Rozhovor Martiny a Jana se v tomto dílu podcastu Neverím odvíjí od výročí vraždy na Zámocké ulici v Bratislavě, kde před třemi lety mladý útočník zastřelil dva muže z nenávisti vůči LGBTQ+ lidem. Slova nejsou jen slova, mají blízko k činu. „Kdo mluví nenávistně o jiných, i když sám nestřílí, má na tom svou vinu.“
„Každý člověk je originál. Jednota není v tom, že jsme stejní, ale v tom, že se dokážeme respektovat.“ Jan přináší teologický i osobní rozměr. Jak je chápán kněz, který se svou sexualitou dělá v očích společnosti snad to úplně nejhorší, totiž nic? „Celibát není o tom, že si něco upírám. Je to jiný způsob, jak žít lásku. Ale má smysl jen tehdy, když je svobodnou volbou. Jinak se může stát příčinou zla.“
Martina kritizuje novelu slovenské ústavy, která krom jiného umožňuje rodičům odmítnout sexuální výchovu ve školách. Podle ní to víc škodí než pomáhá a zneužívá se k politickému kapitálu. Jan připomíná, že ale záleží na způsobu sexuální výchovy, že by měla být spíš výchovou ke vztahům.
Oba diskutují o tom, že křesťanská víra by měla vést k přijímání, ne k odmítání. „Nevylučujme lidi jen proto, že jsou jiní. Ježíš přišel kvůli hříšníkům, ne kvůli dokonalým.“ „Pamätajme, že nikomu nesmieme ubližovať za to, kým je. Každého člověka treba najprv prijať, až potom s ním nesúhlasiť.“
