Po Sametové revoluci v roce 1989 a následném rozpadu Varšavské smlouvy, která do té doby vojensky spojovala země východního bloku, hledala Česká republika nová bezpečnostní partnerství. Vstup do Severoatlantické aliance byl logickým krokem k zajištění suverenity a bezpečnosti země, a tak se Česko, Polsko a Maďarsko staly prvními novými členy aliance po skončení studené války.
Slovensko se v době vstupu tří zemí Visegrádské čtyřky do NATO stalo mezinárodně izolovanou zemí kvůli nedemokratickým a autoritářským rozhodnutím vlády Vladimíra Mečiara. Nepatřilo tak do skupiny států, které byly v první fázi rozšiřování pozvány ke vstupu do NATO. Teprve po změně vlády v roce 1998, kdy se premiérem stal Mikuláš Dzurinda, se Slovensko začalo chovat jako spojenec zemí NATO, a tak se stalo součástí druhého rozšíření NATO v roce 2004 spolu se Slovinskem, Bulharskem, Rumunskem, Estonskem, Litvou a Lotyšskem.
České obranné výdaje
Velká část českého členství se zatím odehrála v době bezpečné Evropy. Válka byla pro Čechy až donedávna exotickou záležitostí patřící na Blízký východ nebo do Afriky, což se odrazilo i v motivaci jednotlivých vlád do obrany investovat. V loňském roce obranné výdaje překročily požadovanou hranici 2 % HDP poprvé po téměř dvaceti letech, naposledy se dodržení závazku povedlo v roce 2005.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bude Česko postupně obranné výdaje do roku 2030 navyšovat až na 3 % HDP, a to o 0,2 % ročně. Vzhledem k podzimním parlamentním volbám ale není možné říct, zda tento výhled Česká republika dodrží, zvlášť když v dosavadních průzkumech vede hnutí ANO Andreje Babiše, který Fialovu vládu za zvyšování výdajů na obranu kritizuje.
Zatím ale Česko do obrany investuje víc než dřív a součástí modernizačních snah je i plánovaný nákup 14 tanků Leopard 2A4 od Německa za 167 milionů dolarů, který by měl být dokončen do konce roku 2026. Tím stát navazuje na předchozí dodávku 28 těchto tanků, které nahradily zastaralé sovětské tanky T-72. Modernizace zahrnuje také například pořízení 24 amerických stíhaček F-35 a 246 obrněných vozidel CV90 ze Švédska.
Otázkou ale zůstává, kde finance na obranu vzít. Stát bude muset přirozeně škrtat v jiných částech svého rozpočtu. A tak podpora pro novou obrannou politiku mezi občany úzce závisí na tom, jak moc to zasáhne peněženky důchodců, investice do silnic nebo podporu ohrožených skupin obyvatel.
