Francie zpomalila do šnečího tempa. Teploty tam v posledních dnech přesahují čtyřicet stupňů Celsia a padají teplotní rekordy. Prvenství zatím drží středofrancouzské město Châteaumeillant, kde v pondělí naměřili 43,3 °C. Ve více než polovině departementů – správních oblastí srovnatelných s okresy – platí nejvyšší, červený stupeň výstrahy.
Vzhledem k vážným dopadům veder, která už si vyžádala přes čtyři desítky životů, včetně lidí, kteří se utopili ve snaze zchladit se ve vodě, zasedá v zemi krizový štáb a úřady zavádějí nouzová opatření.
Vybrané pařížské parky zůstávají otevřené nonstop, aby v nich lidé mohli i v noci odpočívat v chladnějším prostředí, než poskytují přehřáté byty. Noc z pondělí na úterý byla ve Francii podle francouzské meteorologické služby Météo France nejteplejší od počátku měření v roce 1947.
Návštěvníky hlavních pařížských památek ochlazují mlžné brány. Mimořádně je povoleno koupání ve slavném městském kanálu Saint-Martin, který je nyní v obležení zvláště mladších lidí. Více než 1350 škol zůstalo zavřených a pozastaveny byly venkovní sportovní a kulturní akce. Omezen je rovněž provoz Muzea Louvre, jednak kvůli ochraně návštěvníků, jednak proto, že horko může poškodit vzácná umělecká díla.
Bez vína a elektrárny
V neposlední řadě platí v „červených“ departementech zákaz pít alkohol na veřejných prostranstvích. Proč? Léto ve Francii běžně znamená přesun života pod širé nebe – na pouliční festivaly, koncerty a další akce. Vlna veder se navíc tentokrát protnula s celostátní přehlídkou Fête de la Musique (Svátek hudby), která zahrnovala zhruba 18 tisíc akcí a zvýšila pohotovost záchranných složek a zdravotníků.
Vedra dopadají také na ekonomiku a infrastrukturu. Vydělávají prodejci nápojů a zmrzlináři, v pohotovosti jsou záchranáři a bezpečnostní sbory. Většina odvětví však naopak zpomaluje. Kvůli deformacím kolejí a trolejí nabírá zpoždění veřejná doprava.
Jaderná elektrárna Golfech u Toulouse v jihozápadní Francii musela odstavit jeden ze svých dvou reaktorů. Teplota vody v řece Garonně, jež slouží k jeho chlazení, totiž stoupla nad bezpečný limit. První reaktor je přitom kvůli údržbě mimo provoz už od května.
Krávy pod sprškou
Problémy s vedry naléhavě řeší také Španělsko, Portugalsko nebo Itálie. Ta vyhlásila červený stupeň výstrahy už pro šestnáct velkých měst včetně Říma, Milána, Turína nebo Florencie. I tam teploty přesahují čtyřicet stupňů. Italské úřady aktivovaly krizové plány pro nemocnice a domovy seniorů, doporučují omezit pohyb v nejteplejších hodinách dne a monitorují osaměle žijící seniory.
Média informují také o opatřeních v zemědělství. V okolí Milána kupříkladu chovatelé instalují do stájí ventilátory a postřikují dobytek chladnou vodou, aby vlivem vedra neuhynul.
Neobvykle vysoko stoupají teploty i v Německu nebo Velké Británii, kde místy překračují 35 °C. „Londýn se vaří,“ prohlásil tento týden generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres během aktuálního londýnského Týdne klimatických opatření. V částech Anglie a Walesu se očekává až bezprecedentních 38 °C, navíc za vysoké vlhkosti, což ještě zvyšuje zátěž pro organismus.
Podobné teploty se koncem týdne čekají také ve střední Evropě včetně Česka, Slovenska a Polska.
Co je na vině?
Za současnou vlnou veder stojí kombinace několika faktorů. Nad západní a střední Evropou se usadila tlaková výše, která funguje jako tepelná kopule. Současně sem proudí velmi teplý vzduch ze Sahary. Evropa se navíc podle satelitního programu Copernicus v rámci globální změny klimatu otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Vysoké teploty i jevy, které je často doprovázejí – extrémní bouře, přívalové deště či krupobití – tak přestávají být pouhou odchylkou od normálu. Stávají se novým standardem, s nímž je třeba počítat. A přijmout opatření, která sníží jeho dopady a rizika.
Mnohá z nich jsou přitom dostupná už dnes, stačí je jen začít využívat. Mnohdy nevyžadují ani příliš vysoké náklady, ale spíše vynalézavost, aktivitu a schopnost jít řešení naproti.
Jak si pomoci
Například podle Světové zdravotnické aliance (WHO) je tepelný stres mezi Evropany hlavní příčinou úmrtí spojených s klimatem. Za poslední čtyři roky zemřelo v Evropě v důsledku horka přes 200 tisíc lidí. Většině těchto úmrtí se přitom dalo předejít. A tak třeba v Itálii či Británii v těchto dnech sociální služby navštěvují starší lidi v jejich domovech, kontrolují jejich zdravotní stav a dohlížejí i na dostatečnou hydrataci.
Masivní využívání klimatizací zase výrazně zvedá spotřebu energií. Burzy na to reagují stoupajícími cenami. Příklad z Francie současně ukazuje, že vysoké teploty mohou znemožnit provoz některých elektráren. Proto se ozývají se proto hlasy, které spíš než k soukromému využívání klimatizací nabádají k hledání kolektivních a méně energeticky náročných řešení.
Snadno po ruce jsou jednoduchá praktická opatření, která rizika snižují hned: stínění oken, stropní ventilátory, instalace okenic či „zelených“ střech nebo lepší izolace staveb. Obce pak mohou plánovat hustší výsadbu stromů, chladit ulice vodními prvky, zřizovat centrální chladicí systémy nebo nabídnout chladná místa veřejnosti. Například ve Vídni takto každoročně zpřístupňuje své starobylé kostely katolická církev.
Rozevírání nůžek
Evropská síť pro klimatická opatření (CAN Europe) dále varuje, že současný trend, kdy se lidé spoléhají především na soukromé klimatizace, vede k rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými a k zadlužování domácností. Tzv. letní energetická chudoba se na rozdíl od té zimní netýká vytápění, ale plateb za chlazení. Dopadá především na nízkopříjmové domácnosti, seniory a lidi žijící ve špatně izolovaných domech. I proto je vhodné hledat také jiné cesty.
„Postavili a naplánovali jsme si domovy pro zemi, která není tak horká. Právě teď za to lidé platí,“ konstatuje Holly Brazier Tope z organizace Green Alliance pro britský The Guardian. Epizody extrémního počasí už tu s námi zůstanou. Což nemusí znamenat bezmoc. Pokud státy, obce i domácnosti začnou jednat, mohou být dopady výrazně menší.
