„Nejdůležitějším slovem v Tour de France je ‚France‘ (tzn. Francie – pozn. red.). Tedy naše země, život, lidé. Tour de France bez diváků není Tour de France.“ Tímto výrokem protestoval proti záměru, aby se slavný závod jel bez fanoušků, jeho ředitel Christian Prudhomme v roce 2020. Tehdy celý svět ochromila pandemie covidu-19 s tvrdými protiepidemickými opatřeními.
Diváci se nakonec účastnit směli, ale nebyli vpuštěni ke startům a dojezdům a platila pro ně i další omezení.
Letošní třetí etapa ikonického závodu v pondělí 6. července tuto vzpomínku mezi sportovními nadšenci, veřejností i komentátory oživila. Po startu ve španělském Granolles závodníci přejeli hranici do Francie. V závěru trasy do obce Les Angles ve Východních Pyrenejích je ale nikdo nevítal, neprovázela je tradiční reklamní karavana a cestu oživovala jen doprovodná vozidla.
Pouhých 40 km odtud totiž zuří rozsáhlý lesní požár, který už v obtížně přístupném horském terénu spolykal několik tisíc hektarů půdy. Tisícovky obyvatel se musely evakuovat.
Boj s ohněm komplikují vysoké teploty, mimořádné sucho a ostrý vítr. Navíc jde ve Francii jen o jeden ze dvou desítek aktuálních lesních požárů (okamžitý přehled poskytuje webová stránka feuxdeforet.fr), v bezmála dvou stovkách regionů pak platí zvýšený nebo vysoký stupeň pohotovosti.
Průjezd hořící oblastí
Lesní požáry nejsou ve Francii až záležitostí posledních desetiletí. Letošní sezona ale vypukla o několik týdnů dříve, než bývá obvyklé, a to za situace, kdy země čelí už třetí vlně extrémních veder. Zkušenost z předchozích let navíc naznačuje, že rizikové období potrvá až do podzimních měsíců.
„Pro srovnání: dnes ve Francii shořelo 11 000 hektarů. Loni ve stejnou dobu to bylo něco málo přes 5 000. To ukazuje, že čelíme mimořádné situaci,“ konstatovala mluvčí francouzské vlády Maud Bregeon.
Situace ohrožuje lidské životy a majetek a vyžaduje intenzivní nasazení záchranných složek i zvýšené nároky na koordinaci mezi francouzskými departementy tak, aby hasiči a záchranáři z míst, která právě zasažena nejsou, mohli vypomoci tam, kde je akutní potřeba. Jen u požáru 4 700 hektarů krajiny u obce Trévillach ve Východních Pyrenejích asistuje na 700 hasičů s dvěma sty vozidel a desítkou letadel a vrtulníků.
Vzhledem k tomu, že i v dalších dnech bude na řadě míst ve Francii splněna tzv. podmínka tří třicítek, hrozící dalšími požáry – tedy teplota nad 30 °C, vlhkost vzduchu pod 30 % a vítr přesahující rychlost 30 km/h – aktivovala vláda už v neděli mechanismus civilní ochrany Evropské unie (EUCM).
Díky tomu pomáhají katastrofu ve Východních Pyrenejích zvládnout i čtyři letouny z Kypru a Švédska. Už od počátku června je také v několika jižních státech včetně Francie nasazeno 777 hasičů ze 14 evropských zemí, ve Francii kupříkladu jednotky z Rumunska.
Občany nabádají francouzské úřady k obezřetnosti, protože až z 90 % je příčinou lesních požárů lidská chyba, typicky neopatrnost při práci na staveništích nebo v zemědělství, případně i zdánlivá banalita jako odhozený nedopalek cigarety. Aktuálně již probíhá i několik policejních vyšetřování.
Ztráty v rozpočtech i na životech
Německá zajišťovací společnost Munich Re – jedna z největších na světě – sečetla, že přírodní katastrofy v roce 2025 celosvětově způsobily škody ve výši 190 miliard eur. Tři čtvrtiny ztrát zapříčinily bouře, povodně a právě lesní požáry. „Oteplující se svět zvedá pravděpodobnost rizika extrémních přírodních katastrof,“ varuje společnost s tím, že je nejvyšší čas přijmout účinná opatření.
Už proto, že jen za loňský rok při přírodních pohromách podle počtů Munich Re také zahynulo 17 200 lidí.
Ve Francii patří k řešení dokonalejší organizace záchranného systému, zapojení evropského mechanismu nebo také intenzivní osvěta mezi obyvateli. Včetně nepopulárních rozhodnutí, jako jsou omezení, jež dopadla na Tour de France.
Problémy přitom nekončí u průjezdu hořícími oblastmi. Úterní etapu z Carcassonne pro změnu poznamenala dusivá vedra stoupající k 41 °C. Pořadatele přiměla spustit protokol, který pro případ vysokých teplot zavedla v roce 2024 Mezinárodní cyklistická unie (UCI). Obnáší zajištění ledu, vody a občerstvovacích zón pro závodníky, použití chladicích lahví během jízdy a podobně.
Ačkoliv jsou jezdci podle expertů vůči horkům odolnější díky cílenému tréninku (letos v extrémním podnebí pouště v Sieře Nevadě), za současné situace již je v ohrožení jejich zdraví. Z pelotonu se dokonce ozývají hlasy o podmínkách „jako ve válečné zóně“.
Peníze, nebo život?
A tak se nejen nad vládami a úřady, ale také nad světem vrcholového sportu vznáší otazník, jak se přizpůsobit měnícím se podmínkám tak, aby netrpělo zdraví závodníků ani diváků a aby sportovní události nadále dávaly smysl. Například ekonomicky: aktuálně se kupř. televizní společnosti brání tomu, aby se etapy Tour de France jely v časných ranních, tudíž chladnějších hodinách, protože v těch nelze dosáhnout tak vysoké sledovanosti, a televize pak tratí.
Ale také symbolicky. „Národ žije ze společných příběhů, hrdinů, tradic, sdílených emocí a ze schopnosti společně věřit v něco, co nás přesahuje. Tour de France v nás vzbuzuje hrdost, a především – sjednocuje nás,“ předeslal k letošnímu ročníku závodu francouzský premiér Michel Barnier.
Pokud to tedy má tak zůstat, je na čase hledat odpovědi, které budou ohleduplné, udržitelné, ale především realistické – protože klimatická změna už s námi zůstane.













