Útoky Izraele a USA proti Íránu pokračují už druhý týden. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mluví o „tvrdých úderech, které umožní statečnému íránskému lidu odhodit jho vražedného režimu“. Donald Trump na síti Social Truth pragmaticky sekunduje, že „Spojené státy jsou zdaleka největším producentem ropy na světě, takže když ceny ropy stoupnou, vyděláme spoustu peněz“, a že pro něj je „mnohem zajímavější a důležitější zabránit zlovolnému impériu získat jaderné zbraně a zničit Blízký východ, ba dokonce celý svět“.
Další z globálních lídrů papež Lev XIV. však volí zcela jiný tón. „Stabilita a mír se nebudují vzájemnými hrozbami ani zbraněmi, ale pouze rozumným, autentickým a zodpovědným dialogem,“ prohlásil po začátku války. „V situaci, kdy se otevírá možnost tragédie obrovských rozměrů, se obracím na zúčastněné strany s naléhavou výzvou, aby převzaly morální odpovědnost za zastavení spirály násilí, než se změní v nenapravitelnou propast.“ Výzvu ke klidu zbraní a k diplomatickému řešení na Blízkém východě pak zopakovala hlava jedné a půl miliardy katolíků ještě při několika dalších příležitostech.
Tichý hlas v pozadí
Papež Lev XIV., civilním jménem Robert Francis Prevost, je rodák z amerického Chicaga, politiku svého krajana Donalda Trumpa ale nesdílí. Jeho styl, který má svět příležitost sledovat od jeho zvolení na začátku května loňského roku, není konfrontační. To ale neznamená, že ke světovému dění mlčí.
Explicitní kritiky se tentokrát za Vatikán ujal státní sekretář (tzn. premiér) kardinál Pietro Parolin. „Pokud by bylo jednotlivým státům přiznáno právo na ‚preventivní válku‘ (tak Izrael a USA označily úder proti Íránu – pozn. red.) podle jejich vlastních kritérií a bez nadnárodního legálního rámce, hrozilo by celému světu, že se ocitne v plamenech. Je skutečně znepokojivé, že došlo k porušení mezinárodního práva, že spravedlnost ustoupila síle, že sílu práva nahradilo právo silnějšího spolu s přesvědčením, že mír může nastat jedině tehdy, je-li nepřítel zničen,“ řekl vatikánským médiím kardinál Parolin.
Lev XIV. sám pracuje nenápadněji. Komentátoři si všímají, že na rozdíl od svého předchůdce Františka nebo od Jana Pavla II., který výrazně vstupoval do světové politiky například během dřívějších válečných kampaní USA na Blízkém východě, se mediální pozornosti spíše vyhýbá. Své názory a politické vize formuluje „na vlastním hřišti“ – ve svých projevech, poselstvích a na setkáních s politiky nebo dalšími veřejnými osobnostmi.
Odzbrojit třetí světovou válku
Ucelený pohled přinesl Lev XIV. ve svém letošním „Poselství ke světovému dni míru“, které papežové zveřejňují každoročně k 1. lednu. Připomněl v něm názor svého předchůdce Františka, že svět aktuálně prožívá „rozkouskovanou třetí světovou válku“, zkritizoval nárůst ozbrojených kampaní a rozmach zbrojního průmyslu a zopakoval františkovský slogan o nutnosti „neozbrojeného a odzbrojujícího míru“ a řešení konfliktů dialogem.
Tento týden se papež sešel s biskupem v Teheránu a Isfahánu, kardinálem Dominiquem Mathieuem. Kardinál, který od roku 2021 vede jednu ze šesti diecézí (církevních správních celků) v Íránu, veřejně varoval před nadcházející válkou už loni v létě. Nyní se musel ze země spěšně evakuovat. Den po této schůzce Lev XIV. přijal na audienci také arcibiskupa Giorgia Linguu, velvyslance Vatikánu v Jeruzalémě a Palestině. Bližší informace nicméně ani jedna strana neprozradila.
Marxista jako František
Tedy žádná podpora trumpovskému vidění světa a jeho vojenských intervencí. Papežovým krajanům to bylo nicméně jasné záhy po jeho loňském zvolení, které špičky americké politiky zprvu vítaly. „Je velká pocta, když si uvědomíme, že je prvním americkým papežem. Jaká je to radost a jaká pocta pro naši zemi! Těším se na setkání s papežem Lvem XIV.,“ vyjádřil se Donald Trump.
Podobně viceprezident J. D. Vance (který se hlásí ke katolicismu) napoprvé reagoval s radostí a ujistil, že se „miliony amerických katolíků budou modlit za (Lvovo) úspěšné vedení církve“.
Špičky nacionalistického hnutí Make America Great Again (MAGA) kolem Donalda Trumpa měly však od počátku jasno. „Je pro mě šokující, že může být za papeže vybrán člověk, který psal na Twitteru věci proti vysoce postaveným americkým politikům,“ vyjádřil se například někdejší Trumpův stratég Steve Bannon. Narážel na dřívější Prevostovu kritiku tvrdé imigrační politiky Trumpovy administrativy nebo na jeho požadavky omezit držení zbraní v USA. Další stoupenci MAGA Lvu XIV. vyčetli, že „má v sobě DNA papeže Františka“. Krajně pravicová influencerka a Trumpova neoficiální poradkyně Laura Loomer označila Lva XIV. za „antitrumpovského, antiMAGA, zastánce otevřených hranic a naprostého marxistu, jako byl papež František“.
