Spojené státy si na hospodaření na dluh zvykly. Poslední rozpočet s přebytkem sestavil demokratický prezident Bill Clinton ve fiskálním roce 2001. Od té doby se závazky americké vlády jen a jen hromadí.
V květnu tohoto roku přesáhly velikost celého ročního výkonu americké ekonomiky, tedy sto procent hrubého domácího produktu (HDP). Tolik peněz v poměru k hospodářskému výkonu Spojené státy naposledy dlužily během druhé světové válce a těsně po ní.
Největší položka
O dluhové krizi se v Americe mluví přinejmenším od začátku 90. let. Dekádu předtím vyhnala každoroční schodky do závratných výšin kombinace snížení daní a zvýšení výdajů rozpočtu především na obranu. Dluh v poměru k HDP stoupl během deseti let téměř na dvojnásobek, z 30 na bezmála 60 procent.
Tato čísla jsou ovšem z dnešního pohledu směšně nízká. Navzdory předpovědím věštícím brzký náraz do zdi si Spojené státy po mírném snížení dluhu za Billa Clintona dál bez problémů půjčují.
Minulý týden dluh překročil 40 bilionů dolarů, což je bezmála 130 % HDP z roku 2025. Nabízí se otázka, proč bychom tedy tentokrát měli brát experty předpovídající možný bankrot opravdu vážně.
Odpověď je, že úroveň dluhu začíná být neudržitelná. Ve fiskálním roce 2025 (od října 2024 do září 2025) dosáhly jen platby za úroky 970 miliard dolarů. To je pro představu asi polovina celého loňského deficitu ve výši bezmála 6 % HDP.
V letošním roce pak jejich výše překročila výdaje na obranu, a to navzdory tomu, že Spojené státy vedou nákladnou válku s Íránem.
K tomu je třeba připočíst, že vláda teď musí splácet dluhopisy, jejichž úroková míra se pohybuje od jednoho do dvou procent.
Na trhu si však teď nově půjčuje bezmála za pětiprocentní úrok. Obsluha dluhu by tedy zdražovala, i kdyby dluh úplně přestal růst.
Je to situace, kterou zná každý, komu v posledních letech končila fixace nízké úrokové míry u hypotéky. Ta se zvýšila a měsíční splátky vylétly nahoru, i když jistina dluhu zůstala stejná.
Vina na obou stranách
Z toho, v jaké situaci se Amerika nachází, se samozřejmě obviňují obě hlavní strany. Republikáni podle očekávání viní demokraty a ti zase republikány. Odpovědnost ale nesou obě strany.
Americký dluh v posledních letech podle údajů amerického ministerstva financí roste prudčeji než předtím. Během covidu si americká vláda, stejně jako ostatní, rekordně půjčovala, protože hospodařila s vysokými deficity.
Schodek v prvním roce pandemie překročil tři biliony dolarů. V roce následujícím pak pod tuto hranici spadl jen mírně. V roce 2020 tak byl přes 14 % HDP a o rok později pořád skoro 12 %.
Jenže Donald Trump nebyl rozpočtově odpovědným prezidentem, kterému to pokazil virus z Číny. Už v roce 2019 jeho rozpočet skončil se schodkem jen těsně pod bilion dolarů, což byl v absolutních číslech nárůst o polovinu oproti schodku, který přebíral od Baracka Obamy.
Relativně se tempo ročního zadlužování zrychlilo ze 3,4 na 4,6 % ekonomického výkonu země. Obamovi se sice dařilo ve druhém funkčním období schodky snižovat, ale až poté, kdy kvůli podpoře ekonomiky v krizových letech 2008 a 2009 dosáhl tehdy rekordní výše 1,4 bilionu.
To bylo téměř 10 % HDP. Pomyslná sekera ročních rozpočtů sice následně spadla na něco přes 3 procenta, ale k vyrovnaným rozpočtům bylo stále daleko.
Ani Obama ovšem od svého předchůdce nezdědil vyrovnané vládní finance. George Bush nastoupil v době rozpočtového přebytku prezidenta Clintona. V roce 2000 to bylo přes 2 % HDP a o rok později pořád přes jedno procento.
O pouhý rok později už Bush sestavil rozpočet se stejně velkým číslem, ne však v plusu, ale v mínusu. Když odcházel těsně před krizí, už předával Obamovi schodek přes 3 % HDP.
Tradice mínusů
Od pandemie se díra v americkém rozpočtu nesnížila pod 3 procenta. V loňském roce byla bezmála 6 procent HDP.
Zjednodušeně se dá říct, že se opakuje prostý vzorec. Demokraté nemají odvahu dostatečně zvyšovat daně, aby pokryli výdaje na rozšiřující se sociální programy. Republikánům zase chybí odvaha snižovat výdaje na ty samé populární sociální programy, aby vyrovnali snižování daní.
Americký federální rozpočet tak nabobtnal ze zhruba 18,5 procenta HDP v nultých letech na 20,5 procenta v letech desátých, až na dnešních zhruba 24 procent. Daně se naopak snižovaly.
Nárůst výdajů nekryl odpovídající nárůst příjmů, a proto jsou současné schodky okolo šesti procent. Mizernou fiskální politiku ani jedna strana nemůže svádět na ekonomický cyklus.
Neradostný výhled
Bohužel se navíc nezdá, že by se mělo cokoli změnit. Donald Trump sliboval, že ušetří biliony ročně pomocí Elonem Muskem vedeného DOGE (Úřadu pro efektivitu vládních výdajů). To se ale nestalo a žádný věrohodný plán snižování schodků prezident nepředstavil.
Demokraté konkrétní program pro volby v roce 2028 ještě nemají. Nicméně velká naděje, že by otočili kormidlem, také není. Roste totiž popularita nákladného státního zdravotnictví a takové výdaje nejspíš nepokryje ani zvýšení daní superbohatým.
Už do konce tohoto desetiletí může platby úroků z dluhu USA stát tolik, kolik činí celý letošní schodek. To je začarovaný kruh, z něhož bude velice těžké se dostat. Jestli chce Amerika odvrátit dluhovou krizi, musí jednat pokud možno hned.
