O víkendu proběhly doplňující volby do texaského senátu. Demokrat Taylor Rehmet získal křeslo v devátém okrsku, kde v roce 2024 v prezidentských volbách zvítězil Donald Trump s náskokem 17 procentních bodů. Teď tam demokratický kandidát dostal o 15 bodů víc než jeho republikánská soupeřka. Jedná se o méně významné volby navíc v mimořádném termínu, protože se jednalo o volby doplňovací. Republikáni by ale měli rozhodně zpozornět.
Letos v listopadu se budou konat volby všech členů Sněmovny reprezentantů a třetiny senátorů. Republikáni mají ve Sněmovně momentálně většinu jediného hlasu. Američané volí zákonodárce každé dva roky a od 90. let celkem spolehlivě vyvažují. Strana, která drží Bílý dům, přišla v těchto volbách v poločase prezidentského mandátu o křesla vždy s výjimkou roku 2002. Tehdy ale prezidentu Bushovi a republikánům výrazně pomohlo národní sjednocení po teroristických útocích z 11. září. Z tohoto pohledu by vlastně byl zázrak, kdyby se republikánům podařilo letos udržet svou extrémně těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů.
Překreslování okrsků se může vymstít
Jednou ze strategií, kterou se republikáni pokouší ztrátě většiny zamezit, je změna volebních okrsků. Po víkendových doplňovacích volbách u republikánů stoupá nervozita, protože posun o celých 32 procentních bodů by kalkulace, na kterých volební okrsky založili, postavil na hlavu.
Nové vymezení obvodů se v USA děje pravidelně v závislosti na výsledcích sčítání lidu, podle nichž se každých deset let nově přepočítává zastoupení jednotlivých států ve Sněmovně. Počet křesel ve sněmovně se nově rozdělí mezi státy a ty pak rozhodnou o nových volebních obvodech. Pokud se počet jejich křesel nemění, tak často nedochází ani k překreslování okrsků. Republikánští zákonodárci právě v Texasu ale přistoupili ke změně okrsků mimo tento cyklus, což je samo o sobě vzácné.
U jednomandátových obvodů není takový problém mapu navrhnout tak, aby jedna strana získala více mandátů. Buď voliče druhé strany koncentruje do co nejmenšího počtu okrsků, nebo naopak rozředí tak, aby většinu nikde neměli. První postup může přinést vítězství i straně, která získá menší počet hlasů. Ve sněmovních volbách v roce 2012 v Pensylvánii sice republikáni prohráli těsně 49 ku 50 procentům, ale obsadili 13 křesel z 18. Druhým postupem můžete poražené straně upřít jakékoliv mandáty, i když třeba získá 45 procent hlasů.
Posun a ne revoluce
Všechny tyto počty jsou ale založené právě na tom, že volby ve skutečnosti dopadají poměrně předvídatelně. Nejlepší a nejhorší výsledek republikánů za poslední čtvrtstoletí se od sebe liší o necelých devět procentních bodů. U demokratů je to dokonce jen o něco málo méně než osm bodů.
Výsledek v Texasu nelze i kvůli tomu přeceňovat. Volební účast byla daleko menší, než je obvyklé. Republikáni se tak mohou utěšovat tím, že jejích voliči jen zůstali doma. K federálním volbám v listopadu přijde daleko více lidí. Jejich kandidátka Leigh Wambsganssová navíc měla k dispozici výrazně více peněz na kampaň než její soupeř z Demokratické strany. Na druhou stranu demokraté vykazují lepší než očekávané výsledky od listopadu 2024 celkem setrvale.
Zároveň je ovšem potřeba mít na paměti, že posuny v náladách voličů nejsou nutně tak velké, ale často je zvýrazňuje volební systém. Američané volí členy sněmovny podobně jako Češi senátory, ale jen v jednom kole. Díky tomu často i vítězství o pár procent hlasů znamená výraznější většinu křesel. V prvním Trumpově funkčním období v roce 2018 tak například republikáni přišli o celých 42 z 241 křesel. Demokraté tak najednou měli pohodlnou většinu 236 ku 199 hlasů a mohli blokovat republikánům jakékoliv nové zákony. Trump také musel čelit impeachmentu. K opakování něčeho podobného by demokratům bohatě stačil i daleko menší posun, než jsme viděli v texaských volbách.
Nepopulární Trump, nepopulární demokraté
Faktem je, že prezident Trump je silně neoblíbeným prezidentem. Podle agregátoru průzkumů veřejného mínění jeho působení v úřadu schvaluje jen něco přes 42 procent Američanů, kdežto celých 55 procent ho vnímá negativně. Po roce mandátu je na to nejhůř ze všech prezidentů od dob, kdy se průzkumy začaly dělat. Podobná čísla oblíbenosti vykazuje i Republikánská strana jako celek. Jenže demokraté jsou na tom ještě hůř. Negativně je vnímá 56 procent lidí a pozitivně jen 36.
Je tedy pravděpodobnější, že výsledek letošních listopadových voleb se bude držet v rámci historického normálu. Republikáni nejspíš prohrají, ale zároveň ne o tolik, o kolik hůř si teď vedou v doplňovacích volbách. Zároveň ovšem záleží i na tom, jak teď zareagují. Po výrazných demokratických vítězstvích v guvernérských volbách ve Virginii a New Jersey v listopadu loňského roku Trump ještě přitvrdil. Volby v Texasu jsou indikátorem, že tato strategie voliče spíš dále odrazuje.
