Téma 21
cs Čeština sk Slovenčina
Kdo jsme?
🤍 Darujte
🤍 Darujte
No Result
View All Result
  • Domov
    • Česko
    • Slovensko
  • Ekonomika
  • Svět
    • Ukrajina
  • Společnost
  • #podrobne
  • Němý vůl
Sobota 25. července 2026
Téma 21
  • Domov
    • Česko
    • Slovensko
  • Ekonomika
  • Svět
    • Ukrajina
  • Společnost
  • #podrobne
  • Němý vůl
cs Čeština sk Slovenčina
Kdo jsme?
🤍 Darujte
🤍 Darujte
No Result
View All Result
Téma 21

Daň za spojenectví s politiky: Proč polská církev ztrácí důvěru veřejnosti

Alena Scheinostová Alena Scheinostová
25. 7. 2026
v Společnost, Svět
Doba čtení: 18 min.

Ekonomický tygr, průkopník v bezpečnosti, ale také země, která se rekordní rychlostí vzdaluje křesťanským tradicím. I takové je dnešní Polsko. Mladá generace chce žít jinak než její rodiče a od církve ji odrazují skandály, selhání i politické pletky části duchovenstva. Neztrácí však země s ústupem křesťanství také část své identity?

Několik stovek lidí prošlo loni v říjnu Varšavou při třetím Papežském pochodu věnovaném Janu Pavlu II. Průvod připomněl, že jeho odkaz i katolická tradice zůstávají pro mnoho lidí důležitou součástí polské identity, přestože důvěra v církev i účast na bohoslužbách klesají. FOTO: Profimedia

Několik stovek lidí prošlo loni v říjnu Varšavou při třetím Papežském pochodu věnovaném Janu Pavlu II. Průvod připomněl, že jeho odkaz i katolická tradice zůstávají pro mnoho lidí důležitou součástí polské identity, přestože důvěra v církev i účast na bohoslužbách klesají. FOTO: Profimedia

Ke katolictví se v osmatřicetimilionovém Polsku hlásí asi 87 procent lidí, tedy přibližně 33 milionů. Na nedělní bohoslužby však chodí pouhá třetina z nich, zhruba 11 milionů Poláků. Vyplývá to z výročního souhrnu polského Institutu statistiky katolické církve. Ve srovnání s obdobím před pandemií covidu jde o pokles o sedm procentních bodů.

Náboženská praxe
v Polsku
33 milionů
lidí se hlásí ke katolické církvi
Účast na nedělní mši ▲ +0,57 % oproti 2023
Před pandemií
(před r. 2020)
36,9 %
Rok 2024
29,6 %
Přístup k přijímání ▲ +0,64 % oproti 2023
Před pandemií
(před r. 2020)
16,7 %
Rok 2024
14,6 %
  • Dlouhodobý pokles: Oproti době před pandemií koronaviru se účast v kostelech stále nevrátila na původní čísla.
  • Mírné oživení: Ve srovnání s rokem 2023 se křivka návštěvnosti poprvé mírně zvedla.
  • Polovina věřících: Ke svatému přijímání přistupuje zhruba každý druhý účastník nedělní mše.
Zdroj: Annuarium Statisticum Ecclesiae in Polonia 2024, Instytut Statystyki Kościoła Katolickiego SAC (16. 12. 2025).
Zobrazit celou zprávu

Ještě výrazněji se v posledních letech ztenčil počet duchovních a kněžského dorostu. Kněží ve farnostech ubylo skoro o 12 procent, počet bohoslovců, tedy studentů připravujících se na kněžství, se ve srovnání s rokem 2018 snížil dokonce o polovinu.

V posledním desetiletí výrazně klesá také důvěra polské veřejnosti v církev. Podle průzkumu polského Centra pro výzkum veřejného mínění (CBOS) hodnotí její působení negativně téměř polovina Poláků. Obojí platí zvláště pro mladší generace.

Kaplani Solidarity

„V Polsku dnes čelíme jevu, který lze označit za prudkou a rychlou sekularizaci společnosti,“ potvrzuje pro Téma.21 známý polský novinář a duchovní Kazimierz Sowa. V období komunismu z řad církve vzešly výrazné osobnosti, které pomohly režim překonat a porazit, v čele s Karolem Wojtyłou – intelektuálem, krakovským arcibiskupem a později papežem Janem Pavlem II.

Až do vzniku Solidarity v srpnu 1980 byla církev hlavní nezávislou institucí v Polsku. Hnutí následně poskytovala duchovní i materiální zázemí a významně ho podporovala. Společenský kredit, který tím získala, však začal krátce po pádu komunistického režimu slábnout. Téměř čtyři desetiletí poté se tento trend dále prohlubuje.

