Evropský soud pro lidská práva tento týden jednomyslně rozhodl o případu Stanislava T., zemřelého roku 2021 při policejním zákroku. Česká republika dle soudu porušila jeho právo na život a nezajistila účinné a nezávislé vyšetření jeho smrti.
„I na romských životech záleží,“ stálo na kytici položené v Teplicích na místě, kde 19. června 2021 zemřel Stanislav T. (†46). Naznačená podobnost s případem George Floyda vzápětí ovládla i titulky domácích a zahraničních médií.
Floyd byl Afroameričan, Stanislav T. Rom – oba příslušníci marginalizované a neoblíbené menšiny. Oba zemřeli při policejním zákroku. A smrt obou se stala spouštěčem důrazných protestů a společenských změn.
Protestní hnutí Black Lives Matter (Na životech „černých“ záleží) zahrnulo celé Spojené státy a dosáhlo i přehodnocení některých kontroverzních historických faktů. Protesty po smrti Stanislava T. se omezily na několik dní a míst.
Přesto si případu povšimli i v zahraničí, a tak české orgány k přešetření vyzvala například Rada Evropy. Po pět let trvajícím právním boji nyní Evropský soud pro lidská práva (ESPL) ve Štrasburku jednoznačně pojmenovává, kde se stala chyba.
Smrt v zakleknutí
O co v celém případu jde? Na tísňové lince někdo upozornil na agresivní a zmatené počínání Stanislava T. na jedné z teplických ulic. Policie později video z bezpečnostních kamer zveřejnila. Hlídka vzápětí muže našla na místě s viditelnými poraněními a nejspíš pod vlivem drog.
Protože policisty napadal, zaklekli jej na chodníku v poloze na břiše a jeden z nich poté přes čtyři minuty klečel na jeho lopatkách a krku. Během této doby ztratil Stanislav T. vědomí a nejpozději v přivolané sanitce zemřel.
Policie od počátku trvá na tom, že příčinou úmrtí bylo užití návykových látek. Mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík to zopakoval i nyní na dotaz Téma.21, kdy a podle jakých pravidel policisté mohou zakleknutí užívat. Zákrok je zaznamenán na veřejně šířeném videu, které pořídil přihlížející svědek.
ESLP policistům vytýká především nepřiměřenost zásahu. „Soud dospěl k závěru, že policisté drželi zranitelnou osobu v potenciálně smrtelné poloze, aniž by adekvátně sledovali její zdraví nebo dostatečně rychle reagovali, když ztratila vědomí,“ konstatuje se v rozsudku s tím, že tak bylo porušeno právo Stanislava T. na život, jak je stanovuje Evropská úmluva o lidských právech.
Šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), které po smrti Stanislava T. proběhlo se závěrem, že se policisté nedopustili žádného pochybení, nebylo dle ESLP ani dostatečné ani nezávislé.
V neposlední řadě pak soud konstatuje, že české orgány zcela zanedbaly možný rasový motiv v pozadí zásahu. Dává tím za pravdu sestře zemřelého, která ve své stížnosti do Štrasburku vyslovila podezření, zda by zásah proběhl stejně, kdyby Stanislav T. nebyl Rom.
Česká republika nyní musí dle rozhodnutí soudu ženě vyplatit odškodné ve výši zhruba půl milionu korun. Do tří měsíců se ještě může kterákoli ze stran odvolat.
Série zanedbání
„Rozsudek ESLP je třeba respektovat. Jeho případné dopady budou posouzeny příslušnými orgány v rozsahu vyplývajícím z jeho závěrů,“ sdělil Téma.21 mluvčí ústecké krajské policie Kamil Marek. Podobně se vyslovila pro Seznam Zprávy i GIBS.
Advokát rodiny zemřelého, Maroš Matiaško z organizace Fórum pro lidská práva, výsledek hodnotí otevřeněji. „Podle mě se od začátku jednalo o problematický postup – ze strany policie, státního zastupitelství i GIBS. Celou tu kauzu uchopili po mnoha stránkách úplně špatně,“ podotýká pro Téma.21.
Až do Štrasburku případ doputoval poté, co stížnost rodiny zamítly české vrchní státní zastupitelství a Ústavní soud. Naopak tehdejší zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková už v roce 2021 konstatovala na straně policie hned několik chyb.
Ty nyní vypočítává i Maroš Matiaško. GIBS podle něj například konala až poté, co pozůstalí podali kvůli smrti Stanislava T. trestní oznámení. „Nedošlo ale na vyšetřování, GIBS věc odložila už po prvotním prověřování bez možnosti podat stížnost,“ doplňuje právník. Sestra zemřelého ani advokát pak nebyli ani oficiálně vyrozuměni.
Ke svému závěru GIBS došla zejména na základě šetření kriminální policie, ta ale není v případech týkajících se možné trestné činnosti policistů nezávislá. Šetření se navíc netýkalo přímo smrti Stanislava T., ale podezření na obchod s drogami. Při zásahu měl jeden z policistů na sobě tělovou kameru, tu však nezapnul.
„Soud v závěru rozsudku konstatuje ‚zjevný nedostatek pečlivosti při vyšetřování‘ a to, že ‚celková reakce vyvolává dojem, že záležitost nebyla brána dostatečně vážně‘. A to jsou poměrně tvrdá slova,“ shrnuje Matiaško.
Lidská práva
Jako by tedy bylo bez významu, že při zásahu zemřel člověk, protože šlo „jen“ o intoxikovaného Roma z problémové lokality – naznačuje dle ESLP postoj českých orgánů.
Podle Matiaška je na rozsudku zásadní, že otevírá otázku institucionálního rasismu v Česku. Jde o diskriminaci, která nevychází z jednání jednotlivců, ale z nespravedlivě nastaveného systému a znevýhodňující „firemní kultury“.
Navíc má význam i pro každodenní práci policie. Ta už pod vlivem jiné kauzy a jiného výnosu ELSP přijala roku 2022 nové metodické doporučení, jak přesně při zakleknutí postupovat a na co dbát.
„Pokládám za velmi důležité, že už si tu nevyprávíme příběh o nebezpečném člověku a policistech, kteří se ho snaží zpacifikovat, ale že se více bavíme o profesionalitě. O tom, že na každém životě záleží, ať jde o kohokoliv, a že policie má jasnou povinnost dělat vše pro to, aby ke ztrátě života nedošlo,“ zdůrazňuje Matiaško.
Kladným výsledkem kauzy je i morální a finanční zadostiučinění pro sestru Stanislava T., která tím dostává konkrétní podporu i signál, že její hlas někdo slyší. Velkou posilou je rozsudek pro celou romskou komunitu a pro vymahatelnost jejích práv.
„Byl to tuším Hegel, kdo napsal, že nejhorší, co se nám může stát, je, když selžeme tváří v tvář selhání. A přesně to se podle mě v tomto případě našim státním orgánům stalo,“ doplňuje Maroš Matiaško.
