V posledních dvou dekádách kosmický sektor prošel díky rozmachu technologií prudkým rozvojem. Mise získávají vzorky z asteriodů či komet, robotická vozítka jezdí po Marsu, sondy fotografují Pluto i černé díry.
A také přišla společnost SpaceX se znovupoužitelnými raketami Falcon 9 a Falcon Heavy, které výrazně usnadnily vynášení nákladu do vesmíru, a kosmonautiku tak proměnily v rutinní záležitost. Soukromý sektor převzal zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a nyní už vypravuje do vesmíru i komerční lety. A sama ISS je od listopadu 2000 trvale osídlená.
Vesmír v každém mobilu
Především však vesmírné technologie prostoupily každodenní život. Satelity obíhající kolem zeměkoule umožňují předpovídat počasí nebo sledovat polohu, a tudíž i cestovat podle GPS navigace po souši i po moři anebo řídit obranu. Domácnosti běžně využívají satelitní internet či televizi. Atd.
„Zatímco vyhlídky jsou slibné, rostou i rizika. Rozvoj tohoto strategického odvětví musí být plánován kolektivně, aby se zajistilo, že vesmír bude využíván ku prospěchu všech,“ předeslali pořadatelé pařížské konference.
Tady je Elonovo
Emmanuel Macron pozval zástupce 120 zemí světa s výjimkou Ruska, Íránu a Severní Koreje. Na poslední chvíli zrušily účast americké giganty SpaceX a Blue Origin. Deník La Croix zmínil tlak Bílého domu na bojkot summitu.
Už organizační zádrhele naznačují, že jednání o globální správě vesmíru nejsou vždy harmonická.
Především roste nespokojenost s dravým vpádem Starlinku, dceřiné společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. V roce 2019 obíhaly kolem Země asi dva tisíce satelitů. Dnes je to 15 tisíc a z toho dvě třetiny patří Starlinku, především pro zajištění vysokorychlostního internetového připojení. Musk plánuje umístit na oběžnou dráhu až 42 tisíc satelitů.
To vzbouzí obavy z přetížení oběžných drah a řetězových srážek. Každý náraz může vyprodukovat tisíce kusů kosmického odpadu a ty se zase budou srážet s dalšími družicemi. Kromě toho, že je mohou vyřadit z provozu, bude se tak množství kosmického smetí stále násobit. Některé oběžné dráhy se tím mohou stát na dlouho zcela nepoužitelnými.
S Čínou v patách
Elonu Muskovi a Spojeným státům navíc v této oblasti roste silný konkurent – Čína. V nejbližších letech se očekává, že se mezi Čínou A USA rozhoří těsný konkurenční boj o dominanci v oblastech každodenních činností, které závisejí na vesmírné infrastruktuře – jako právě meteorologie, telekomunikace či navigace.
Anebo také vojenství: například současná obrana Ukrajiny včetně používání raket a dronů by nebyla možná, kdyby Musk neposkytl Volodymyru Zelenskému přístup ke Starlinku. Učinil tak poté, co Rusko se zahájením invaze 24. února 2022 jediným kybernetickým útokem zcela paralyzovalo ukrajinské komunikační sítě.
Proto je nutné zdokonalit kosmické právo tak, aby bylo možné bezbřehé zabírání vesmíru regulovat. Prozatím se vychází z Kosmické smlouvy z roku 1967. Ta stanoví, že si žádný stát nesmí přivlastnit žádné nebeské těleso a že vesmír musí být využíván v zájmu všech zemí a výhradně k mírovým účelům.
Čí je ryba
Účastníci summitu se v první řadě zabývali problémy vesmírné ekonomiky. „Velmi brzy se může vynořit otázka využívání vesmírných zdrojů, a to v souvislosti s nadcházejícími výpravami na Měsíc,“ upozornil pro La Croix Alban Guyomarc’h z Kosmické katedry ENS Ulm v Paříži.
Do dvou let se plánuje přistání na Měsíci v programu NASA, ESA a SpaceX Artemis, napřesrok chce na měsíčním jižním pólu přistát čínská mise Chang’e 7, ambicemi se netají Japonsko a Indie.
Součástí mají být sběry a průzkum hornin. Prostřednictvím Dohod Artemis, vyjednávaných od roku 2000, se už několik desítek států usneslo, že těžba či využívání zdrojů ve vesmíru nebude znamenat přisvojení příslušného vesmírného tělesa.
Avšak s rostoucím zájmem o vesmírnou těžbu, a také se sílící rolí soukromníků se upřesnění právního rámce stává stále důležitějším. Vzorem by mohla být právní úprava ve věci mezinárodních vod: nevlastníte oceánské dno, ale pokud v moři ulovíte rybu, je vaše.
V tomto smyslu už přijaly národní normy například USA nebo Lucembursko.
Měsíc je všech. Zatím
Na začátku roku padl ve francouzském parlamentu návrh, aby Francie konečně ratifikovala Smlouvu o Měsíci. Dohoda, iniciovaná roku 1979 OSN, usilovala prohlásit Měsíc za společné dědictví lidstva a zakázat jeho přivlastnění. Dosud ji ale ratifikovalo jen 17 zemí a kromě Francie mezi nimi chybí hlavní hráči – USA, Čína a Rusko.
Letos v září zveřejnil americký prezident Donald Trump na sítích bez dalších upřesnění prohlášení „The moon is ours“ (Měsíc je náš), doprovázené obrázkem Měsíce s vetknutou americkou vlajkou. Nyní USA ignorovaly společnou konferenci v Paříži.
V institucích Evropské unie aktuálně prochází schvalovacím procesem první ucelená evropská legislativa. Tzv. EU Space Act stanoví závazná pravidla pro satelity, kybernetickou bezpečnost nebo dopady misí na životní prostředí.
Podobná opatření navrhly letos Akademie věd zemí G7 před jejich červnovým summitem. Vybídly dokonce vytvořit stálý mezinárodní řídící orgán.
Americká a evropská cesta do vesmíru se zjevně více a více rozpojují. Emmanuel Macron i proto důrazně vyzval, aby se Evropa ve „vesmírných závodech“ stala jedním z lídrů a na horizontu deseti let připravila vlastní pilotované lety i vlastní satelitní sítě.
Jedním ze záměrů pařížského setkání bylo „zabránit tomu, aby se vesmír stal místem konfliktů“. Vytyčit hřiště pro boom, který přichází, je nezbytným prvním krokem právě k tomu, aby se pozemská soupeření nepřenesla i na oběžnou dráhu.
