Laudato si‘ – dokument, který svým názvem odkazuje na 800 starou básnickou skladbu Františka z Assisi o chvále stvoření, vyšel před rovnými deseti lety na konci května roku 2015 a vzápětí vzbudil celosvětovou pozornost daleko za hranicemi katolické církve. Vůbec poprvé se papežská encyklika (tzn. naukový text adresovaný všem věřícím) věnovala tématu životního prostředí, a to s neobvyklým důrazem a radikalitou. S respektem se vyjádřil Kofi Annan, někdejší generální sekretář OSN: „Jak papež František znovu potvrzuje, změna klimatu představuje všezahrnující hrozbu: ohrožuje naši bezpečnost, naše zdraví a naše zdroje pitné vody a potravin. Takové podmínky by mohly vyhnat z domovů desítky milionů lidí, což by přečíslilo současnou migraci a podnítilo další konflikty. Vítám papežovo silné morální a etické vedení. Takto inspirativního vedení potřebujeme více.“
Uznání vyslovili Annanův nástupce Pan Ki-mun, prezident Světové banky Jim Kim Yong či zástupci vědecké komunity a dlouhá řada náboženských lídrů. Studie v časopise Biological Conservation v roce 2019 doložila, že pod vlivem Laudato si‘ celosvětově narostl zájem o otázky životního prostředí – zvláště, ale nejenom v původně katolických státech. Podle komentátorů se František tímto svým spisem přičinil o úspěch klimatické konference OSN v roce 2015 v Paříži, kde 196 zemí světa podepsalo závazek udržet růst průměrné globální teploty pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
Ústřední myšlenka tzv. integrální ekologie – totiž že environmentální, hospodářská a společenská krize jsou navzájem provázané a vyžadují komplexní řešení a celkový, holistický přístup založený na soucitu a solidaritě – povzbudila také ekologický aktivismus a citlivost vůči otázkám životního prostředí mezi samotnými katolíky. Již existující katolické globální organizace rozšířily v tomto směru svou činnost, mezi nimi celosvětově působící Caritas Internationalis (konfederace katolických humanitárních organizací). A vzniklo hned několik nových iniciativ, v čele s mezinárodním hnutím Laudato Si‘ Movement, které zastřešuje devět stovek katolických organizací po celém světě a má své příznivce také v Česku a na Slovensku.
Přijmout odpovědnost za planetu
Právě toto hnutí spolu se Světovou radou církví (WCC) a dalšími křesťanskými i mezináboženskými uskupeními patří k pořadatelům každoroční iniciativy Doba stvoření. V období mezi 1. zářím (na kdy roku 1989 ustanovil pravoslavný patriarcha Dimitrios I. pro ortodoxní církve Den modliteb za stvoření) a 4. říjnem (na kdy připadá katolický svátek sv. Františka z Assisi coby patrona stvoření a ekologie) organizátoři zvou k větší pozornosti vůči životnímu prostředí, k osvětě i k praktickým činům pro jeho ochranu. Tak, aby si nejen křesťané, ale celá veřejnost – jak si přál v encyklice Laudato si‘ František – osvojili „nový způsob uvažování o lidech, životě, společnosti a našem vztahu k přírodě“ a přijali odpovědnost za planetu jako společný domov nás všech.
Zjišťovali jsme proto, zda a jakými způsoby církve v Česku a na Slovensku na tuto papežovu výzvu odpovídají. Nedá se zde mluvit o masovém příklonu k „zelenému“ smýšlení a jednání, ale spíše o angažovaných jednotlivcích. Nevydávají se cestou radikálního aktivismu – který si veřejnost s ochranou klimatu nejednou spojuje –, ale volí trpělivou a systematickou práci tam, kde již působí, a tak, jak je jim vlastní. Jednou jde ocílenou výchovu školních dětí, podruhé o vzdělávání k udržitelnému hospodaření na restituovaných pozemcích, jindy o kultivaci prostřednictvím umění. Blíže se o tom dočtete v sérii, kterou jsme k tématu v Době stvoření připravili na nadcházející dny.
