Křesťansko demokratický politik a v té době čerstvý vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz (CDU) byl v únoru 2025 prvním předním evropským politikem, který označil Trumpovu Ameriku za nespolehlivého partnera. Německo za sebou mělo vypjaté volby, ke kterým se naprosto bezprecedentně vyjadřoval americký viceprezident J. D. Vance. Ještě se nestalo, aby americká administrativa takto jednoznačně v evropských volbách podpořila jednu konkrétní stranu. Alternativu pro Německo (AfD) skrze svou sociální síť propagoval i Elon Musk, tehdy ještě pevný spojenec prezidenta Trumpa.
Merz jako předseda vítězné strany i díky této zkušenosti jako jeden z prvních pochopil, že vztah Trumpovy administrativy k Evropě není jen věcí rozmaru. Zhruba ve stejnou dobu se podobně k spojenectví s USA vyjádřil i nový premiér Kanady Mark Carney. Další chování Spojených států a jejich nová strategie národní bezpečnosti obavy těchto dvou politiků jen potvrdily. Onu strategii Merz označil prostě za „nepřijatelnou“.
Německý kancléř je soustavně nejsilnějším evropským kritikem Trumpovy administrativy. Právě jeho země je klíčovou součástí tzv. koalice ochotných, tedy evropských zemí podporujících Ukrajinu ve válce s Ruskem. Merz pak hrál klíčovou roli v jednáních s Volodymyrem Zelenským, která ukrajinskému prezidentovi umožnila trvat na změnách ostudného amerického „mírového“ plánu. Ten prosazoval Donald Trump, ale šlo v podstatě jen o soupis ruských požadavků, které by ve svém důsledku vedly ke kapitulaci Kyjeva.
Lídr Evropy
Německo vždy patřilo k motorům Evropské unie. Spolu s Francií určovalo směr budoucího vývoje a evropské integrace. V otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky se Berlín ale záměrně držel trochu stranou.
Merzova formující se koaliční vláda křesťanských a sociálních demokratů ale hned v březnu loňského roku úspěšně v Bundestagu (německém parlamentu) prosadila výjimku z tzv. dluhové brzdy pro výdaje na obranu. Tím si otevřela možnost naplnit ambiciózní kancléřův slib investovat v příštích letech až 500 miliard eur do obrany a obranné infrastruktury.
Německo se tedy má znovu stát (po dlouhých letech, kdy všechny vlády ozbrojené síly zanedbávaly) přední evropskou vojenskou mocností. Merz si ovšem zároveň dobře uvědomuje, že takový krok může způsobit značnou nervozitu, a proto se také snaží posílit bezpečnostní spolupráci s Francií a Polskem. To jsou dvě další vojensky významné země EU.
Při květnové návštěvě PařížeMerz s francouzským prezidentem Macronem oznámili zřízení Francouzsko-německé rady pro obranu a bezpečnost. S polským premiérem Tuskem se zase shodl na prodloužení nasazení německých baterií systému Patriot na ochranu letiště v Rzeszówě. Soulad našly obě strany i v otázce boje proti nelegální migraci.
AfD a Trumpovo MEGA
Právě migrace patří k tématům, na kterých získává voliče opoziční krajně pravicová AfD. Merz slíbil značné zpřísnění imigrační politiky včetně snadnějšího vyhošťování a vracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Jde o zjevnou snahu zastavit odliv konzervativnějších voličů právě k AfD. Neshodne se ale v této otázce se svým koaličním partnerem – sociálně demokratickou SPD. Rozpor v této otázce ohrozil jejich vládu ještě před tím, než stačila vzniknout. Merz totiž chtěl přísnější imigrační zákon v Bundestagu prosadit v lednu 2025 i hlasy AfD, protože SPD byla proti. Nakonec se ale vzbouřili i poslanci jeho domovské CDU.
AfD je momentálně podle průzkumů těsně nejsilnější politickou stranou v Německu. Obě strany Merzovy vlády oslabily a pokud by se volby konaly dnes, většinu by nesložily. Neshody ohledně migrace nejsou jediné, s nimiž se musí potýkat. Velká koalice má problém se domluvit i v ekonomických oblastech.
I pokud by AfD volby skutečně vyhrála se ziskem, jaký jí v současnosti přisuzují průzkumy, neměla by dost poslanců na sestavení vlády. To by platilo za předpokladu, že by ostatní strany odmítli s extremisty spolupracovat. Sestavení rozumné vlády by ale mohlo být daleko těžší. Na levici navíc SPD silně konkuruje taktéž krajní hnutí Die Linke. Strany Merzovy vlády mají naději situaci zvládnout, pokud udrží pohromadě politický střed.Zároveň budou ale muset přilákat zpět alespoň část voličů, kteří se k extrémním stranám přiklonili, protože tradičním stranám už nevěří. Do dalších řádných voleb ovšem zbývají tři roky a právě výkon ekonomiky bude jedním z klíčových témat.
Oživení ekonomiky
Do dalších řádných voleb ovšem zbývají tři roky a jedním z klíčových témat bude výkon ekonomiky.
Ačkoli se Německo na konci roku 2025 vrátilo k mírnému hospodářskému růstu a na akciových trzích převládal optimismus, dlouhodobé problémy největší evropské ekonomiky zůstaly nevyřešeny.
