„Zamezíme tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Neziskové organizace mohou prosazovat své politické názory, ale nikoli z peněz daňových poplatníků,“ stojí v programovém prohlášení nové vlády Andreje Babiše (ANO). I proto vláda chce pro neziskové organizace zřídit veřejný registr dotací, zavést povinnost zveřejňovat konkrétní výdaje i transparentně označovat, zda je organizace financována ze zahraničí. A také zda vyvíjí „politickou činnost“.
Dále se zde píše, že „prosté politických neziskových organizací“ má zůstat školství. A větší kontrola a dohled se plánuje i nad organizacemi zaměřenými na životní prostředí.
Zůstanou dostupné klíčové služby?
Konkrétní úsporu zatím vyčíslili pouze Motoristé, a to na 26,7 miliardy korun. Jak ale analyzoval iRozhlas, podle dat Ministerstva financí putovalo do neziskového sektoru v roce 2025 pouze 27,6 miliardy korun (1,2 % ze státního rozpočtu) a tuto částku si dělily především organizace poskytující sociální služby a vědecké, vzdělávací nebo sportovní spolky na čele s Fotbalovou asociací ČR (650 milionů korun ze státního rozpočtu) a Českým svazem ledního hokeje (430 milionů).
Jak v ČT24 upozornila bývalá předsedkyně Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Klára Šimáčková Laurenčíková, naprostá většina státních dotací navíc putuje na podporu služeb, které neziskové organizace vykonávají namísto státu. To potvrzují údaje Ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého jsou neziskové organizace klíčovým pilířem sociálních služeb. Provozují mj. 96 % všech zařízení pro krizovou pomoc, 94 % nízkoprahových center pro děti a mládež nebo 93 % terapeutických komunit. Pokud by tedy vláda přestala tyto služby dotovat, musel by je stát převzít.
„Stát absolutně nemá potřebnou kapacitu pro zajištění potřeb všech zranitelných skupin a je závislý právě na nestátních neziskových organizacích,“ zdůraznila Šimáčková Laurenčíková.
Proti nezisku jednotně
Andrej Babiš se o omezení neziskového sektoru pokusil už za své první vlády v letech 2017 a 2018, kdy také zpopularizoval citovaný obrat „politická neziskovka“. Ten tehdy komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk označil za „zákeřný faul“ s tím, že „jde o sázku na to, že výraz ‚politický‘ je v Česku zdiskreditován a každý, kdo s ním bude spojen, se stává a priori podezřelým“.
Stejnou hru nyní s Babišem hrají především Motoristé, v čele se svým předsedou Petrem Macinkou. Do voleb šli s příslibem „nekompromisně ukončit podporu politických neziskových organizací, jejichž aktivity nemají žádné ekonomické ani společenské opodstatnění“ a také „uchránit“ žáky základních škol „od aktivity progresivistických neziskovek“ a v tomto smyslu zrevidovat výukové materiály. Na tažení proti „politickým neziskovkám“ se shodnou také s třetí vládní stranou SPD.
Zbavit spolky vlivu
Například poslankyně Markéta Šichtařová (SPD) otevřeně připustila, že úspory jsou „v podstatě irelevantní“ a hlavní motivací je, „aby nedocházelo k ovlivňování veřejného procesu“. „Politické neziskovky“ jsou podle ní ty, které „prosazují politické cíle, jež jsou za normálních okolností předmětem voleb. Všechno, co politické strany komunikují ve volbách, o čem se následně hlasuje, je politické téma,“ vysvětlila Radiožurnálu.
Její kolega z poslaneckého klubu SPD Jindřich Rajchl pak na XTV prohlásil, že cílem je „vyhladovět politické neziskové organizace“.
Pro Andreje Babiše je zase příkladem „politické neziskovky“ server Investigace.cz a jeho šéfredaktorka Pavla Holcová, „která nám v roce 2021 prohrála volby, když si vymyslela, že jsem údajně měl prát nějaké peníze na francouzský zámeček,“ řekl Babiš novinářům po podpisu koaliční smlouvy.
Šéf Motoristů a dvojnásobný ministr Petr Macinka označil v pořadu Xaver Live za příklad spolek Milion chvilek, opakovaně se hanlivě vyjadřuje o ekologických neziskovkách. Ty „přisáté na Ministerstvu životního prostředí“ zkritizoval na stejném kanálu před několika dny. Na Radiožurnálu minulý týden avizoval výrazné škrty pro organizace, které na školách pomáhají s environmentální výchovou.
Petra Macinky se Téma.21 ptalo na přesnější vymezení „politické neziskovky“ i na konkrétnější plány v oblasti ochrany životního prostředí a tematického vzdělávání. Přes opakovanou žádost nedostalo odpověď.
Na konci roku 2025 přijala Rada vlády pro nestátní neziskové organizace stanovisko, kde žádá rovné požadavky na transparentnost pro všechny příjemce veřejných prostředků a odmítá povinné označování zahraničního financování neziskových organizací i užívání „nejasně vymezených pojmů jako ‚politická nezisková organizace‘ či ‚organizace vyvíjející politickou činnost‘.“ Rada má nicméně pouze poradní roli.
Hledání vnitřního nepřítele
Je tedy zjevné, že vládě nejde o úspory, ale o výraznější státní kontrolu a vytěsnění občanských iniciativ z veřejného prostoru. V tomto duchu na programové prohlášení vlády reagovalo více než 140 tuzemských nevládních organizací.
Vláda podle nich mezi neziskovými organizacemi „hledá vnitřního nepřítele“. „Místo posilování spolupráce vláda staví nevládní organizace do role rizikového aktéra a chystá jim nové povinnosti – neopodstatněné, zatěžující a nerovné vůči ostatním příjemcům veřejných prostředků,“ stojí v prohlášení, které podepsaly například Centrum Paraple, Česká rada dětí a mládeže nebo Člověk v tísni.
V Česku nyní působí přibližně 115 tisíc spolků, nadací, organizací a svazů, které zaměstnávají přes 81 tisíc osob, zdarma pro ně pracuje 1,66 milionu dobrovolníků. 67 % činností poskytují bezplatně. „Namísto jejich stigmatizace by se stát měl soustředit na budování partnerství a vzájemné důvěry,“ uzavírají signatáři.
Nenechat se zmást
Argument úsporami neobstojí, sami vládní činitelé přiznávají, že jde v první řadě o vliv. Ten chce současná vláda shromáždit ve svých rukou, a omezit tak podíl občanské společnosti na věcech veřejných. Prvním krokem je nenechat se zmást manipulativní a znevažující rétorikou a riziko jasně pojmenovat. Tématu se budeme dále věnovat.
