Dvě oběti komunistické perzekuce 50. let, kněží Jan Bula a Václav Drbola, budou v červnu oficiálně prohlášeny za blahoslavené. Už v říjnu minulého roku to schválil papež Lev XIV., teď Biskupství brněnské oficiálně zveřejnilo i termín.
„Je to důležitý moment pro katolickou církev v naší zemi, pro brněnskou diecézi jde o ještě významnější moment, protože Jan Bula a Václav Drbola se stanou historicky prvními blahořečenými či svatořečenými lidmi, kteří žili a působili na jejím území,“ sděluje brněnský biskup Pavel Konzbul.
Dodal také, že půjde o první blahoslavené oběti totalitního režimu na území dnešní České republiky. Na Slovensku už se některé oběti totality blahoslavení dočkaly, například salesiánský kněz Titus Zeman, řeckokatolický biskup Pavol Peter Gojdič nebo nejnovější slovenský blahoslavený Ján Havlík.
Jan Bula a Václav Drbola byli katoličtí kněží, kteří byli zatčeni a následně nespravedlivě odsouzeni k smrti v rámci tzv. babických procesů. Bula zemřel ve věku nedožitých 32 let, Václavu Drbolovi bylo v době jeho vraždy 38 let.
Netradičně na brněnském výstavišti
Slavnost blahořečení obou kněží se uskuteční 6. června na brněnském výstavišti ve dvou pavilonech, a to hlavně z kapacitních důvodů. „Očekáváme účast v řádu tisíců. Do katedrály ani velkého kostela bychom se nevešli,“ uvedl Konzbul. Podle Zdeňka Nováka, který má organizaci akce na starosti, je výhodou brněnského výstaviště i velké parkoviště například pro zájezdové autobusy nebo jeho vzdálenost od zastávky hromadné dopravy.
Bohoslužbu povede kanadský jezuita a brněnský rodák kardinál Michael Felix Czerny, který se narodil v Československu, ale ve dvou letech s rodiči emigroval. Czerny, který byl jedním z nejviditelnějších kandidátů v květnové volbě papeže, bude mši sloužit v češtině.
Na bohoslužbu i hlavní program se budou muset věřící registrovat. Na začátku března spustí biskupství přihlašování, Novák ale uvádí, že registraci bude možné provést i na místě. A to i kvůli starším lidem, kteří nemusí mít přístup k internetu, nebo těm, co se rozhodnou na poslední chvíli. „Kapacita bude dostačující, prosíme ale zájemce, aby se registrovali předem. Pokud by se ukázal výrazně větší zájem, jsme připraveni přidat další prostory,“ deklaruje. Na místě se počítá s doprovodným programem pro děti i dospělé, ale i s prostorem pro ztišení a modlitbu.
Rozhodovalo se přes dvacet let
Obřad blahořečení zažijí čeští katolíci teprve podruhé od roku 1989. Prvním bylo uznání 14 františkánů zavražděných v 17. století v Praze. To se odehrálo v říjnu roku 2012 v pražské katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha.
Celý proces, během kterého tým pověřených vyšetřoval okolnosti smrti Buly a Drboly, zpovídal svědky a ověřoval informace, trval 21 let. Rozdělený byl na diecézní, tedy regionální, a vatikánskou fázi.
Podle vedoucího diecézní fáze procesu blahořečení Karla Orlity je délka celého procesu daná důkladností postupu. „Některé informace byly skryté nebo zaměňované, protože to bylo více než 50 let od toho, co začal proces s Bulou a Drbolou. Setkávali jsme se ale i s dezinformacemi a s informacemi, které byly ideologicky zkreslené,“ popisuje Orlita.
Dodává, že pečlivost je potřeba. „Nároky jsou velmi vysoké, není to totiž prohlášení na jeden rok, deset nebo sto let, ale navěky. Rozhodnutí o blahořečení je mezinárodní, nejde o regionální záležitost,“ vysvětluje.
Naděje na smíření pro regiony
Blahořečení Jana Buly a Václava Drboly velmi vnímají zvlášť lidé z obcí, kde oba muži působili. Například ve Starovičkách na jižní Moravě na připomínku tamního rodáka Václava Drboly vybudovali křížovou cestu, událost je ale významná také pro věřící z okolí Moravských Budějovic, které babické události tvrdě zasáhly. „Více než 40 let komunisté o popravených kněžích lhali. Na celém našem kraji leží memento těchto nespravedlivých soudů a poprav jako taková deka. Věřím tomu, že blahořečení Jana Buly a Václava Drboly bude impulsem pro usmíření a nápravu křivd, které se během komunistické diktatury na Vysočině staly,“ říká Miroslav Kasáček, osmaosmdesátiletý pamětník nástupu totality na Moravskobudějovicku.
Jako smiřující akt vnímá blahořečení Buly a Drboly také Karel Orlita. „Je to morální rehabilitace obětí totality a připomenutí historické pravdy. Byly to oběti, ne viníci, jak to tvrdil komunistický režim,“ uvádí.
Biskupství připravuje hru i film pro děti
Blahořečení je podle Orlity první krokem k tomu, aby někdo mohl být svatý. Také tím církev dává najevo, že stává pro věřící vzorem křesťanského života a že se k němu mohou modlit a mohou ho uctívat. „Nejde o vytvoření kultu osobnosti. Neoslavujeme jako hrdiny, kteří něco zvládli, ale rozpoznáváme Boží milost působící v člověku“.
Aby oba mučedníky věřícím i širší veřejnosti představilo, plánuje biskupství celou řadu doprovodných aktivit, včetně výstav, venkovních zážitkových her pro veřejnost nebo krátkého animovaného filmu. V rámci nabídky duchovních aktivit se budou moct věřící zúčastnit různých poutí nebo se modlit křížovou cestu s texty, které budou oba muže připomínat. Všechny akce, které se budou k Janu Bulovi a Václavu Drbolovi vztahovat, bude biskupství zveřejňovat na webu.