Dejte si do pořádku církev
K čemuž se ovšem Lev XIV. přihlásil vzápětí po svém zvolení. Zrovna oblast imigrační politiky a ochrany migrantů je výraznou rovinou, ve které v linii svého předchůdce vytrvale pokračuje. František se v tomto ohledu s prezidentem Trumpem srážel už během jeho prvního prezidentského období (tehdy šlo především o Trumpův záměr výstavby hraniční zdi na americko-mexické hranici). Podruhé se spor rozhořel po Trumpově návratu do prezidentského křesla loni v lednu.
Prezident tehdy v rychlém sledu podepsal dvě desítky exekutivních příkazů, které znamenaly výrazné zostření imigrační politiky. Znamenaly počátek masového zatýkání a deportací přistěhovalců, vznik detenčních center s nehumánními podmínkami nebo posílení dnes nechvalně známých jednotek Imigračního a celního úřadu (ICE). Tehdy už vážně nemocný František se vůči této politice ohradil v dopise americkým biskupům, z nichž někteří s Trumpovými kroky sympatizují.
„Správně formované svědomí nemůže neučinit kritický úsudek a musí vyjádřit nesouhlas s jakýmkoli opatřením, jež ztotožňuje nezákonný status některých migrantů s kriminalitou,“ poukazuje v něm František na znění nových amerických pravidel.
Uznává, že je nutné bránit právo na ochranu hranic a bezpečí vlastních občanů. Avšak „autentický právní stát se projevuje právě v důstojném zacházení se všemi lidmi, zejména těmi nejchudšími a nejvíce marginalizovanými. Pokroku nelze dosáhnout, když jedny privilegujeme a druhé obětujeme. To, co se vybuduje na základě síly, a ne na pravdě o rovné důstojnosti každé lidské bytosti, začíná špatně a špatně i skončí,“ dodává papež František.
Jeho vzkaz vyvolal v nejvyšších patrech americké politiky bouři nevole. Tehdejší šéf ICE Tom Homan papeži rozhořčeně vzkázal, aby „si dal do pořádku církev a kontrolu hranic nechal na nás“. Narušené vztahy uhlazovali na dubnovém setkání s J. D. Vancem ve Vatikánu kardinál Parolin a vatikánský sekretář pro vztahy se státy (ministr zahraničí) arcibiskup Paul R. Gallagher. Ze svých pozic nicméně Svatý stolec neustoupil.
Důstojnost každému
Od Lva XIV. tak dnes Američané slyší, například že „ten, kdo tvrdí, že je proti potratům, ale zároveň souhlasí s nelidským zacházením s přistěhovalci ve Spojených státech, u toho si nejsem jistý, zda je skutečně zastáncem ochrany života.“ Protipotratová politika je jedním z důvodů, proč Trumpa v poslední prezidentské volbě upřednostnili proti demokratce Kamale Harrisové křesťanští voliči, včetně katolíků.
Americké biskupy papež výslovně podpořil v jejich odmítavém postoji k drsným antiimigračním opatřením. Myšlenku rovné důstojnosti všech lidí, včetně migrantů, pak Lev XIV. rozvinul i ve svém obsáhlém naukovém textu „Dilexi te“ (Zamiloval jsem si tě), který dokončil po papeži Františkovi v loňském roce. Naplnil tím očekávání, které vyvolal výběrem svého papežského jména. Poslední Lev, v pořadí XIII., položil v 19. století základ sociální nauky katolické církve.
Rada míru? Ne, děkuji
Stejně neústupný zůstává i ve věci míru a mírového řešení konfliktů. Netýká se to jen Íránu. K okamžitému klidu zbraní a navázání rozhovorů vyzval namátkou také k letošnímu 4. výročí ruské invaze na Ukrajinu, konzistentní je v kritice „barbarského postupu“ Izraele vůči Gaze i ve výzvách k propuštění izraelských rukojmí.
Že je Lvu XIV. Trumpova politika cizí, prokázal také odmítnutím přistoupit k jeho kontroverzní Radě míru.
Loni v září přijal pověřovací listiny nového velvyslance USA ve Vatikánu Briana Burche z konzervativní organizace CatholicVote.org, která vypracovala obsáhlou zprávu s protiargumenty k vatikánskému postoji v otázce imigrace.
A tak Lev XIV. minulý týden jmenoval coby vatikánského velvyslance (apoštolského nuncia) v USA arcibiskupa Gabriele Cacciu. Zkušený diplomat, o kterém komentátoři píší jako o „těžké váze“, dosud působil jako stálý pozorovatel Svatého stolce při OSN v New Yorku. Právě jemu připadne úkol vypořádat se s hlubokou polarizací mezi Bílým domem a Vatikánem.
Zcela čerstvá papežova poznámka, že „křesťané, kteří jsou odpovědní za vedení válek, by měli zpytovat svědomí a zajít ke zpovědi,“ mu jeho misi patrně neusnadní. Bude také muset vysvětlovat, proč se Lev XIV. nezúčastní ve své rodné zemi červencových oslav 250. výročí nezávislosti, jak Vatikán sdělil v únoru. Může však napomoci tlaku na Donalda Trumpa a jeho sebestřednou a bezohlednou dráhu, a spoluutvářet lidštější, zodpovědnější politiku, která nestaví na první místo vágně definovanou „Ameriku“, ale bezpečnější svět pro nás pro všechny.