„Pojmenovat jednu hlavní příčinu je těžké. Spíše jde o souhru vlivů, které se v Polsku za poslední desetiletí sešly v jednom čase a na jednom místě,“ uvažuje Kazimierz Sowa. Sekularizace a odklon od církve se zpravidla přičítají mohutnému ekonomickému rozmachu, kterému se Polsko těší od vstupu do Evropské unie v roce 2004. Aktuálně je 20. nejsilnější ekonomikou světa.

Společnost
Read More
Kardinál Pizzaballa: Vojny a antisemitizmus nesmú mať podporu kresťanov
Peter Švec 12. 7. 2026
kardinálPierbattista PizzaballareportážVideo
Latinský patriarcha Jeruzalema a kardinál Pierbattista Pizzaballa počas návštevy Slovenska pre Tému 21 hovorí o Gaze, Libanone, budúcnosti kresťanov na Blízkom východe aj o potrebe odmietať vojny aj antisemitizmus.

Kdo vychová děti?

Podle Sowy je však na místě vzít v potaz i další faktory. Například proměnu forem rodinného života: mizí vícegenerační rodiny, což oslabuje i tradiční katolickou výchovu. Ta se současně vytrácí také ze škol. „Jen za posledních deset let ubyla v hodinách školního náboženství celá třetina dětí, a dokonce polovina dospívajících,“ upozorňuje Sowa.

Postoje k církvi
v Polsku
Míra důvěry
2016
58 %
2025
35,1 %
Míra nedůvěry
2016
24,2 %
2025
47,1 %
  • Hluboký propad: Důvěra v katolickou církev klesla za 9 let o 23 % (na současných 35,1 %).
  • Rostoucí nedůvěra: Počet lidí, kteří církvi nedůvěřují, se téměř zdvojnásobil na 47,1 %.
  • Silná polarizace: Pouze 7,2 % Poláků církvi „silně důvěřuje“, zatímco 26,1 % jí „silně nedůvěřuje“.
Zdroj dat: IBRiS pro Polskou tiskovou agenturu (září 2025)

Veřejná debata o školní náboženské výchově se v Polsku zvlášť rozvířila loni, kdy se ministerstvo školství rozhodlo výuku náboženství zredukovat.

Stát dosud financoval dvě dobrovolné hodiny týdně. Volba konkrétního náboženství závisí na projeveném zájmu, v naprosté většině se však v praxi jedná o náboženství římskokatolické. Nově stát podporuje výuku jediné hodiny, a to vždy jako první, nebo naopak poslední vyučovací lekce dne, aby žáci, kteří „do náboženství“ nechodí, mohli do školy přijít později resp. odejít dříve. Ministerstvo argumentuje finanční úsporou či poklesem zájmu zvláště ve velkých městech.

Kritici – s římskokatolickými, ale také například pravoslavnými lídry v čele – varují před oslabením morálního kompasu, úpadkem tradice nebo před možným porušením konkordátu s Vatikánem.

Výsledně je mladá generace církví méně ovlivňována, současně ale ztrácí orientaci v křesťanské kultuře i povědomí o tom, co církev je a jak skutečně funguje.

Pryč od nacionalismu

Vedle výchovy je tu ale i celá druhá oblast. A tou je politizace části církve a její přilnutí k nacionalistickým a radikálně konzervativním politickým proudům. Po rozpadu východního bloku se to projevilo například v odklonu od médií, jako byl někdejší hlas protikomunistické opozice Tygodnik Powszechny, z jehož okruhu vzešel mimo jiné první nekomunistický premiér Tadeusz Mazowiecki.

Naopak došlo ke sblížení s médii, jako je kontroverzní Radio Maryja. Tato rozhlasová stanice v minulosti čelila kritice za nenávistný, antisemitský a xenofobní obsah. Za problematickou ji postupně začali považovat i samotní katoličtí biskupové, kteří zasáhli do jejího fungování.

Politická angažovanost části církve, konkrétně ve prospěch národovecké strany Právo a spravedlnost (PiS), je podle Kazimierza Sowy dalším důvodem, proč u veřejnosti ztrácí. PiS vládla v letech 2005 až 2007 a 2015 až 2023. Do druhého období její vlády spadá i výrazné zpřísnění potratové legislativy v roce 2020, které vyvolalo masové protesty známé jako Strajk kobiet (Stávka žen) s ohlasem daleko za hranicemi Polska.

