Co v rozhovoru zaznělo:
- Podle filozofa Daniela Kroupy nemá současná vládní koalice Andreje Babiše absolutní kapacitu ústavní systém zcela destruovat, přesto se u veřejnoprávních médií otevřeně inspiruje „orbánovskou a putinovskou cestou“.
- Socioložka Jitka Uhrová z agentury STEM upozorňuje, že přes 57 % české veřejnosti dnes cítí nespokojenost s aktuálním fungováním demokracie. Frustrace pramení zejména z politické kultury, nikoliv z odmítání samotných svobodných hodnot.
- Mluvčí iniciativy Stojíme za kulturou! Eliška Drbohlavová zdůraznila, že útoky ministerstva na živou kulturu ohrožují schopnost společnosti kriticky myslet, a tím de facto paralyzují obranu státu před dezinformacemi.
- Stranické prostředí trpí vážnou personální vyprázdněností – podle Kroupy je obrovskou ostudou, že vládní hnutí dokáže spravovat stát s pouhými třemi tisíci členy, čímž ztrácí nezbytné myšlenkové podhoubí.
Je česká demokracie vinou vlády v přímém ohrožení?
Sedmatřicet let od pádu totalitního režimu se velká část české společnosti potýká se zklamáním z toho, co svoboda přinesla v běžném životě. Filozof a někdejší politik Daniel Kroupa upozorňuje, že demokracie je sice jako systém trvale v ohrožení, přesto se spoléhá na robustnost českého ústavního zřízení. Kontroverzní kroky exekutivy vůči občanské společnosti a financování veřejnoprávních médií však varovně připomínají maďarské a slovenské scénáře potlačování opozičních hlasů.
„Pokud by byl v postupu vlády ohledně médií dobrý úmysl, celá příprava zákona by probíhala jinak a transparentně. Tímto ovšem vláda ukázala, že jde orbánovskou, ficovskou či potažmo putinovskou cestou,“ varuje Kroupa s tím, že kritickým milníkem bude jakákoliv tendence politicky ovlivňovat domácí soudnictví.
Kultura jako politický terč a napětí ve společnosti
Neomalené osekávání financí nezávislým institucím a razantní přepisování kulturní koncepce vyvolalo vzedmutí občanských nálad. Eliška Drbohlavová poukázala na to, že kulturní obec představuje jedno z posledních sebevědomých uskupení, které se politikům nebojí důrazně odporovat. To z ní podle jejích slov dělá automatický cíl ministrů. Oslabená schopnost lidí využívat kulturu ke kultivaci kritického uvažování by však v budoucnu mohla nahlodat odolnost celé republiky.
Z dat výzkumů STEM ale vyplývá jeden podstatný paradox. Socioložka Jitka Uhrová popisuje dva odlišné společenské světy. Zatímco opozice s hrůzou sleduje destrukci svobodných pilířů státu, voliči současné vlády často vnímají škrty na kultuře jen jako vítané plnění předvolebních slibů. Tíženi těžkými ekonomickými následky několika po sobě jdoucích krizí chápou seškrtané peníze „cizím umělcům“ jako sociální spravedlnost.
Ostudná krize politických stran a hrozba nenávisti
Za masivní politickou únavou stojí i to, že občané raději prchají k mimo-politickému aktivismu. Daniel Kroupa v tomto bodě ostře kritizoval naprostou personální slabost stávajících partají. Je podle něj absurdní stěžovat si na politickou nabídku, když se do klasických stran odmítáme fyzicky zapojit. Politika následně ztratí jakékoliv hodnotové ukotvení a degraduje se do čistého boje o vliv a moc.
Odborníci se ve studiu jednoznačně shodli, že střet různých postojů je pro demokracii esenciální. Pokud ale budeme vědomě podporovat nenávist a rezignujeme na schopnost elementárně naslouchat pohnutkám druhé strany, nasměrujeme Českou republiku do zničující kulturní války bez vítězů.












