Kardinál Dominik Duka zemřel v jitřních hodinách 4. listopadu.Bylo mu 82 let.Zádušní mši bude sloužit pražský arcibiskup Jan Graubner. Kolem oltáře budou také čeští a moravští biskupové, církevní hierarchové ze zahraničí a členové dominikánského řádu, ke kterému zemřelý patřil.
Podle sdělení pražského arcibiskupství doprovodí obřady Dvořákovo Requiem b-moll. „Z úcty k zemřelému je věnuje Akademie klasické hudby, pořadatel Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha,“ sdělil médiím arcibiskupský ceremonář Vojtěch Mátl. Na housle zahraje virtuos Jaroslav Svěcený, Dukův spolurodák z Hradce Králové. Jako výraz Dukovy podpory arménskému a izraelskému lidu zazní modlitba arménského kněze a hebrejský zpěv Žalmu 16. Čtení se ujme Dukův mnohaletý spolupracovník, režisér a herec Jiří Strach.
Samotnému pohřbu bude předcházet průvod, který vyjde z Arcibiskupského paláce ve tři čtvrtě na jedenáct. Přístup ke katedrále bude možný ze všech veřejných vchodů na Pražský hrad, na Hradčanské náměstí se autem dostanou pouze vozidla se zvláštním povolením.
Do chrámu se návštěvníci pohřební bohoslužby dostanou od 9.45 do 10.45. Uvnitř budou umístěny obrazovky, další bude také v kostele Všech svatých. Právě tam také bude ve čtvrtek 13. a v pátek 14. listopadu vystavena rakev s kardinálovými ostatky k veřejnému uctění.
Pohřební obřady bude také přenášet Česká televize.
Rakev s ostatky bude poté uložena do boční svatovítské kaple, kde odpočívají i Dukovi předchůdci na arcibiskupském stolci.
Břitký glosátor
„Katolická církev ztratila v osobě Dominika Duky jednoho z nejvzdělanějších biskupů, břitkého glosátora veřejného dění, který nebral ohledy na to, zdali bude se svými názory většinově přijat, nebo ne, a také biblického znalce,“ zdůrazňuje pro Téma.21 církevní historik Jaroslav Šebek a připomíná hlavní milníky kardinálova veřejného působení: „Bezpochyby je to rok 1998, kdy se Dominik Duka stává biskupem královéhradecké diecéze. Zde si získal poměrně značnou oblibu v necírkevním prostředí, mezi politiky, podnikateli i u veřejnosti. Pak rok 2010, kdy je jmenován pražským arcibiskupem a podílí se na dojednání zákona o majetkovém nerovnání s církvemi, tedy vyřešení církevních restitucí. Současně inicioval také instalaci nových varhan do pražské katedrály,“ připomíná Šebek.
Varhany, na které se v mnohamilionové sbírce skládala celá veřejnost, se právě v těchto dnech v katedrále instalují. Poprvé by se měly rozeznít v červnu příštího roku.
„Vztah v církevním i sekulárním prostředí k Dominiku Dukovi zahrnoval širokou škálu projevů, od naprostého souznění až k velmi kritickému odmítání. Byl představitelem konzervativního a tradičního pojetí církve a také ztělesňoval názory, které vyjadřovaly obavy z ideového vývoje na Západě, které neváhal i s velkým emočním zaujetím prezentovat,“ pokračuje historik Šebek a uzavírá: „Byla by ale velká škoda, kdyby zůstal v paměti zachován jen jako nerudný glosátor se svou armádou stoupenců i kritiků. Jeho činnost byla mnohovrstevnatá a zahrnovala statečný odpor proti komunistickému režimu i snahu o otevřenější dialog s různými intelektuálními prostředími.“
Klidná autorita
Právě za jeho veřejnou angažovanost ocenil ve svém prohlášení na sociální síti X Dominika Duku prezident republiky Petr Pavel. „Odmítáním totality, obnovou církve po roce 1989 a službou věřícím i veřejnosti výrazně ovlivnil naši dobu. Měl jsem možnost se s ním opakovaně setkávat a vážil jsem si jeho klidné autority,“ podotkl prezident.
V neposlední řadě zaznívá v ohlédnutích za zesnulým kardinálem jeho náklonnost k židovství. Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí, pro Téma.21 shrnul: „Vážili jsme si respektu a přátelství, které vůči naší komunitě opakovaně projevoval, jeho otevřenosti k mezináboženskému dialogu, vnímavosti k tématům šoa i jeho aktivního vystupování proti antisemitismu.“ A doplnil: „Kardinál Duka byl významnou osobností duchovního života naší země. Zůstane v naší paměti jako svědek víry v době totality a výrazná postava veřejného života.“
