Zatímco pozornost Evropy se přirozeně soustředí na protesty a výtržnosti ve Francii, Španělsku a Itálii, nepokoje zmítají také největší zastupitelskou demokracií na světě, Indií.
I tady jsou v popředí mladí lidé. Důvody, proč vyšli do ulic, se ale od jižní Evropy liší. A rozdílná je i reakce vlády. Ta indická se rozhodla protesty tvrdě potlačit a zatýká své politické odpůrce, ale třeba i novináře.
Indie je sice země geograficky vzdálená, ale vývoj v ní bude čím dál tím víc ovlivňovat i nás v Evropě. Platí to o to více, že s ní v lednu 2026 uzavřela Evropská unie dohodu o volném obchodu. Ta ruší až 90 % vzájemných cel a podle odhadů Evropské komise by měla vést k ročnímu nárůstu vývozu do Indie o téměř 60 miliard EUR.
Dohoda je součástí evropské strategie snižování ekonomického vlivu Číny a USA. Tomu má dopomoci spolupráce se stabilními a pokud možno hodnotově spřízněnými zeměmi. Protesty v Indii ale odhalují, že jak stabilita, tak hodnotová blízkost jsou minimálně pochybné.
Módí jako Orbán, nebo jako Putin?
V zemi vládne od roku 2014 premiér Naréndra Módí. Během jeho úřadování se Indie v hodnocení míry svobody americké neziskové organizace Freedom House (FH) propadla z kategorie „svobodná země“ do „částečně svobodná“.
Zatímco v roce jeho nástupu ji FH hodnotila 77 body z možných 100, letos už to je jen 62. Zatímco v otázce politických svobod je skóre ještě poměrně slušné (31 z 40 bodů), v oblasti občanských svobod se země dostala jen lehce přes polovinu možného maxima na 31 z 60 bodů.
Módímu kritici vyčítají omezování právní ochrany především muslimské menšiny, ale také ovládnutí médií a zastrašování novinářů.
Švédský institut V-Dem, který se také zabývá hodnocením kvality demokracie, pak od roku 2021 označuje zemi za volební autokracii. Jde o systém, kde sice probíhají volby s více stranami, ale férovost volebního souboje v důsledku omezení občanských svobod je poznamenána natolik, že už nelze mluvit o demokracii.
Panují obavy, že Módí největší demokracii světa změnil na orbánovský režim a postupuje dále až směrem k úplnému uchopení moci, jaké vidíme třeba v Rusku.
Vítězství studenty povzbudilo
Prvním impulsem k protestům byl skandál kolem celonárodních přijímacích zkoušek do lékařských programů. Ty proběhly 3. května, ale o 9 dnů později byly výsledky zrušeny. Ukázalo se totiž, že testové otázky byly dostupné dopředu. Nový termín byl vyhlášen na červen.
Situace se dotkla více než 2 milionu studujících. Minimálně 12 z těch, kteří měli zkoušky opakovat, spáchalo v zoufalství sebevraždu. Studentské hnutí sdružené pod ironickým názvem Lidová strana švábů docílilo 25. července po protestech v Novém Díllí rezignace ministra školství.
Šlo o přelomový moment, protože Módí zatím tlaku veřejnosti vždy odolal a žádného svého věrného ministra se nikdy nezbavil.
Situace se ale uklidnila jen částečně a dočasně. Módího vláda totiž spustila iniciativu, která má oficiálně zajistit, že mezi registrovanými voliči budou zapsáni jen ti, kteří skutečně mohou volit. Zatím bylo ze seznamu vyškrtnuto přes 130 milionů jmen, což je více než desetina z oprávněných voličů. Některá jména byla zřejmě duplicitní nebo patřila zesnulým.
Vláda zároveň mluví o ochraně před volební účastí nelegálních přistěhovalců, které ze seznamů také vyškrtla. Podle kritiků tím ale skrývá snahu o omezení legitimních voličů z řad menšin.
Vládní kritici tak vnímají proces jako snahu současné garnitury zajistit si volební vítězství a argumentují, že Indie přestává být demokracií. Po úspěšném tlaku na rezignaci ministra školství se tak studentské hnutí chopilo právě tohoto tématu.
Policejní zásahy a zatýkání
Módího vláda reagovala tentokrát velice ostře. Dva z vůdců Lidové strany švábů byli zatření přímo v letadle, když se snažili dostat do Nového Díllí, kde protesty probíhají. Soud ve středu 21.10. nařídil propuštění obou, takže momentálně jsou už Ašutoš Ranka a Saurva Das na svobodě.
Úřady ale zadržely údajně přes deset tisíc lidí, kteří se protestů účastnili, a také minimálně přes 30 novinářů, kteří o protestech referovali. Dochází také k omezení internetu a podobným opatřením, která mají zamezit šíření informací o protestech.
Tvrdý přístup ale dostává trhliny. Situace se logicky snaží využít opoziční strana Národní kongres vedená Ráhulem Ghándím. Ghándí osobně vyzýval k účasti na demonstraci 12. října, na které lidé požadovali konec šéfa volební komise.
Během toho měl ale údajně strčit do novinářky ve třetím měsíci těhotenství, která pak měla být hospitalizována. Hrozí mu za to v krajním případě trestní postih. Opozice mluví o snaze kriminalizovat odpor vůči Módímu.
Konec indické demokracie?
Stávající premiér působil roky velice silným dojmem. Protesty proti jeho vládě probíhaly i v minulosti, ale nikdy ne v takovém rozsahu a s takovým úspěchem. Když se studentům podařilo vymoci si konec ministra, mnozí lidé to zjevně pochopili jako signál, že Módího moc není tak neotřesitelná.
Protesty v Indii mohou výrazně ovlivnit demokratické směřování země. Jelikož je Indie čím dál významnějším partnerem EU, bude jejich výsledek důležitý i pro nás.
