Všichni prahneme po informacích, zvlášť v takových situacích, jako je skládání nové vlády. Toužíme vědět hlavně to, čemu rychle porozumíme. A musíme to stihnout zkouknout v obědové pauze v práci nebo cestou domů ve veřejné dopravě.
Politici to vědí a pokud jsou marketingově jen trochu šikovní, využijí toho. A je to správné a přirozené. Jen to my voliči a novináři musíme odhalovat.
Správně, přirozeně a strategicky se chová i Andrej Babiš (ANO), který v prvních třech týdnech povolebního vyjednávání ukazuje, že je politický profesionál a pozornost svých voličů, ale i konkurentů zvládne odvést tam, kam zrovna potřebuje.
Babišův Turek
Ve chvíli, kdy ztroskotal jeho plán na rychlé sestavení vlády, protože Zdislava Pokorná z Deníku N odhalila, že Filip Turek (Motoristé) nemůže šéfovat diplomacii, přišel Babiš s kritikou stále ještě vládnoucího kabinetu Petra Fialy (ODS). Ten znovu neschválil vlastní rozpočet a neposunul jej tak k projednání nové Poslanecké sněmovně.
Kdo ví, proč se Fiala s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) rozhodli nahrát svému soupeři, když odmítají do dolní komory odeslat rozpočet. Babišovi tak nabízí snadný smeč, kdy může říkat, že vláda kašle na Českou republiku, podkopává nohy svým nástupcům a za vlastní rozpočet se stydí. Sledují asi vlastní cíle a chtějí ukázat Babišovu neschopnost včas naplánovat, jak se budou finance ze státní kasy rozdělovat.
Jenže způsobují opak. Nabíjí politickému konkurentovi k tomu, aby překryl vlastní nezdar jejich chybou. Jeho nezdařené vyjednávání o nové vládě tak nejprve zakryl rozpočet. Jenže Babiš toho potřebuje skrýt víc, a tím pádem také víc témat sám nastolit.
Jeho zastírací klasikou jsou osobní důvody. Když před rokem a půl nezvládl jednání o důchodové reformě a musel by přiznat, že nemá vlastní řešení, oznámil rozchod s manželkou Monikou.
Vyšlo to, a tak postup opakuje. Tentokrát oznámil odjezd na dovolenou a zaměstnal média i politické konkurenty. Babiš přitom ví, co dělá. Nikdo rozumný neodsoudí naplno, že si bere dovolenou. Česká společnost je naštěstí natolik vyspělá, že za odpočinek nikoho nepranýřuje. Ale abychom si dokázali, že dovolenou nesoudíme, vedeme o tom několik dní debaty.
Emoční emisní téma
A do třetice teď příští český premiér nasadil emoční téma emisních povolenek. Je složité a nejasné, konkurenci i novinářům se komplikovaně před veřejností vysvětluje, že skutečnost je trochu jiná, než jak ji Babiš popisuje. Že zdražení přijde, ale nebude tak drastické. Že opravdu není jisté, že se povolenky zastropují, jak to teď podává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), ale že zároveň Česká republika není vazalem jakési Evropské unie, ale může budoucnost dost dobře ovlivňovat a skrze svou aktuální vládu se o to i snaží.
Babiš zručně míchá fakta a fabulace a hrozí svým voličům, že pokud premiér Petr Fiala nezasáhne, vše bude ztraceno. Sází tak na českou neznalost fungování orgánů EU, odpor k řešení klimatické krize i na základní strach, že nebude na chleba.
K čemu to všechno? Babiš potřebuje, aby se o některých jiných věcech tolik nemluvilo. Třeba o nízkých kompetencích některých jeho kandidátů na ministry nebo jeho vlastním trestním stíhání, kterému se bude s poslaneckou imunitou snažit vyhnout. Vyhýbá se taky pořádnému veřejnému rozboru programu, o kterém právě jedná s budoucími koaličními partnery.
Prostě klasické vrtěti psem.