Tři desetiny procenta. To je číslo, které Německo oslavuje. Ekonomika v roce 2025 konečně nabízí pozitivní zprávy, alespoň podle prvního odhadu Federálního statistického úřadu Destatis. Hrubý domácí produkt, tj. celková produkce zboží a služeb v ekonomice, vzrostl v posledním čtvrtletí loňského roku o 0,3 procenta ve srovnání s třetím čtvrtletím. Jednalo se o první ekonomický růst po dlouhém období záporných čísel.
To je předzvěstí lepšího vývoje v letošním roce, kdy analytici předpovídají oživení ekonomiky a růst kolem jednoho procenta. V roce 2027 bude dokonce o půl procentního bodu vyšší. Oživení však tentokrát nepřichází, jak bývá obvyklé, díky lepším průmyslovým výkonům. Je spíše způsobeno odvážnějšími výdaji domácností a vyššími vládními výdaji na dluh.
Kaput
Německý průmysl, zejména strojírenství, elektrotechnika a výroba automobilů, které po léta přinášely zemi prosperitu, stále nenašly správnou dálnici, po které by se mohly skutečně rozjet.
Německý novinář Wolfgang Münchau, který trefně pojmenoval svůj mezinárodní bestseller „Kaput – Konec německého zázraku“ (vyšlo také ve slovenském a českém překladu), ve své v knize píše, že Německo ztrácí pozici ekonomického lídra, protože firmy nejsou ochotné riskovat, trpí silným a velmi štědrým sociálním státem a jsou svázány s politiky. Výrobci automobilů byli po desetiletí technologickými lídry, ale americké a čínské společnosti je předstihly ve vývoji elektromobility, takže promeškali svou šanci.
Evropská unie tlačí výrobce automobilů k prodeji elektromobilů prostřednictvím kvót a pokut, jakož i hrozbou ideologického zákazu jiných vozidel po roce 2035. To však není řešení, protože zpomaluje technologický rozvoj pokročilých spalovacích motorů a převodovek. V důsledku toho již německé automobily a technologie nejsou v Číně, USA a jinde ve světě tak populární jako dříve.
K tomu se přidávají cla na vývoz do USA, dražší energie v důsledku uzavření německých jaderných elektráren a neustále rostoucí mzdové náklady. Kancléř Merz až nyní poprvé přiznal, že odklon od jaderné energie byl historickou chybou.
Novinář Münchau však poukazuje i na to, že ani za Merzovy vlády nedochází k žádným reformám. Domnívá se, že vyšší výdaje na obranu jsou rozumné, ale na druhou stranu Německo utrácí příliš mnoho peněz na sociální politiku.
„Je to stále země, kde se podpora podává na stříbrném podnose, kde se dá žít bez práce. Umím si představit i změny v důchodovém systému,“ řekl na jaře v rozhovoru pro Deník N. Podle něj je jasné, že ekonomika pro Merze není prioritou, a proto bude ve velké koalici prosazovat pouze populární opatření, jako jsou daňové škrty.
Daňový systém země je velmi složitý a prospělo by mu zrušení výjimek a větší transparentnost, ale to je politicky obtížné a nepřineslo by to rychlé výsledky. Energetické dotace a další výhody pro určité sektory ekonomiky nepomohou, protože zvyšují nerovnost.
Spása ve zbraních?
Paradoxně by Německo mohlo těžit z napětí v mezinárodních vztazích, které vede ke zvýšeným výdajům na zbrojení a investicím do nových obranných technologií. Němci jsou v tom dobří. Jejich tradice vysoce kvalitního strojírenství a elektrotechniky jim umožňuje vyrábět moderní zbraně na míru a pružně se přizpůsobovat vývoji.
Taková výroba by mohla využít část volných vývojových a výrobních kapacit stále méně produktivního automobilového průmyslu. Avšak ani zdvojnásobení výroby zbraní nedokáže kompenzovat výpadky v automobilovém průmyslu a pokles investic v posledních letech je varovným signálem pro budoucnost Německa.
Prozatím se zdá, že obyvatelé žijí nad své poměry, utrácejí své úspory a díky tomu je německá ekonomika těsně nad vodou. Nadcházející roky však ukážou, zda Německo dokáže přijít s inovacemi, které mu umožní držet krok se zeměmi jako USA nebo Čína, jejichž ekonomiky rostou výrazně rychleji.
Čas ukáže
Země už tradičně investuje značné prostředky do vzdělávání a podpory podnikání, čímž otevírá dveře zeleným a inovativním technologiím. Snaží se přilákat talentované lidi z celého světa, zejména ze střední a východní Evropy, což se jí daří například v případě Ukrajinců. Německo však stále čelí domácím úkolům, jako je snížení byrokracie, výrazné zjednodušení podnikání, otevření trhu práce a omezení nadměrných práv odborů ve firmách.
Teprve čas ukáže, zda to bude stačit, zda se technologický gigant dokáže prosadit ve světě umělé inteligence a virtuální reality, tak jako se prosadil ve světě ložisek a motorů. Z pohledu Slovenska a Česka můžeme jen doufat, že se mu to podaří, protože obě ekonomiky jsou s Německem úzce propojeny. Budou proto růst nebo stagnovat společně s ním.
