Počátek celého příběhu se odehrál před volbami v roce 2020. Tehdy v září deník New York Times zveřejnil Trumpova daňová přiznání. Sám Trump přitom stejně jako v roce 2016 veřejnosti účty skládat nechtěl. Ukázalo se, že médiím informace nelegálně poskytl spolupracovník Internal Revenue Service (IRS, obdoba našeho finančního úřadu) Charles Littlejohn. Za svůj skutek si teď odpykává pětiletý trest vězení.
V lednu tohoto roku ale Trump a jeho synové podali na IRS žalobu u civilního soudu v Miami. V ní požadovali odškodnění ve výši 10 miliard dolarů za škodu, kterou jim neoprávněné zveřejnění mělo způsobit.
Jak vyšachovat soudce i Kongres
V dubnu proběhlo první stání a soudkyně Kathleen Williamsová rozhodla, že ještě před tím, než bude řešit samotnou kauzu, je potřeba vyřešit otázku, zda má federální soud vůbec pravomoc případ soudit. Trump totiž sice podal žalobu jako soukromá osoba, ale zároveň je úřadujícím prezidentem, který stojí v čele federální vlády, na kterou podal žalobu. Stojí tedy v podstatě na obou stranách sporu.
Jednání, na němž se měl soud touto otázkou zabývat, bylo nařízeno na 20. května. Ještě než k němu ale stačilo dojít, tak se Trumpem řízené ministerstvo spravedlnosti s Trumpem dohodlo na vyrovnání. V jeho rámci má být z federálních prostředků zřízen fond ve výši bezmála 1,8 miliardy dolarů pro odškodnění nespravedlivě stíhaných. Zažádat si může každý, kdo má pocit, že byl vládou nespravedlivě perzekuován.
O tom, komu z žadatelů bude vyplacená jaká částka, bude rozhodovat pět zmocněnců. Čtyři z toho jmenuje ministerstvo přímo, pátého pak po konzultaci s Kongresem. Úřadující ministr spravedlnosti a bývalý Trumpův osobní právník Todd Blanche odmítl říct, zda zmocněnce jmenuje na Trumpův návrh. Nicméně ministerstvo přiznalo, že prezident má pravomoc je všechny odvolat.
Nad penězi má tak plnou kontrolu Trump a to bez schválení soudu a Kongresu. Ten má teoretické možnosti, jak vyplacení peněz zastavit, ale jejich využití předpokládá, že se republikáni Trumpovi postaví. To se zatím neděje. Na stejný problém pak naráží možný impeachment (tedy parlamentní proces odvolání) prezidenta. Díky ustrašenosti republikánů tak sledujeme uchvácení státu a s tím spojený konec vlády práva.
Dalším důležitým bodem je totiž de facto imunita před sankcemi za jakékoliv daňové delikty pro Donalda Trumpa, jeho syny a jejich společnosti. Nebude možné je za ně stíhat ani daně doměřovat. Stejně jako odškodné to vyplývá z dohody o vyrovnání.
Prezident a jeho rodina jsou na příště nad zákony, minimálně těmi daňovými. Jelikož se jedná o mimosoudní vyrovnání před začátkem samotného procesu, není třeba schválení soudkyně. A Kongres v takovém případě nemá moc možností, jak zasáhnout.
Nesmyslná dohoda a fond pro přátele
Je přitom s podivem, proč ministerstvo spravedlnosti dohodu navrženou již zmiňovaným Toddem Blanchem vůbec uzavíralo. Krom skepticismu soudkyně k tomu, zda se Trump občan může soudit s Trumpem prezidentem, totiž pro IRS hrály i další faktory.
Výše odškodného byla zjevně přemrštěná. Odpovědnost byla přinejmenším sporná. IRS v dubnu podle NY Times poslal ministerstvu pětadvacetistránkové memorandum s několika možnými návrhy obhajoby. Právníci ministerstva před soudem ale žádný nepoužili. Místo toho přišla nesmyslná Blancheova dohoda.
O peníze z fondu už se přihlásil například Mike Lindell, ředitel společnosti My Pillow. Ten je jedním z nejsilnějších zastánců Trumpovy lži o tom, že mu bylo vítězství ve volbách v roce 2020 ukradeno podvodem. Za to už musel zaplatil odškodné 2.3 milionu dolarů bezpečnostnímu řediteli firmy Dominion, která vyrábí hlasovací stroje a kterou nařkl z účasti na podvodech. Firma po něm požaduje dalších 1,3 miliardy. Lindell prý chce z fondu 400 milionů jako kompenzací za ztrátu hodnoty firmy My Pillow.
O odškodění se budou nejspíš moci hlásit i další Trumpovi spojenci, jako jsou Steven Bannon a Roger Stone. Bannon by soudem uznán vinným z pohrdání Kongresem a Stone pak za lhaní Kongresu a snahu ovlivňovat svědky. I přes rozsudek nezávislého soudu je jen na zmocněncích nového fondu, zda jim vyhoví.
Konec rovnosti před zákonem
Další významnou skupinou, která může benefitovat, jsou lidé odsouzení za útok na Kapitol ze 6. ledna 2021. Ty už brzy po nástupu do funkce Trump bez výjimek omilostnil a teď jim navíc svitla naděje, že dostanou odškodné. I u nich je jedno, že byli pravomocně nezávislými soudy uznání vinnými z trestných činů. Pokud zmocněni prohlásí, že byli nespravedlivě stíháni, pak odškodné dostanou.
Trump tak úspěšně zařídil, aby on a jeho rodina byli nedotknutelní. Zároveň odměňuje ty, kteří spáchali trestné činy s cílem pomoci Trumpovi udržet se u moci bez ohledu na prohru ve volbách. I jim Trump v podstatě zařídil nedotknutelnost. Pokud se to nepodaří zastavit, pak už v USA neplatí rovnost před zákonem. Jediným měřítkem se stává Trump. To by měl každý demokraticky smýšlející člověk s vírou v právní stát jednoznačně odmítnout.
