Co v podcastu zaznělo:
- Učení Tomáše Akvinského vyvolalo po jeho smrti polemiky, františkáni dokonce sepsali takzvaný opravný spis.
- Dominikáni a jezuité svedli tvrdý intelektuální boj o poměr svobodné vůle a boží milosti, který musel uklidnit až papež.
- Takzvaná druhá scholastika, soustředěná zejména ve španělské Salamance, zásadně posunula tehdejší vědu.
- Právě v Salamance obhájili teologové úrokovou ekonomiku a španělští misionáři zde zformulovali první koncept lidských práv na obranu domorodců.
Boj o pravdu: Františkáni, dominikáni a jezuité
Představa, že po smrti Tomáše Akvinského v roce 1274 církev bez výhrad a okamžitě přijala jeho filozofický systém, je podle profesora Tomáše Machuly iluzí. Ve skutečnosti se rozpoutala staletí dlouhá akademická i teologická bitva. Velkými oponenty byli zpočátku františkáni, kteří se drželi spíše augustiniánské linie. Došlo to tak daleko, že františkánský autor Vilém de la Mare sepsal takzvané korektorium – opravný spis, kterým chtěl Akvinského myšlenky uvést na pravou míru. Dominikáni vzápětí odpověděli ostrými polemikami.
Později se k obhájcům a rozvíjitelům tomismu přidali nově vzniklí jezuité. Přestože je zakladatel Ignác z Loyoly nabádal ke studiu Tomáše, uchopili jezuité jeho dílo mnohem svobodněji. To vedlo k ostrému střetu s dominikány, zejména v otázce svobodné vůle a Boží milosti. Spor nabral takových rozměrů, že se jednotlivé tábory obviňovaly z kacířství. Zasahovat musel samotný papež, který obě cesty prohlásil za teologicky legitimní.
Salamanca jako centrum moderního myšlení
Na přelomu středověku a novověku zažívalo Španělsko nevídaný intelektuální rozmach, který formoval tehdejší svět podobně, jako to dnes dělají anglosaské univerzity. V centru dění stála univerzita v Salamance, z níž vzešla myšlenková škola takzvané druhé scholastiky. Tomáš upozorňuje, že právě tamější mniši udělali průlom v ekonomickém myšlení, když systematicky obhájili úrokovou ekonomiku a redefinovali pojem lichva.
Zcela zásadní je však přínos v oblasti práva. Byl to Francisco de Vitoria, kdo v reakci na objevení a kolonizaci Ameriky formuloval první velkou, systematickou obhajobu práv tamních domorodců. Koncept lidských práv tak podle Tomáše Machuly nevznikl až během francouzské revoluce, ale zrodil se v hlavách španělských misionářů snažících se aplikovat scholastické principy na tehdejší geopolitickou realitu.
Návrat scholastiky do filozofického mainstreamu
Zatímco ještě před sto lety byla středověká scholastika v akademickém světě spíše přehlížena, dnes se naplno vrací do filozofického mainstreamu. Stejný proces nyní zažívá i zmiňovaná druhá scholastika.
Profesor Machula dodává, že v archivech leží statisíce stran textů z období 16. a 17. století, které stále čekají na prostudování. Ukrývají se v nich debaty o metafyzice, realitě pojmů i etice, které mohou dnešnímu myšlení nabídnout překvapivě svěží a detailně propracované argumenty.
