Úvěr poskytne Ukrajině finanční zajištění na nadcházející dva roky. Představitelé zemí EU se na tom na unijním summitu v Bruselu shodli v noci ze čtvrtka na pátek po mnohahodinovém vyjednávání. Další financování pomoci Ukrajině Unie naléhavě řešila i vzhledem k tomu, že USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa výrazně omezují svou dosavadní podporu.
Jak na tiskové konferenci zdůraznil předseda Evropské rady António Costa, půjčka bude splatná pouze v případě, že Rusko zaplatí Ukrajině reparace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil na síti X vděčnost. „Je to významná podpora, která skutečně posiluje naši odolnost,“ napsal a dodal: „Společně bráníme budoucnost našeho kontinentu.“ BBC informuje, že půjčka představuje zhruba dvě třetiny ze 137 miliard eur, které bude podle odhadů Mezinárodního měnového fondu Kyjev v letech 2026 a 2027 potřebovat na vojenské a civilní účely.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledek jednání za „rozhodný signál k ukončení války“. Ruský vůdce Vladimir Putin podle něj „učiní ústupky, až si uvědomí, že se mu válka nevyplatí“, napsal kancléř na síti X. Spokojen je i francouzský prezident Emmanuel Macron, který dohodu – jak informuje Deutsche Welle – pokládá za velký pokrok.
Výjimka pro Orbána, Babiše a Fica
Opačně to vidí maďarský premiér Viktor Orbán. „Jsou to ztracené peníze,“ prohlásil dle Deutsche Welle. „Dobrou zprávou je, že zůstáváme mimo,“ doplnil. Unie za půjčku ručí rezervou ve svém společném rozpočtu, Maďarsko spolu s Českem a Slovenskem však dostalo výjimku z povinnosti rezervu garantovat.
Český premiér Andrej Babiš v Bruselu novinářům potvrdil, že Česko Ukrajinu podporuje, peníze ale posílat nebude, protože „je potřebujeme v Čechách“. Pro půjčku nicméně hlasoval. „Závěry (jednání) jsem podpořil a zajistil, že Česká republika za půjčku neposkytne záruku. Přesně jak jsem slíbil,“ doplnil český premiér.
Jeho slovenský protějšek Robert Fico už před odjezdem na summit přečetl ve slovenském parlamentu dopis Antóniu Costovi, kde ujišťuje, že „Slovensko nebude součástí plánů, které jen prodlužují utrpení a zabíjení,“ a nepodpoří „žádné řešení finančních potřeb Ukrajiny, které by zahrnovalo krytí vojenských výdajů Ukrajiny na následující roky“.
Ruská aktiva zůstávají netknutá
Reprezentanti EU nakonec upustili od původního plánu peníze pro Ukrajinu získat ze zmrazených ruských aktiv. Zhruba 210 miliard eur (5,1 bilionu korun) z ruských státních i soukromých zdrojů Unie zadržuje jako součást sankcí, které na Rusko uvalila po rozpoutání války v únoru 2022. Většina z nich je uložena v belgickém depozitáři finanční společnosti Euroclear.
Zvláště Friedrich Merz a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen se zasazovali, aby byly prostředky na pomoc Ukrajině čerpány právě z tohoto fondu. Belgie se však obávala právních i bezpečnostních rizik. Už začátkem prosince varoval dle BBC belgický premiér Bart de Wewer, že mu „Moskva dala vědět, že v případě zabavení (těchto prostředků – pozn red.) pocítí Belgie i on osobně trvalé následky“. Obavy o bezpečnost s premiérem sdílela i belgická veřejnost. Proti využití zmrazených aktiv se postavily rovněž Itálie či Francie.
Rozhodnutí vyhnout se této možnosti proto De Wewer uvítal. Podle něj se tak Unie vyhnula „chaosu a rozdělení“. S pochvalou přispěchalo také Rusko, jehož zvláštní vyslanec pro zahraniční investice a hospodářskou spolupráci Kirill Dmitriev na síti X prohlásil, že „hlasy rozumu v EU ZABLOKOVALY NELEGÁLNÍ (sic) využití ruských rezerv k financování Ukrajiny“ a odklon EU od původního plánu znamená „VELKOU RÁNU (sic) válečným štváčům v EU v čele s neúspěšnou Ursulou“.
Lídři EU nicméně v závěrečném vyhlášení informovali, že pokud Rusko po ukončení konfliktu odmítne platit Ukrajině reparace, vyhrazují si právo zmrazená státní aktiva využít na splacení aktuální půjčky.
Setkání v Miami
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém výročním projevu obvinil Ukrajinu, že konflikt vyvolala a že jej „odmítá ukončit mírovými prostředky“. Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov, v únoru 2022 zahájilo totální invazi na Ukrajinu.
V posledních týdnech probíhají intenzivní mírová jednání iniciovaná USA, Ukrajina však odmítá připustit odstoupení části svého území, jak požadují formulované podmínky. K dalším jednáním se sejdou ruská a americká delegace tento víkend v Miami.
