Rychlejší a jednodušší rozvod a hladší domluva ohledně péče o děti. To slibuje takzvaná rozvodová novela. Těsně prošla Poslaneckou sněmovnou i Senátem, podepsal ji prezident. Přesto teď někteří volají po tom, aby se přepracovala a celým procesem prošla znovu. Problematické jsou podle kritiků hlavně části o výživném, takzvané rovnocenné péči a prozatímním rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat.
Novela občanského zákoníku má platit od ledna příštího roku. Podle některých odborníků ale ignoruje věk, konflikt mezi rodiči nebo vhodnost prostředí a vývojové potřeby dítěte, což je v rozporu s Úmluvou o právech dítěte. Naopak zastánci novely vyzdvihují zákaz tělesných trestů, oceňují také, že soud už nebude muset pátrat, proč se manželství rozpadlo, aby ho mohl rozvést. K soudu také lidé nebudou muset chodit zvlášť k rozvodovému a opatrovnickému řízení, rozvod i péče o děti se bude řešit společně.
Končí také střídavá a výhradní péče, ty se nahrazují termínem „rovnocenná péče“, která předpokládá, že i po rozvodu se mají oba rodiče dál o dítě starat. Nepůjde o dělení času 50:50, ale spíše o to, aby se oba rodiče ve stejné míře zapojovali do života dítěte. Rovnocenná péče tak bude jakýmsi výchozím nastavením, pokud se při zkoumání zájmu dítěte neprokáže opak.
Teoreticky ano, v praxi spíše ne
Podle některých odborníků ale může při rovnocenné péči vzniknout problém například v rodinách, kde je domácí násilí. Právo na péči a společně strávený čas má totiž v rovné míře i rodič, který může být ve vztahu násilnický. A takovou situaci novela nereflektuje.
K tomu, že soudy nejsou při zkoumání zájmu dítěte povinny přihlížet k domácímu násilí jako k faktoru, který ovlivní, který z rodičů bude o děti pečovat a v jaké míře, se vyjádřila na síti X také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. S výslovným zakotvením této povinnosti počítal zákon o domácím násilí, který byl spolu s rozvodovou novelou připravovaný, podle Šimáčkové Laurenčíkové ale nakonec zvítězil přístup, který aplikovala rozvodová novela.
Pokud se podle ní ukáže, že rozvodová novela od ledna příštího roku pozitivní změnu nepřinesla, slibuje Šimáčková Laurenčíková, že se zasadí o přijetí původního návrhu zákona o domácím násilí, který bude zahrnovat výslovné ukotvení domácího násilí jako kritéria pro zkoumání zájmu dítěte.
Rovnocenná péče může uškodit psychice
Rovnocenná péče, kterou novela představila, může podle psychologa Martina Galbavého narušit dětem pocit stability, a to i v méně závažných případech. „U menších dětí je zásadní kontinuita primární vazby a bezpečného místa. Časté střídání prostředí narušuje jistotu, přináší somatické obtíže a zvyšuje separační úzkost. Střídavá péče obou rodičů je dobrý sluha, ale zlý pán a funguje jen tam, kde je stabilita, spolupráce a bezpečí,“ popsal.
Zavedení rovnocenné péče kritizuje také spolek Maják pro Tebe, který sdružuje rodiče, odborníky i občany s osobní zkušeností se selháváním systému péče o děti v opatrovnických sporech. V otevřeném dopise, který napsal prezidentovi ještě před podpisem novely, upozorňuje spolek na ohrožení postavení samoživitelů a oslabení mechanismů k ochraně před neoprávněným odcizením dítěte od jednoho z rodičů. „Denně k nám přicházejí příběhy rodičů, kteří přicházejí o své děti. Děti, které ztrácejí kontakt s milujícím rodičem bez jakékoliv možnosti obrany,“ uvádí.
Prozatímní rozhodnutí je na hranici ústavnosti
Problematické je podle Majáku pro Tebe i nahrazení předběžného opatření institutem prozatímního rozhodnutí. Namísto toho, aby soudy o umístění dítěte rozhodly během dvou až sedmi dnů, můžou rozhodovat i tři měsíce. Proti prozatímnímu rozhodnutí, které může soud uložit až na tři měsíce, se nedá klasicky odvolat, což je podle některých soudců na hranici ústavnosti.
Podle Majáku pro Tebe i dalších odborníků je tím v akutních případech znemožněná rychlá ochrana dítěte. „Tři měsíce jsou v životě nezletilého dítěte velmi dlouhá doba, proto je nezbytné, aby bylo rozhodnutí přezkoumatelné a bylo možné se proti němu bránit,“ zdůraznila advokátka Michaela Dobrovičová při debatě u kulatého stolu, která se na téma rozvodové novely uskutečnila v Senátu minulý týden.
Podle vyjádření ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS) z července letošního roku naopak novela pomáhá slabší straně v rozvodu. „Znemožňuje silnější straně (ano, často je to násilník, narcista, ten, co má lepšího právníka), aby dosáhl svého prostřednictvím předběžného opatření. Bez vás už soud nerozhodne. Nemůžete být obejiti. Dítě taky ne. Jeho postavení je posíleno. Dítě vždy na prvním místě,“ napsala na sociálních sítích. Také upozornila, že rovnocenná péče není rovnoměrná péče a soudy budou i nadále vždy rozhodovat podle situace v rodině. S dotazem na to, jak hodnotí výstup z debaty u kulatého stolu v Senátu z minulého týdne, se na ministryni obrátila redakce, zatím bez odpovědi.
Výživné jako byznys
Dalším bodem, který sklízí kritiku, je možnost postoupit pohledávku na výživné třetí osobě. Znamená to, že rodič už nemusí na dlužné alimenty čekat, ale může tuto pohledávku předat a získat peníze ihned. Podle členky sociálního výboru Senátu Hany Kordové Marvanové (nestranička, zvolena za Spolu za Prahu) se to ale v praxi může zvrhnout v byznys. „Hrozí to riziky, mimo jiné tím, že dítě a samoživitel dostane jen zlomek dlužného výživného a zkomplikuje to vymáhání běžného výživného,“ uvedla. Novela by proto podle ní měla být znovu v Parlamentu otevřena a měla by být v zájmu ochrany dětí opravena.
Pasáž o výživném kritizuje také vedoucí programu Dluhové poradenství ve společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle. Upozorňuje, že krok nepovede k větší vymahatelnosti dluhu, ale ke skupování lukrativních pohledávek často na úkor dětí. „Změna pomůže především vymahačům dluhů,“ říká.
Příklad, jak by modelová situace mohla vypadat, popsal v červenci při projednávání zákona senátor Václav Láska (SEN21). „Zákon sice říká, že pohledávka smí být postoupena jen za 100 % jistiny a platba musí být bezhotovostní. Ale při znalosti, jak tu v minulosti šmejdi obchodovali s dluhy a zneužívali nouze, si umím představit, že obchodník přijde za samoživitelkou, která nemá na nájem nebo jídlo, a řekne jí: „Já ti pošlu 100 % výživného na účet a ty mi pak 50 % vrátíš v hotovosti.“ A ta v tísni samozřejmě kývne,“ dodává k videu z jednání, které zveřejnil na svých sociálních sítích.
S dotazem, proč byla pasáž o pohledávkách na výživném i přes kritiku odborníků do novely zařazena, jsme se obrátili na ministryni spravedlnosti Evu Decroix, která ale na dotazy redakce dosud neodpověděla.