Protože katolická nauka hájí lidský život od okamžiku početí, tudíž interrupci zakazuje, polská církev tuto novelu podporovala, ačkoli se vyhnula přímé podpoře konkrétní politické strany. PiS nicméně na „obhajobě křesťanských hodnot“ úspěšně stavěla svou voličskou podporu i vliv. A proto ve volbách 2023 část voličů spolu s odmítnutím této politické linie vylila s vaničkou křesťanského nacionalismu i dítě církve.

Sowa však upozorňuje: „Nemyslím si, že by právě tradiční katolický postoj k potratům ovlivňoval to, jak společnost církev hodnotí. To, že církev brání život od početí, nikoho příliš nepřekvapuje. Naopak je ale hodnoceno velmi kriticky, že někteří církevní činitelé ovlivňují politiky k tomu, aby v tomto směru prosazovali radikální kroky. Tedy to, když církev politiku zneužívá jako nástroj a směšuje ji s náboženstvím.“

Česko
Read More
David Svoboda: Ukrajinský národní sport není provokovat Poláky 
Jan Burda 7. 7. 2026
2. světová válkaHeroNawrockiPolskorozhovorRuskoUkrajinaválka na UkrajiněVideoZelensky
Současný spor Polska a Ukrajiny kvůli symbolům krvavé historie 2. světové války komentuje David Svoboda, historik a odborník na soudobé dějiny východní Evropy. Co způsobí roztržka mezi zeměmi o Ukrajinskou povstaleckou armádu? Vyhraje populismus nebo partnerství? Moderuje Jan Burda.

Prostitut na faře

Část polské společnosti tyto snahy odsuzuje o to silněji s tím, jak vycházejí najevo sexuální skandály polských duchovních, včetně vysoce postavených kněží a biskupů.

V roce 2021 vydala Polská biskupská konference zprávu o 368 případech sexuálního zneužívání ze strany duchovních v letech 1958 až 2020. Byli tak mezi prvními národními církvemi, které tento problém zveřejnily a začaly se pokoušet o řešení. Kupříkladu Česko tento krok dosud neučinilo, slovenští biskupové vydali pilotní hodnotící zprávu v roce 2024. Veřejnost – včetně mnoha katolíků – však zprávu odmítla jako nedostatečnou a silně podhodnocenou. Aktuálně biskupové pracují na zřízení nezávislé expertní komise, která by vyšetřila skutečný rozsah.

Média přinesla například kauzy arcibiskupa Sławoje Leszka Głódźe nebo kardinála Henryka Gulbinowicze či zprávu o sexuálních orgiích kněží na faře v Dąbrowie Górniczej, kde zkolaboval prostitut. Veřejné mínění dále rozbouřilo odvysílání dokumentů bratří Sekielských Nikomu to neříkej (Tylko nie mów nikomu, 2019) a Hra na schovávanou (Zabawa w chowanego, 2020), které se otevřeně věnují konkrétním případům včetně výpovědí obětí.

„Tyto skandály ovlivnily pohled ani ne tak na církev jako na celek, ale na kněze coby sociální a profesní skupinu,“ komentuje Kazimierz Sowa. Veřejnost jim vytýká pokrytectví, dvojaký život a – což je nejzávažnější – zradu toho, co sami kážou.

Právě to pak vede k dalšímu poklesu důvěry v instituci církve a drobení její morální autority.

K velkým postavám minulosti, od nichž Poláci odvozují svou národní identitu, patří vedle Jana Pavla II. také básník Adam Mickiewicz, který osud polského národa spojil s Ježíšovým příběhem. ILUSTRAČNÍ FOTO: Pexels
Přeměna církve
v Polsku
Dva hlavní trendy současnosti

Úbytek duchovních

Ztenčují se řady institucionální církve – trvale klesají počty vysvěcených kněží i řeholních bratrů a sester.

Stabilizace věřících

Po předchozím výrazném poklesu se ustálil počet lidí, kteří pravidelně chodí v neděli do kostela a k přijímání.

Zdroj: Annuarium Statisticum Ecclesiae in Polonia 2024
(Ústav statistiky katolické církve SAC)

Přirozený biotop

Přesto však polská společnost zůstává katoličtější, než by naznačovaly nastíněné souvislosti. Už proto, že katolická kultura tvoří základ polské národní kultury a identity a mnoho národních symbolů jsou symboly náboženské, počínaje Černou Čenstochovskou Madonou a konče kultem papeže Jana Pavla II.

