontinent od té doby vůbec poprvé. Britové o zápůjčce hovoří jako o „návratu do vlasti“.
Původ památky není zcela jasný. Předpokládá se ale, že ji nedlouho po bitvě u Hastingsu roku 1066, kdy Vilém Dobyvatel porazil vojska anglosaského krále Harolda a Anglii ovládli Normané, vyšily anglické ženy k oslavě nových vládců země.
Výšivka barevnou vlnou na lněném plátně má délku skoro 70 metrů a šířku 50 až 70 centimetrů. Líčí soupeření o anglický trůn, plavbu normanských vojsk přes lamanšský průliv i rozhodující bitvu, a to v 58 scénách s 627 lidskými postavami, 737 zvířaty, 37 loděmi a 23 stromy, které doprovází latinský komentář.
Normanská invaze je v Británii chápaná jako přelomový historický okamžik, který ukončil anglosaské období a položil základy moderní monarchii. I proto Britové výšivku pokládají za základní artefakt své národní identity.
Zachycuje zároveň poslední konflikt, který kdy vedl k dobytí Anglie. To už se později nepodařilo ani hitlerovskému Německu.
Napomohl brexit
Britové o zápůjčku usilovali od roku 1931, francouzská strana ale nechtěla na převoz křehkého díla přistoupit.
Až během jednání o brexitu, když se na bilaterálním summitu v britském Sandhurstu setkal Emmanuel Macron s tehdejší britskou premiérkou Theresou Mayovou, přišla tapiserie z Bayeux znovu na přetřes. A francouzský prezident kývl.
Oficiální dohodu o zapůjčení pak oznámil v červenci 2025 během státní návštěvy Londýna. Jde podle něj o „silný symbol“ úzkých vazeb mezi oběma státy.
Zápůjčka je načasovaná tak, aby byla zpět ve Francii do příštího září, na kdy připadá tisíc let od narození Viléma Dobyvatele. Musée de la Tapisserie de Bayeux v Bayeux v Normandii, kde je památka běžně uchovávána, nyní prochází kompletní přestavbou, a tapiserie se tak má vrátit už „do nového“.
Podle komentátorů tato „měkká síla“ podpoří i návrat k lepším vztahům mezi Británií a Francií, které ochladly během předchozích konzervativních vlád. Bezprostředně po setkání nad tapisérií, zachycující rozhodný okamžik společné historie, se v těchto dnech scházejí premiér Burnham s prezidentem Macronem k prvním osobním jednáním.
„Nelze“ neexistuje
Dalším prolomeným tabu je technický přesun křehké památky, při kterém padla mnohá „nelze“. Pracovníci Britského muzea se příležitostně vyjádřili, že „složitější předmět si ještě nikdy nepůjčovali“.
Francouzská strana stanovila přísné podmínky, včetně toho, že Británie na oplátku zapůjčuje Francii cenné raně středověké nálezy z anglosaského pohřbu v Sutton Hoo.
Návštěvníci Britského muzea uvidí tapiserii položenou naplocho v dlouhé prosklené vitríně. Její kondici se podřídilo také osvětlení, přísně omezeny jsou otevírací hodiny. Aktuálně jsou vstupenky vyprodané až do konce prosince a teprve v říjnu se otevře další kolo předprodejů.
Samozřejmostí je nepřetržitá ostraha, dohled restaurátorů a pojištění na závratnou částku 835 milionů eur.
Pro převoz vytvořili francouzští experti klimatizovanou dvojitou schránu zavěšenou na speciálních tlumičích nárazů. Po návratu z Londýna památka projde dlouho odkládaným restaurováním.
Ohrožené dědictví?
Zápůjčka se neobešla bez protestů. Desítky tisíc lidí podepsaly loni v létě petici, která prezidenta Macrona žádala, aby od projektu upustil. Část veřejnosti vnímala zapůjčení právě tohoto díla historickému rivalovi za pobuřující. Především se ale obávali jeho nevratného poškození.
Že bude transport tapiserie mít „katastrofální dopad na naše kulturní dědictví“, tvrdil iniciátor petice Didier Rykner, historik umění a zakladatel francouzského uměnovědného webu La Tribune de l‘Art. „Choulostivé umělecké dílo se nemůže stát nástrojem diplomacie,“ prohlásil Rykner.
Historicky se textilie přesouvala jen výjimečně. Pokladnici katedrály v Bayeux opouštěla vždy jednou ročně k oslavám posvěcení chrámu, kdy se zavěšovala podél jeho stěn. Během Francouzské revoluce ji zabavila místní umělecká komise, když hrozilo, že revolucionáři textilii rozřežou a použijí po částech jako vozové plachty.
Napoleon Bonaparte pak nechal tapiserii roku 1804 vystavit v Louvru, aby tak svou armádu povzbudil před plánovanou invazí do Anglie.
Během okupace byla ukryta před nacisty ve sklepení Louvru, po válce opět vystavena a v 80. letech 20. století pro ni vzniklo speciální muzeum v Bayeux, kde je trvale vystavena v neprodyšné klimatizované schráně.
Francouzská i britská strana však nyní veškeré námitky odmítla s poukazem na vlastní odborné zázemí a erudici.
Nahlédnout online
Britské muzeum k výstavě pořádá řadu doprovodných programů, některé z nich se budou také streamovat. Návštěvnost se očekává v řádu milionů.
Zevrubnou prohlídku gobelínu umožňuje také muzeum v Bayeux, a to v online podobě, s anglickým a francouzským přepisem latinských textů, které tento svérázný středověký „komiks“ provázejí.













