Máme doma trvanlivé potraviny a balenou pitnou vodu? Funkční bateriové rádio a kapesní svítilnu? Zásobu nezbytných léků a na papír opsané telefonní kontakty na záchranné složky a na své blízké? Víme, jak zní varovný signál a kam se bezpečně ukrýt?
Těmito otázkami provede dvacetistránková příručka, kterou podle finského modelu připravily Ministerstvo vnitra ČR a Hasičský záchranný sbor (HZS) ČR ve spolupráci s desítkami samospráv, bezpečnostních expertů nebo humanitárních organizací. Obsahuje zásady a postupy osvědčené v praxi a shrnuje na jednom místě aktuální informace, které byly zatím přístupné odděleně u jednotlivých institucí a záchranných složek. „V terénu vidíme každý den, jak zásadní rozdíl dělá připravenost. Domácnosti, které mají alespoň základní nouzové zásoby a vědí, jak postupovat, čelí krizím s mnohem větší odolností a menším rizikem,“ vysvětlil novinářům generální ředitel HZS ČR Vladimír Vlček.
Mimořádná událost může v Česku nastat kdykoli, jak ukázaly například povodně z loňského září nebo tornádo na jižní Moravě v červnu 2021. Kromě živelních pohrom mohou běžný život narušit také nečekané výpadky elektrického proudu nebo dalších základních služeb či případná bezpečnostní krize. Interval 72 hodin – tedy tří dní – odpovídá době, kdy se lidé, kteří nejsou v bezprostředním ohrožení života, mohou postarat sami o sebe, zatímco záchranáři poskytují akutní pomoc jiným.
Co si zabalit?
Příručka, která je v online podobě na webu a tamtéž i zdarma ke stažení a jejíž tištěná podoba se očekává v nejbližších týdnech, přehledně provádí jedenácti klíčovými zásadami, jak se na krizi připravit a jak ji zvládnout. Základem jsou zásoby vody a trvanlivých potravin, které dlouho vydrží, jsou energeticky bohaté a nemusí se tepelně upravovat. Protože nemusí fungovat elektřina, je vhodné mít po ruce baterku a nabitou powerbanku a počítat s tím, že nebudou fungovat mobilní telefony, internet ani bankomaty, obchody, čerpací stanice nebo veřejná doprava. Příručka poradí, kde v krizi získávat důvěryhodné informace i jak rozpoznat poplašné a manipulativní zprávy. Vysvětluje, jak a kam se evakuovat, kdy je čas na pomoc druhým a jak náročnou situaci komunikovat s dětmi. Nechybějí stručné zásady první pomoci a souhrn nouzových kontaktů.
Webová stránka má českou, anglickou a ukrajinskou verzi a tlumočení pro neslyšící, ve stejných mutacích bude dostupná také papírová příručka. Celý projekt, který zahrnuje i informační kampaň, stál přibližně 5,8 milionu korun. Ministerstvo vnitra si též nechalo zpracovat sociologický průzkum, který ukázal, že 73 % tuzemských domácností se na krizové situace nijak nepřipravuje, pouze 31 % lidí ví, jak správně poskytnout první pomoc a například jen 28 % by si vědělo rady při dlouhodobém výpadku elektrického proudu. 89 % domácností by uvítalo, aby jim přišla papírová příručka do schránky.
Obdobné manuály pro své občany připravují i další evropské země. Například ve Švédsku tato praxe trvá už od druhé světové války. Zdejší příručka zahrnuje i rady pro případ jaderného útoku, podobně jako ta francouzská. Slovenské ministerstvo vnitra shrnuje zásady chování v mimořádných situacích v obdobné online příručce, jako je ta česká, na svýchwebových stránkách.Kromě slovenštiny jsou tu k dispozici také v angličtině, maďarštině, ruštině, ukrajinštině a romštině.