A ačkoli otázka, jaký vliv by měla mít institucionální církev v politice a každodenním životě, je v současném Polsku předmětem zevrubných diskuzí, na denní bázi zůstávají církevní služby ceněné a vyhledávané. „Pro mnoho Poláků je církev stále součástí jejich každodenního života, ať už jde o její impozantní charitativní činnost, veřejnou angažovanost nebo například o katolické školy, které poskytují velmi dobré vzdělání a navštěvují je i děti z nepraktikujících či sekulárních rodin,“ podotýká novinář a duchovní Sowa.

Pro běžné Poláky podle něj rozhoduje, ne co říká nebo dělá hierarchie, ale jaký je farář v místě, kde žijí. „A většina farářů jsou lidé, kteří žijí se svými farníky v těsném kontaktu, což vytváří společenství a blízkost. Navíc lidé vidí, že právě církev v případě těžkostí spěchá na pomoc jako první,“ dodává.

Na místní, ale i celostátní úrovni jsou církevní organizace obry v charitativní činnosti. Podle výročních zpráv Charity na ni jen tato organizace ročně vynakládá doma i v zahraničí miliardy zlotých.

Vylepšit reputaci

Proto i spolupráce církve se širokou veřejností funguje nejlépe na místní úrovni, ať už jde o činnost ve prospěch místních komunit nebo součinnost farností se samosprávami. „Z této spolupráce je dnes nicméně jedna oblast rázně vyloučená, a tou je politika. Plyne to z toho, že si předchozí vláda učinila z církve svého ‚pomocníčka‘ a politický nástroj,“ říká Sowa.

K jeho lítosti tím církev přišla především o postavení partnera ve veřejné debatě, jemuž se naslouchá a s nímž lze diskutovat. Po všech selháních a reputačních šrámech bude obnovení důvěry trvat patrně dlouho. Vytrvalá práce „odspodu“, na lokální úrovni, a tedy tam, kde je stále potřeba poskytovat lidem materiální i duchovní zázemí, však může pomoci vystavět vzájemné vztahy na nových, spolehlivějších základech.

Svět
Read More
Poľsko a Nemecko skladajú novú os európskej obrany
Peter Švec 19. 6. 2026
európska obranaHeroNATONěmeckoPolskoRuskovýchodné krídlo NATO
Poľsko buduje jednu z najsilnejších armád v Európe, Nemecko má ekonomickú, logistickú a technologickú váhu. Nová obranná dohoda oboch krajín preto presahuje bežnú susedskú spoluprácu. Varšava a Berlín sa napriek ťažkej historickej pamäti približujú k úlohe vybudovania bezpečnostnej osi, od ktorej môže závisieť obrana východného krídla NATO aj budúcnosť európskej obrany.

Author

  • Alena Scheinostová

    Vystudovala český jazyk a literaturu na FF UK se specializací na romskou autorskou tvorbu. V letech 2008 - 2025 pracovala jako redaktorka zahraničního zpravodajství a kultury v Katolickém týdeníku, spolupracuje s Českým rozhlasem a řadou kulturních a romských periodik. Je autorkou několika publicistických knih. Zaměřuje se na zahraniční dění, sociální oblast a lidská práva.

Štítky: charitaCírkevHeroPolitikaPolskoskandályText
SdíletPublikovat

Související články

28:46 Společnost

Němý vůl #41: Na čem stojí dobrý charakter

25. 7. 2026
Ekonomika Svět
Z poškodenej obchodnej lode stúpa dym. Následky podobných útokov v čase obnovených bojov medzi Iránom a USA zvyšujú obavy o plavbu cez Hormuzský prieliv aj Báb al-Mandab v Červenom mori a tlačia nahor ceny ropy a palív. ILUSTRAČNÉ FOTO: SITA/Noppadon Wongsuvan via AP

Obnovenie bojov na Blízkom východe prinesie novú vlnu zdražovania

24. 7. 2026
32:27 Česko Domov Slovensko Svět

Šebej: Rusko sa Európe už dlho otvorene vyhráža. Prečo sme to pochopili až teraz?

23. 7. 2026
Svět
Účastníci protestu v Kyjeve si pokľaknutím a minútou ticha uctili vojakov padlých vo vojne s Ruskom. Sobotňajšia demonštrácia bola namierená proti rozhodnutiu prezidenta Volodymyra Zelenského odvolať ministra obrany Mychajla Fedorova po šiestich mesiacoch vo funkcii. FOTO: SITA/AP Photo/Efrem Lukatsky

Mesežnikov: Ukrajina neprechádza skúškou demokracie, ale jednoty

22. 7. 2026
Nezařazené
Socha Spravedlnosti symbolizuje odpovědnost státu chránit každý lidský život a důsledně vyšetřit případná pochybení jeho orgánů. ILUSTRAČNÍ FOTO: Pexels

Neselhat tváří v tvář selhání: Co nás učí případ smrti Stanislava T.?

