Karlovarský pravoslavný duchovní – metropolita Ilarion Alfejev byl na konci května v Česku zadržen poté, co policie v jeho autě objevila drogy. Krátký pobyt ve vazbě následoval rychlý odjezd do Moskvy, odkud se jej představení rozhodli odeslat do Brazílie. Nakonec však kněz zůstává v Rusku.
Začátkem srpna předsedal šedesátiletý Ilarion celonočnímu bdění ke cti proroka Eliáše v katedrále kláštera Povýšení sv. kříže jeruzalémského v Moskevské oblasti. Následně tu sloužil slavnostní ranní liturgii. Zahájil tak své působení na místě, kam ho na konci července poslal hlavní představený Ruské pravoslavné církve (ROC), moskevský patriarcha Kirill.
Ilarion zde bude trávit důchod ve službě místnímu ženskému řeholnímu společenství, vedenému igumenijí (pravoslavnou představenou) Jekatěrinou Čajnikovovou.
Patriarcha Kirill tak pozastavil platnost svého dřívějšího rozhodnutí, podle kterého měl Ilarion odjet do Brazílie coby výpomocný duchovní při ruských pravoslavných kostelích ve městech Santa Rosa a Campina das Misoes. Vyhověl Ilarionově žádosti zůstat v Rusku, aby se mohl starat o svou starou matku – jak oznámil Moskevský patriarchát na svém webu.
Ten, kdo zviklal Františka
Jde o další ostrou zákrutu na profesní dráze problematického duchovního. Někdejší talentovaný hudebník a teolog přijal v roce 2002 biskupské svěcení a rychle postupoval v církevní a diplomatické kariéře. Předsedal například misi ROC při evropských institucích v Bruselu či vedl Oddělení pro vnější církevní vztahy Moskevského patriarchátu, byl i členem Svatého synodu ROC, tedy jejího nejvyššího řídícího orgánu.
Z tohoto titulu zprostředkoval historické setkání papeže Františka s patriarchou Kirillem na Kubě v roce 2016, kde oba představitelé podepsali třicetibodové prohlášení o součinnosti ruské pravoslavné a římskokatolické církve. To mělo být prvním krokem ke smíření po „Velkém schizmatu“ křesťanského západu a východu v roce 1054.
Byl častým hostem hromadných setkání ve Vatikánu a s Františkem se potkal vícekrát také osobně. Analytici jej pokládají za hlavní diplomatický kanál ruského vlivu ve Vatikánu, který formoval i pozdější zdráhavý Františkův postoj k ruské invazi do Ukrajiny.
Avšak na rozdíl od patriarchy Kirilla, který je blízkým spolupracovníkem Vladimira Putina a jedním z hlavních ideologů ruské agrese i jejího výkladu jako svaté války proti bezbožnému Západu, metropolita Ilarion invazi nikdy přímo nepodpořil.
Dříve ostře vystupoval proti tomu, co pokládal za zradu ruského pravoslaví na Ukrajině, především obnovení a vzestup tamních řeckokatolíků coby církve s východní liturgií, ale podléhající Římu. Po vypuknutí invaze však ve svých veřejných vystoupeních varoval obě strany před rozdmýcháváním nenávisti a lidskými ztrátami.
Z Moskvy do Budapešti
Jeho nedostatečně loajální postoj byl pravděpodobně příčinou, proč byl Ilarion, o kterém se spekulovalo jako o možném nástupci patriarchy Kirilla v čele ROC, v červnu 2022 odvolán ze svých funkcí a poslán do Budapešti. Oficiální důvody Moskva nesdělila, sám Ilarion se vyjádřil, že mu sdělili, „že si to vyžaduje současná společensko-politická situace“.
V Maďarsku dostal na starost pravoslavnou diecézi v Budapešti. Po dvou letech nákladného a okázalého života a kontaktů s politiky a oligarchy jej jeho podřízený Grigorij Suzuki obvinil ze sexuálního nátlaku a zneužívání (o případu jsme psali zde). Svatý synod Ilariona opět přeložil, tentokrát do Karlových Varů.
Zdejší komunitu při chrámu svatých Petra a Pavla metropolita převzal po Mykolovi Liščenjukovi. Toho české úřady v létě 2022 vyhostily kvůli jeho spolupráci s ruskými tajnými službami. Koncem května pak Ilariona zadržela české policie, když v autě převážel několik balíčků s drogami. Po dvou dnech ho propustila bez obvinění.
Duchovní jakoukoli vinu odmítal a celou záležitost označil za provokaci. Stejný výklad přijalo také ruské ministerstvo zahraničí. Po propuštění se nicméně Ilarion vrátil do Ruska. O několik dní později Svatý synod dekretem oznámil jeho odchod do Brazílie s tím, že „vzhledem k objektivním okolnostem nemůže sloužit v Karlových Varech“. A toto své rozhodnutí nyní změnil ve prospěch Ilarionova setrvání v Rusku.
Pod dohledem abatyše
Zde má v monastýru Povýšení sv. kříže jeruzalémského dle Kirillova výnosu setrvat „do doby, než bude výše uvedený dekret obnoven“. Igumeniji Jekatěrinu Čajnikovovou, někdejší spojařku, která klášter řídí, připomněla nedávno i česká média v souvislosti s materiální podporou ruské armády včetně dodávek dronů. Podle ruské nezávislé novinářky Ksenije Lučenko jde o „zkušenou církevní manažerku“ a osobu blízkou patriarchovi Kirillovi.
Podle svého životopisu zastávala Čajnikovová v 90. letech – ještě za Kirillova předchůdce Alexije II. – důležité úkoly v moskevské patriarchální rezidenci.
„V životě každého duchovního mohou nastat vzestupy i pády, povýšení v takzvané kariéře i degradace,“ prohlásil metropolita Ilarion v roce 2022 poté, co byl odvolán ze svých funkcí na špici ROC. Nyní se brání tvrzeními o spiknutí, pronásledování a zinscenovaných obviněních. Jeho vlastní církev jej však raději drží pod dohledem.
Nadcházející měsíce ukážou, zda jej pod kontrolou igumenije Jekatěriny čeká klidný důchod, nebo se jeho dráha opět někam prudce stočí.