24. 7. 2026
14:27 Lifestyle

Naivní Zileniáli: Je speed dating lepší než Tinder?

24. 7. 2026
Česko Domov Slovensko
Až dve z troch detí na svete podľa organizácie UNICEF doma zažívajú fyzické alebo psychické násilie. Ilustračné foto: SITA/SOŠV/Andrej Galica

Výchova detí alebo násilie? Slovensko uvažuje o zmene, ktorú už prijali desiatky štátov

23. 7. 2026
28:55 Lifestyle

Na Sicílii si občas nejsem jistý, jestli jsem ještě v Itálii, říká Jiří Pondělíček

23. 7. 2026
Česko Ekonomika Slovensko
Moderné televízory ponúkajú stále viac aplikácií, zábavných prvkov a možností spolupráce s umelou inteligenciou. ILUSTRAČNÉ FOTO: SITA/Samsung

Koniec éry, ktorú odštartovala Tesla. Výroba televízorov opúšťa Slovensko aj Česko

22. 7. 2026
Komentáře Svět
Spolupracovníci zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama položili před dnešním zasedáním senátního Výboru pro rozpočtové prostředky žluté růže na místo, kde během jednání sedával. FOTO: SITA/AP Photo/Jacquelyn Martin

Levicoví aktivisté hájí právo na soukromí. U konzervativce Grahama na něj zapomněli

21. 7. 2026

O NÁS

Logo on dark background
nezávislé online médium
  • Slovenčina
Odštěpný závod Téma.21 s.r.o.

IČO: 22656324

Kontakt: info@tema21.cz

Více o nás

RUBRIKY

  • Domov
  • Ekonomika
  • Svět
  • Společnost
  • Lifestyle
  • Podcasty

ŠTÍTKY

#podrobne (19) Audio (105) Babiš (26) bezpečnosť (13) Církev (20) deti (29) ekonomika (24) energetika (12) Evropa (13) Fico (26) filosofie (29) Hero (350) historie (19) Irán (26) Izrael (27) korupcia (25) Kultura (15) Maďarsko (20) NATO (20) náboženství (19) podcast (25) Politika (195) pomoc (12) reportáž (15) rodina (12) ropa (18) rozhovor (156) Rusko (51) Slovensko (35) Text (568) Trump (59) Téma.21 (21) Ukrajina (68) USA (99) Vianoce (13) Video (248) vláda (93) vojna (25) voľby (15) válka (16) zdravotnictví (19) Írán (15) Česko (23) Československo (15) ženy (13)

© 2025-2026 Téma.21 s.r.o. • Zásady ochrany osobních údajů • Cookies • Disclaimer

Jakékoli užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Bez souhlasu je zakázáno též rozmnožování obsahu pro účely automatizované analýzy textů nebo dat dle § 39c autorského zákona.

👉 Články nezamykáme. Chceme zůstat otevření – s vaší podporou.

❤️ Darujte!
X
Pomozte nám dělat lepší novinařinu 🗞️

Téma.21 stojí na hledání souvislostí a datech 📊 Abychom pro vás mohli náš web neustále vylepšovat, financovat chod redakce a věděli, které kauzy vás zajímají nejvíce, potřebujeme váš souhlas s využitím cookies 🍪 Kliknutím na „Přijmout vše“ přímo podpoříte naši práci. Děkujeme, že nás sledujete 🤝

Funkční Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Preferences
The technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, které se používají výhradně pro statistické účely. Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
  • Spravovat možnosti
  • Spravovat služby
  • Správa {vendor_count} prodejců
  • Přečtěte si více o těchto účelech
Předvolby
  • {title}
  • {title}
  • {title}
No Result
View All Result
Podpořte nás
  • Domov
    • Česko
    • Slovensko
  • Ekonomika
  • Svět
    • Ukrajina
  • Společnost
  • #podrobne
  • Němý vůl
  • csČeština
    • cs Čeština
    • sk Slovenčina
Kdo jsme?

© 2025-2026 Téma.21 s.r.o. • Zásady ochrany osobních údajů • Cookies • Disclaimer

Jakékoli užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Bez souhlasu je zakázáno též rozmnožování obsahu pro účely automatizované analýzy textů nebo dat dle § 39c autorského zákona.

-
00:00
00:00

Queue

Update Required Flash plugin
-
00:00
00:00